Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta, příští rok o tři procenta. Oznámil to dnes v jarním výhledu světové ekonomiky. V lednové prognóze měnový fond očekával, že růst letos i příští rok dosáhne 3,3 procenta.
Výrazný dopad na globální hospodářskou aktivitu budou mít eskalace obchodního napětí a velmi vysoká míra politické nejistoty, uvedl fond. Růst v letošním roce tak bude výrazně pod průměrem let 2000 až 2019, který činí 3,7 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,3 procenta.
MMF uvedl, že po letech otřesů zůstal globální růst loni stabilní, ale nevýrazný. Podobný vývoj se očekával i letos, ale situace se změnila, když Spojené státy oznámily nová cla, na která reagují obchodní partneři vlastními protiopatřeními. Od 2. dubna pak USA zavedly téměř plošné clo, a celní sazby se tak dostaly na nejvyšší úroveň téměř za 100 let. Tento krok představuje výrazný negativní šok pro růst a zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje, poznamenal MMF.
Globální míra inflace letos podle fondu zvolní na 4,3 procenta a v příštím roce na 3,6 procenta. V obou případech je údaj o 0,1 procentního bodu vyšší, než MMF předpokládal v lednu. Prognózy pro vyspělé ekonomiky jsou výrazně vyšší, zatímco u rozvojových trhů se očekávání mírně snížila.
Tempo růstu Spojených států v letošním roce zpomalí na 1,8 procenta z loňských 2,8 procenta. Letošní výhled je o 0,9 procentního bodu nižší, než MMF čekal v lednu. Důvodem je vyšší politická nejistota, obchodní napětí a pomalejší růst poptávky.
Ekonomika eurozóny pak letos vykáže růst o 0,8 procenta, což bude o 0,2 procentního bodu méně, nižší než lednový odhad. Loni ekonomika eurozóny stoupla o 0,9 procenta. Růst německé ekonomiky bude letos patrně nulový, loni německá ekonomika o 0,2 procenta klesla.
Růst čínské ekonomiky letos podle MMF zpomalí na čtyři procenta z loňských pěti procent. Fond očekává výrazné zpomalení také ruské ekonomiky, kde počítá s růstem o 1,5 procenta. Loni tam růst činil 4,1 procenta.
MMF varoval, že v jeho výhledu převažují rizika výraznějšího poklesu. Eskalace obchodní války a nejistota v oblasti obchodní politiky mohou dál zpomalit růst. Zhoršující se podmínky mohou vést k výkyvům na trzích, znehodnocení měn a odlivu kapitálu, zejména v zadlužených zemích. Dlouhodobě růst brzdí demografické změny, slabší příliv pracovní síly ze zahraničí a omezený prostor pro vládní zásahy. Nízkopříjmové státy navíc čelí poklesu rozvojové pomoci. Naopak uvolnění napětí kolem cel a nové dohody by mohly globální růst podpořit.
Pro další vývoj bude podle MMF důležitá jasná strategie a mezinárodní spolupráce. Země by měly usilovat o stabilní obchodní prostředí, řešit zadlužení a společné úkoly, ale zároveň posilovat vnitřní stabilitu prostřednictvím reforem a vyvážené hospodářské politiky. Důležitou roli hrají také centrální banky, které musejí pečlivě ladit měnovou politiku, udržovat cenovou a finanční stabilitu a zvládat výkyvy směnných kurzů.
Důležitá je podle MMF také obnova fiskálního prostoru, snižování veřejného dluhu a strukturální reformy. Vliv na výhled mají také stárnutí populace a změny v migrační politice, které výrazně dopadají na rozvíjející se ekonomiky.
MMF zhoršil také pro Česko, ekonomika poroste o 1,6 procenta
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy MMF počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.
České ministerstvo financí v dubnu zhoršilo výhled růstu ekonomiky o 0,3 procentního bodu na dvě procenta. Zdůvodnilo to zejména dopadem amerických cel na automobily, ocel a hliník. Ministr financí Zbyněk Stanjura dodal, že prognóza zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která Spojené státy uvalily na většinu zemí světa. Nezapočítává ale zvýšené dvacetiprocentní clo na země EU, které americký prezident Donald Trump sice vyhlásil, ale jeho platnost o 90 dnů odložil. Pokud by 20procentní clo platilo, vzrostla by letos česká ekonomika o 1,6 procenta.
Ve srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny (V4) letos Česká republika podle nejnovějšího výhledu MMF poroste rychleji než ekonomiky Maďarska a Slovenska. V případě Slovenska počítá měnový fond s růstem o 1,3 procenta, u Maďarska pak o 1,4 procenta. Polská ekonomika ale podle prognózy fondu vykáže růst o 3,2 procenta. V příštím roce bude Česko zaostávat i za Maďarskem, kde tempo růstu podle fondu zrychlí na 2,6 procenta, v Polsku naopak růst zpomalí na 3,1 procenta. Slovenská ekonomika vzroste o 1,7 procenta, očekává MMF.
Měnový fond rovněž předpověděl, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v letošním roce zrychlí na 2,5 procenta z loňských 2,4 procenta. Na příští rok pak fond počítá s poklesem inflace na dvě procenta, což je cílová úroveň České národní banky (ČNB).
Míra nezaměstnanosti se v České republice podle fondu v letošním roce sníží na 2,5 procenta z loňských 2,8 procenta. Příští rok bude pokles pokračovat, nezaměstnanost se tak podle MMF dostane na 2,4 procenta.