I když by to mohlo vypadat opačně, Brexit není jedinou věcí, která hýbe britskou politikou. Světlo světa dnes spatřila parlamentní zpráva o vysokých podpatcích a předepsaném odívání na pracovišti. Konstatuje, že firmy běžně nutí ženy chodit v práci na jehlách. A vláda by to měla změnit.
Zprávu vydaly britský petiční výbor a parlamentní výbor pro otázky žen a rovnosti. Kořeny jsou ale starší. Kauzu odstartovala Nicola Thorpová, kterou první den ve velké poradenské společnosti PwC poslali domů, když si boty s předepsaným podpatkem odmítla obout.
Následovala petice, která žádala, aby firmy ze zákona nesměly požadovat nošení vysokých podpatků na pracovišti. Podepsalo ji více než 150 000 lidí.
„Je jasné, že mnoho zaměstnankyň má dojem, že nedokážou zpochybnit dress code, který mají dodržovat, a to i tehdy, mají-li podezření, že by mohl být nezákonný,“ stojí také ve zprávě. „Diskriminační“ požadavky jsou v některých odvětvích běžné.
Účet za jehly? 260 milionů liber ročně
Existují názory, že chození na jehlách není bez finančních následků. Vysoké podpatky stojí firmy až 260 milionů liber ročně, řekla loni britským poslancům expertka na komunikaci Helen Sewellová. Důvod? Tělesná újma, kterou s sebou chození na jehlách nese a kvůli které si ženy vybírají sick day nebo nemocenskou, uvedla také expertka.
Expertní stanovisko poskytla britským zákonodárcům mimo jiné Podiatrická akademie. Klinické nálezy podle ní naznačují, že dlouhodobé nošení bot na vysokých podpatcích může mít nepříznivý vliv na zdraví. Ženy mohou mít mimo jiné potíže s rovnováhou či trpět omezenou pohyblivostí kotníků. U pětiny žen se prý se objevují bolesti do deseti minut poté, co si je vzaly na nohy.
V případě Thorpové nežádala vysoké podpatky samotná PwC, ale zaměstnanecká agentura Portico. Pro představu, velikost podpatku se měla pohybovat od zhruba pěti do zhruba deseti centimetrů. Portico poté svoje požadavky upravila.
Není problém hlubší?
Nejnovější parlamentní zpráva tvrdí, že britský zákon o rovnosti z roku 2010 by měl diskriminační pravidla odívání na pracovišti zakázat. Realita je prý ale taková, že jeho vymáhání je nedostatečné a nechrání pracovní sílu bez ohledu na pohlaví. Vládě doporučuje, aby normu přezkoumala a požádala zákonodárce, aby navrhli úpravy. Parlament bude záležitost projednávat 6. března. Někdejší zaměstnavatel Thorpové, společnost Portico říká, že nadcházející parlamentní debatu vítá.
Záležitost by mohla mít i širší společenské konotace. Podle příspěvku v diskuzi na webu Financial Times jde totiž o „třídní problém“. Jeho předpokládaná autorka tvrdí, že ona sama se jako právnička nikdy s výslovným dress codem nesetkala. Má ale za to, že minimálně pro sekretářky má takováto nařízení prakticky každá instituce v Londýně.
Rozložení podpisů pod peticí podle volebních okrsků je zachyceno v následující grafice:
Zdroje: FT,BBC, http://www.publications.parliament.uk/