Představenstvo by mělo jednat v nejlepším zájmu firmy. Pokaždé to tak být ale nemusí. A to ani v Silicon Valley. Kde jsou někteří šéfové firem schopni hýbat radami tak, aby nakonec ty jednaly v jejich zájmu. Nejnovějším příkladem takto znepokojivého chování budiž , konkrétně vztah mezi jeho šéfem Markem Zuckerbergem a jedním z členů rady, který byl podle nejnovějších informací vřelý až přespříliš.
O co tedy jde? Jádrem sporu je nedávné štěpení akcií do papírů s nehlasovacími právy. Podle žaloby, kterou na firmu podali akcionáři, šlo o pokus, jak Zuckerbergovi „věnovat miliardy dolarů v akciích, za které nic nezaplatí“, jak tedy stojí v právních dokumentech, o kterých tento týden informoval Bloomberg News. Plán se přitom objevil už v dubnu. Zuckerberg si chce s jeho pomocí ponechat kontrolu nad technologickým gigantem, navzdory tomu , že zároveň hodlá vložit skoro všechen svůj akciový podíl ve firmě do charitativní kampaně Chan Zuckerberg.
Schválit novou kategorii akcií bez hlasovacích práv a zajistit, že si Zuckerberg ponechá kontrolu bez ohledu na to, jaké budou v budoucnu jeho kroky, pro členy rady rozhodně není jednoduché rozhodnutí.
Zuckerberg měl ale zřejmě eso v rukávu: člena rady a venture investora Marka Andreesena. Podle dokumentů, které zmíněná žaloba také obsahovala, Andreessen Zuckerbergovi radil a pomáhal mu s otázkami pro zvláštní výbor v rámci rady, který rozštěpení akcií posuzoval. Pikantní může být, že Andreessen byl jedním ze tří členů tohoto výboru. Zuckerbergovi při jednom z těchto jednání prý dokonce radil smskou.
Rada i akcionáři štěpení akcií s hlasovacími právy na tři (jedné s právy a dvou bez nich) nakonec schválili. Experti na corporate governance, tedy systém vedení a kontroly firem, z něj už takovou radost neměli. ale tvrdí, že zvláštní výbor vyjednal návrh v nejlepším zájmu firmy a jejích podílníků.
přitom v této kauze opisoval od Googlu. Ten provedl štěpení svých akcií už v roce 2012, tedy ještě před přejmenováním na Alphabet, aby zajistil, že jeho spoluzakladatelé Larry Page a Sergey Brin budou mít nad firmou nadále dominantní kontrolu. Nakonec ale musel vyplatit investory, kteří vyhráli obdobný spor u soudu.
a SolarCity
U štěpení akcií ale zůstávat nemusíme. Příklad problematického vztahu mezi mocným šéfem a správními radami se nachází jenom pár kilometrů od ústředí , konkrétně ve firmě Motors v Palo Altu. Její šéf Elon Musk nedávno dokončil obchod, ve kterém za 2,6 miliardy dolarů přebírá výrobce solárních panelů SolarCity Corporation.
Musk byl v této transakci několikrát ve střetu zájmů. V SolarCity byl hlavním investorem a předsedou, přičemž oba zakladatelé SolarCity jsou jeho příbuzní. Kromě toho je Musk předsedou správní rady v Tesle.
Silná nezávislá rada by měla o obchodu vážné pochybnosti. Možná by se ptala, jak moc by mohlo jít o zájmy Muskovy spíše než celé Tesly. Stojí za zmínku, že Antonio Gracias, který je členem rady v Tesle, zastával tutéž funkci i v SolarCity. V radě Tesly sedí i Muskův bratr Kimbal, Brad Buss, bývalý finanční ředitel SolarCity, nebo Steve Jurvetson, jehož venture investiční společnost do SolarCity investovala.
Samotný Musk udělal přinejmenším správně, když se z diskuzí v radě vyloučil. Obchod Tesly a SolarCity ale Wall Street rozdělil. Neshodli se dokonce ani dva největší nezávislí poskytovatelé poradenství pro podílníky, společnosti Institutional Shareholder Services a Glass Lewis & Co. Zatímco podle ISS šlo o „rozumnou“ dohodu a „nutný krok“, Glass Lewis o transakci hovořil jako o „špatně zakrývaném bail-outu“ pro Solar City a akcionářům doporučoval hlasovat proti.
Podílníci Tesly přesto nakonec transakci schválili. Na firmu teď obdobně jako v předešlých případech čeká žaloba investorů.
Oracle a NetSuite
Stejně jako u nejde ani u Muska a jeho Tesly o ojedinělý manévr. V době, kdy bojovala o připojení SolarCity, protlačovala společnost Oracle mnohem dražší akvizici společnosti NetSuite. Tento obchod by znamenal obohacení pro zakladatele Oracle a jeho předsedu Larryho Ellisona, který patří k prvním investorům do NetSuite. A i když jeden z největších institucionálních investorů v NetSuite má námitky, i tento obchod (s cenovkou 9,3 miliardy dolarů) zřejmě nakonec projde.
(Zdroj: MarketWatch, foto: Flickr.com)