Území samozvaného Islámského státu se zmenšuje a dochází mu lidé i zdroje. V právě vyšlé knize The Way of the Strangers: Encounters With the Islamic State se reportér Graeme Wood věnuje fenoménu ISIS, motivacím lidí, kteří se k němu hlásí, ale například i ekonomice a měnové politice tohoto pseudostátního útvaru. V podcastu hovořil s redaktory serveru Bloomberg o tom, jak tamní měnovou politiku ovlivnila ideologie. Je však i alternativní pohled na věc, podle kterého je trimetalismus umožní z chalífátu snadněji vyvést finanční prostředky.
Podle recenzenta je Woodova kniha převratná především tím, že nepopírá, že mnoho západních bojovníků přidavších se k samozvanému chalífátu tak činí z ideologických důvodů, a že mnoho věcí v ISIS se skutečně řídí starými islámskými učeními, jakkoliv radikálními. Podobně jako jinde na Blízkém východě, i tady jsou tak podle islámského práva například zakázány úroky. ISIS však zachází dále například tím, že se vyjadřuje proti fiat měnám, tedy měnám nekrytým žádným aktivem.
S velkou slávou proto na propagandistickém videu už v roce 2014 islamisté oznámily, že budou razit zlaté dináry, ale i stříbrné a měděné mince. Zavedli tak takzvaný trimetalismus, tedy měnový standard založený na směnitelnosti mincí ze tří různých kovů. To je však značně nepraktické – změny v hodnotách kovů na světových trzích totiž můžou z oběhu vytlačit mince s relativně vyšší tržní hodnotou (kovu) než jejich nominální hodnotou.
Upoutávka na propagandistický snímek ISIS o jejich dináru
Zdroj: Blogsofwar.com
Ideologové ISIS zodpovědní za měnovou politiku podle Wooda trimetalismus zdůvodňují, víceméně jako vše ostatní, tradicionalistickým a striktním výkladem Koránu, ke kterému pak připojují různé konspirační teorie o světovém finančním systému, ne nepodobné těm, které berou za své například členové hnutí „Occupy“. Tento teologicko-tradicionalisticko-konspirační „mišmaš“ pak vede k vymezení se proti existujícím monetárním praktikám představě o utopii, kde neexistují úrokové sazby a penězi nejsou „bezcenné papírky“, nýbrž drahé kovy.
Wood ve své knize píše i o fiskální politice. Daně jsou opět založené na striktním výkladu Koránu, což se projevuje například tím, že pětinu kořisti musí bojovníci předávat ISIS – včetně zbraní, peněz, oblečení, ale i zajatců. Vybírá se i klasická daň z příjmu a z bohatství.
Praxe je daleko od představ ideologů
Jak však vypadá ekonomika v ISIS v praxi? Podle poznatků Wooda se v samozvaném chalífátu platí vším možným. Na tržištích se podle výpovědí dá narazit na irácký dinár, syrskou libru a americký dolar, „satanskou měnu“, kterou se radikálům z ISIS nepodařilo podle jejich představ vymýtit. Koneckonců, islamisté nežijí ve vakuu, ale přichází do čilého obchodního styku s jinými ekonomikami okolo – dlouho například žili z příjmů z ropy, než obchodní trasy začala na podzim 2014 bombardovat letadla. Další připomínkou faktu, že i v samozvaném chalífátu fungují normální zákony ekonomie, je zákaz vývozu zlatých mincí.
S odlišným a prozaičtějším důvodem, proč ISIS přešel na používání cenných kovů jako platidla, přišel Ian Oxnevad, akademik, který se tématu věnoval ve vědeckém žurnálu The Journal of the Middle East and Africa. Pohled některých ideologů ISIS na islámskou měnovou politiku je podle něj poněkud naivní, neboť islamistické země se v minulosti řídily při výběru měnového režimu spíše praktičností, než Koránem.
A o praktičnost se podle Oxnevada může jednat i tentokrát: drahé kovy se totiž podle něj dají jednodušeji vyvézt a „vyprat“. Podle Oxnevada zavedení trimetalismu nebylo vynuceno ideologií, nýbrž se podle něj jedná o typické chování bortícího se režimu, který počítá s tím, že se jeho představitelé a bojovníci po porážce rozprchnou do světa. Převézt přes hranice a legalizovat na relativně neregulovaném trhu s cennými kovy dináry ISIS (dají se koneckonců roztavit) je podle něj daleko jednodušší, než přilákat pozornost tajných služeb velkými objemy hotovosti nebo podezřelými bankovními převody. Lepší regulace trhu se zlatem by mohla podle autora studie zkomplikovat financování operací ISIS jinde ve světě.