Obchodní válka amerického prezidenta Donalda Trumpa představuje pro centrální banky rozvíjejících se zemí větší problém než krize způsobená pandemií nemoci covid-19 před pěti lety. Listu Financial Times (FT) to řekla první zástupkyně výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Gita Gopinathová.
Nepředvídatelný dopad cel na rozvíjející se země a globální trhy ztíží centrálním bankéřům podporu jejich ekonomik. V počáteční fázi pandemie se banky po celém světě pohybovaly stejným směrem ve smyslu rychle uvolnit měnovou politiku. Obchodní šoky ale mají na ekonomiky rozdílný dopad, uvedla Gopinathová.
Americká centrální banka (Fed) signalizuje, že není připravena snížit úroky, dokud si nebude jistá dopadem cel na inflaci. Pro rozvíjející se trhy, které čelí větším obchodním překážkám, ale situace připomíná spíše poptávkový šok, což znamená pomalejší inflaci a růst, upřesnila Gopinathová.
Na začátku pandemie centrální banky snížily úrokové sazby nebo oznámily programy nákupů dluhopisů, aby se pokusily pomoci obnovit růst v bohatých zemích a zemích se středními příjmy.
Měny i akcie rozvíjejících se zemí za dva měsíce od oznámení Trumpových recipročních cel převážně oživily, jak investoři sázejí na to, že centrální banky těchto zemí budou mít do značné míry volné ruce k podpoře ekonomik, a to navzdory riziku, že vyšší úrokové sazby v rozvinutých zemích odčerpají kapitál. Zpráva Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z tohoto týdne ale varovala, že roste riziko narušení toků kapitálu v rozvíjejících se zemích. Mnohým rozvíjejícím se zemím tak hrozí, že zažijí odliv kapitálu.
Odolnost rozvojových ekonomik ovlivňuje i nástup kryptoměn. Pro rozvíjející se trhy to může mít vážné dopady, zejména v souvislosti se stablecoiny, tedy digitálními měnami vázanými na dolar nebo jiné měny. Někteří odborníci se obávají, že růst dolaru a stablecoinů vázaných na dolar by mohl destabilizovat měny rozvíjejících se trhů, protože místní investoři by se mohli rozhodnout, že tam přesunou úspory z lokálních měn.