Rok 2016 přinesl pro finanční trhy mnoho šoků: nejprve brexit, pak nečekané vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Poslední událostí bylo italské ústavní referendum, po kterém padla vláda Mattea Renziho.
Trhy se však chovají tváří v tvář mezinárodním politickým rizikům čím dál více apaticky a dokázaly se po překvapeních vždy oklepat. Americké akciové indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average se dokonce dotkly historických maxim, i když před volbami odepisovali kvůli nejistotě. Co nám přichystá rok 2017? Investiční společnost Fidelity International se s námi podělila o názory svých expertů.
Akciové trhy
Globální CIO pro oblast akcií Dominic Rossi dává nejvíce nadějí akciovým trhům ve Spojených státech. Fidelity v USA předpovídá růst zisků o 11,2 procenta a návratnost vlastního kapitálu (ROE) ve výši 16,2 procenta, a to i v případě, že nově zvolený americký prezident sníží korporátní daň méně, než sliboval (i pokud by se snížila pouze na 25 procent namísto 15 procent).
„Ať je Trump jako člověk jakýkoli, v roli prezidenta bude usilovat zejména o růst,” myslí si Rossi. Dobře si mají vést i další trhy vyspělého světa, například v Evropě, i když hrozbou může být vzestup protekcionismu. Naopak rozvojové trhy budou nestabilní.
Co s sektorů týče, uvolnění regulace by mohlo mít pozitivní vliv na finanční a farmaceutický byznys. Bankám by také mohly pomoct zvyšující se úrokové sazby společně se zrychlujícím se růstem a inflací. Fidelity se domnívá, že i technologické tituly by mohly pokračovat v růstu.
Dluhopisy
Dluhopisům se ve svém výhledu zase věnoval CIO pro Fixed Income Charles McKenzie. Zvolení Trumpa nepovažuje za zlomový okamžik pro růst výnosů – i když fiskální expanze a dosavadní vývoje cen dluhopisů tomu prozatím nasvědčují.
Mnohé dlouhodobé trendy, které držely výnosy v uplynulé dekádě na nízké úrovni, jsou podle něj totiž stále přítomny. Na pevné fundamentální i technické pilíře dluhopisového trhu má dopad nízký hospodářský růst (negativně ovlivněný slabou produktivitou) a stárnoucí populace.
Vůbec nejvýraznější vliv na výnosy má však míra zadlužení. Vzhledem k historicky nejvyššímu zadlužení rozvinutých zemí tak podle McKenzieho klíčová otázka nezní, kam se sazby nakonec vyšplhají, ale spíše jak moc toho globální ekonomika ještě dokáže vydržet.
Centrální banky
McKenzie se soustředí i na centrální banky. Posílením cen finančních aktiv, která v neadekvátní míře vlastní bohatší domácnosti, podle něj způsobilo kvantitativní uvolňování nerovné rozložení bohatství. Kvůli mimořádně nízkým úrokovým sazbám také dochází k „trestání“ střadatelů i penzijních fondů, které potřebují prostředky na důchody. Proti podobným osočením se nedávno bránil například šéf Bank of England Mark Carney (psali jsme ZDE).
Celkově lze podle McKenzieho říct, že makroekonomické prostředí pravděpodobně nebude dostatečně robustní, aby v roce 2017 umožnilo zahájit výraznější zpřísnění měnové politiky. To bude mít vliv i na výnosy dluhopisů. Výjimkou je USA, kde by měl Fed v důsledku mírného růstu inflace a fiskální podpory zvýšit úrokové sazby v průběhu roku o 50 bazických bodů, tedy o něco výrazněji, než očekával trh.
Nízká jádrová inflace v Eurozóně však naopak ECB donutí pokračovat v kvantitativním uvolňování – jak banka ostatně oznámila včera (psali jsme ZDE). Podobně by se mělo zachovat Japonsko. Naopak Spojené království by mělo kvůli vyšší inflaci držet sazby beze změny, tvrdí McKenzie.
Zdroj: Fidelity International