Otázka globalizace, prohlubující se nerovnosti i stín amerického prezident Donalda Trumpa provázejí další den výročního setkání podnikatelských a politických elit v Davosu. Šéfka MMF Christine Lagardeová otevřela dnešek dotazem, co si myslet o nastupujícím pánovi Bílého domu, který se v pátek oficiálně chopí funkce. Především se ale věnovala nerovnosti ve světě. V Davosu na ni upozorňovala už před čtyřmi lety. „Doufám, že nyní lidé budou poslouchat,“ uvedla.
Panelová debata, které se šéfka MMF účastnila, byla zaměřená na krizi střední třídy a její řešení. Hovořilo se v ní o vzestupu populismu ve Spojených státech a v různých částech Evropy, ale také o nízkopříjmových skupinách a o tom, že lidí v této kategorii v mnoha vyspělých ekonomikách přibývá.
„Domnívám se, že v nižším růstu, ve větší nerovnosti a v podstatně větší transparentnosti můžeme najít solidní prvky toho, co se nyní definuje jako krize střední třídy ve vyspělých ekonomikách,“ uvedla Lagardeová. Řešení by podle ní mohlo zahrnovat větší redistribuci prostředků, než jaká existuje nyní.
Na rostoucí nerovnost ve světě upozorňovala šéfka MMF v Davosu už v roce 2013. „Silná odezva přišla především od ekonomů, kteří říkali, že zabývat se těmito věcmi není jejich věc, a to i ti v mých organizacích, které se nyní významem nerovnosti zabývají mnohem víc,“ uvedla také.
Nadměrná nerovnost brzdí udržitelný růst. Udržitelný růst je přitom ambicí skupiny velkých ekonomik G20, připomněla. Největší ekonomikou světa jsou Spojené státy, které v pátek dostanou nového prezidenta. Nad jeho záměry ale podle Lagardeové panují otazníky. „Víme jenom velmi málo o tom, co dělá, jaký má plán, pokud vůbec nějaký existuje,“ uvedla také šéfka MMF. Více se ale k Trumpově politice vyjádřit nechtěla.
Debata řešila i vzestup populismu ve světě. Se třemi návrhy řešení přišel bývalý americký ministr financí Larry Summers: Prvním krokem by měly být adekvátní veřejné investice do infrastruktury, technologií a vzdělávání, dále snaha zajistit, že globální pracovní integrace bude fungovat i pro běžné lidi, a nakonec umožnit, aby si "každý mladý Američan" mohl splnit svoje sny, pokud jde o vzdělání, práci a bydlení. Celkově by tedy cílem mělo být "Make America greater than ever before", spíše než učinit ji "great again", parafrázoval harvardský akademik Summers hlavní heslo Trumpovy prezidentské kampaně.
Biden: Rusko je největší hrozbou mezinárodnímu řádu
Jsou-li Trumpovy záměry podle Lagardeové nejasné, záměr Ruska naopak jasný je, alespoň podle amerického viceprezidenta Joea Bidena. I ten se dnes ve svém projevu zabýval nerovnostmi ve světě a globalizací. Ta prohlubuje rozdíly mezi těmi, kdo jsou na špici a míří ještě výš, a těmi, kdo zůstali uprostřed, řekl na setkání, které je desítky let synonymem otevřených trhů. Střední třída, kterou decimují kromě globalizace i technologické změny, byla přitom tradičně motorem růstu a zdrojem společenské stability. Potřebujeme "progresivní daňovou strukturu", kde každý zaplatí spravedlivý podíl, uvedl také.
Odcházející americký prezident dále upozornil, že Rusko se bude určitě vměšovat do evropských voleb, stejně jako to podle některých názorů učinilo v loňských prezidentských volbách v USA. „Cíl je opět jasný, kolaps liberálního mezinárodního řádu,“ uvedl Biden, pro kterého to byl poslední významnější projev před odchodem z funkce.
It’s imperative that we act urgently to defend the liberal international order, US @VP @JoeBiden tells #wef17
Trump již dříve signalizoval, že by mohl otevřít otázku ukončení protiruských sankcí, uvalených na Moskvu kvůli anexi ukrajinského Krymu a kvůli jejímu postupu vůči Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý vyjádřil naději, že mezi Moskvou a Spojenými státy budou časem nastoleny „normální vztahy“. Biden tento týden apeloval, aby mezinárodní sankce proti Rusku zůstaly v platnosti.
Zdroje: WEF, Reuters, CNBC, BBG