Nizozemí dlouhé roky slavilo a příčinou bylo obrovské ložisko zemního plynu v Groningenu. Jenže nyní chce barman celou párty nečekaně ukončit. Nová nizozemská vláda, která vzejde z březnových voleb, bude čelit tomu, že 98 % domácností se při vaření a vytápění domů spoléhá na zemní plyn. A celá tato infrastruktura stojí na zdroji, jehož zásoby se prudce ztenčují. Odhaduje se totiž, že zmíněné ložisko už bylo z 80 % vytěženo. Opakovaná zemětřesení vyvolaná těžbou už navíc poničila desítky tisíc domů a nutí vládu k tomu, aby omezovala využití tohoto zdroje energie, který zvyšoval životní standard nizozemských domácností po celá desetiletí.
Nizozemci tomu nevěnovali mnoho pozornosti, ale v podstatě žili v zemi závislé na domácích fosilních palivech. Zemní plyn těží společnost Royal Dutch a politik Jan Vos ze Strany práce tvrdí, že „celý politický systém byl nastaven tak, aby vyhovoval těžebním zájmům“. Hovoříme přitom o zemi, u které se velká část území nachází pod úrovní hladiny moře, tudíž je velmi zranitelná, co se týče globálního oteplování a rostoucí hladiny oceánů.
Vláda se nyní snaží o zvýšení podílu obnovitelných energií, ovšem Thomas Kokshoorn, který pracuje jako poradce místní samosprávy v Groningenu, hovoří o valící se pohromě. Podle něj se věci ještě znatelně zhorší předtím, „než se lidé probudí“. Naráží na to, že provincie se kvůli zemětřesením a bortícím se domům vylidňuje, ovšem vláda problém neřeší. Začne podle něj jednat až ve chvíli, kdy někdo zemře.
Odhaduje se, že zemní plyn v Nizozemí mezi lety 1960 a 2013 generoval příjmy ve výši 265 miliard dolarů. Nizozemci ale mohou jen závidět Norům, kteří mají díky příjmům z prodeje ropy vládní investiční fond, který spravuje aktiva v hodnotě 874 miliard dolarů. V Nizozemí totiž byly zmíněné příjmy použity pro financování vládních výdajů. Když pak kvůli sérii zemětřesení došlo k jejich poklesu, vládní finance dostaly tvrdý zásah.
Nyní se Nizozemí ve snaze nahradit propad těžby obrací zejména směrem k Rusku. Jeho vztahy s Evropou v posledních letech utrpěly vážné šrámy, ovšem dodávky plynu ze strany Gazpromu dosáhly v roce 2016 rekordního objemu. Země, které leží blíže k Rusku, považují závislost na jeho dodávkách energií za nebezpečí. Země jako Německo se ovšem drží „obchodního“ pohledu na věc a Nizozemí se do této skupiny dostává také. Jan Vos tak tvrdí, že rizika spojená s Ruskem jsou problémem pro východ Evropy, ale ne pro jeho zemi, která z Ruska kupovala energie už za doby studené války.
Autor: Naomi O'Leary
(Zdroj: Politico)