Přebytek státního rozpočtu České republiky poklesl za jediný měsíc téměř na polovinu. Ještě v říjnu dosahoval přebytek rozpočtu ČR skoro 100 mld. korun. Uplynul jeden měsíc a kladné saldo rozpočtu se smrsklo na 55,5 mld. korun. I tak jde o nejlepší listopadový výsledek v historii ČR, nicméně jeho hodnocení není až tak jednoduché.
V první řadě je možné říct, že k přebytku přispívají obě strany rozpočtu. Na té příjmové je vidět výrazný meziroční růst výběru pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmu fyzických osob. Obojí zcela jasně souvisí s pozitivním vývojem celé ekonomiky, respektive s rekordní zaměstnaností a zrychlením mzdového růstu. Slušný nárůst je vidět u daně z příjmu právnických osob, což odráží rekordní ziskovost firem a tedy i jejich zvýšené zdanění. A nakonec viditelně vyšší výběr daní přineslo zvýšení daňových sazeb u tabáku. Tolik k meziročnímu porovnání. Když se ovšem podíváme na to, jak se plní plán na letošní rok, tak zlepšení rozpočtu rozhodně s daněmi až tolik nesouvisí.
Stále totiž platí, že do rozpočtu míří výrazný objem peněz z EU, které nenacházejí uplatnění v důsledku pomalého náběhu nových projektů. Nelze přehlédnout, že rozpočet počítal s příjmy z EU a Národního fondu ve výši 95,8 mld. a doposud získal 145,2 mld. A současně si nelze nevšimnout, že se počítalo s projekty za 70 mld. korun a doposud se takto „realizovalo“ jen necelých 29 mld. korun.
A nakonec, pokud jde o příjmy, tak se nelze nezastavit u DPH. Tentokrát za celou ekonomiku, abychom zohlednili její směřování do centrálního a dalších rozpočtů. Prozatím se meziročně vybralo na DPH v celé ekonomice o necelá čtyři procenta, respektive o 12 mld. více než ve stejném období loňského roku, zatímco třeba tržby v maloobchodě rostly zhruba o 6 % (1-9/2016), v pohostinství o 5,2 % a v ubytování o 3,7 %. S trochou nadsázky se proto dá říct, že zde jde vývoj tak trochu i ruku v ruce s celkovým trendem spotřeby.
Vedle silných příjmů rozpočtu pomohlo i pomalé čerpání výdajů (tedy nejen těch spojených se spolufinancováním projektů). Přesto i tak trochu listopad s výdaji zahýbal. Především pokud jde o peníze směřované do fondu infrastruktury, zemědělskému a intervenčnímu fondu nebo o transfery do regionů.
I když je většina roku za námi, otázka která se dere na mysl – a sice, jak to celé skončí – se zodpovědět jednoduše nedá. Možnost vlády využít stávajících několik desítek miliard, ať už jejich převedením do dalšího roku nebo utrácením, je nemalá, a tak lze jen spekulovat. V každém případě by nebylo až tak těžké zakončit letošní rok přebytkem okolo 30 mld. korun. Bylo by zvlášť příjemné v kontrastu s plánovaným deficitem na rok 2017, kdy chce ČR hospodařit s deficitem 60 mld. V tu dobu nám už asi nebude tolik pomáhat (ne)čerpání EU-peněž a navíc půjde o rok vyvrcholení politického cyklu.