Je rok 2067. Miliony lidí přišly kvůli robotům o práci. Nezaměstnanost roste, umělá inteligence chce být (prakticky) všude. Technologické firmy se staly úhlavním nepřítelem. A jejich šéfové taky. To je scénář, který se lidem z nynějšího vedení řady technologických firem nelíbí. A myšlenka garantovaného základního příjmu má mezi nimi stále větší podporu, píše americká CNBC.
Překvapení nad tím, jak rychle vývoj v umělé inteligenci postupuje, vyjádřil nedávno i Sergey Brin, jeden ze zakladatelů Googlu. Marc Benioff, generální ředitel Salesforce, nedávno varoval, že umělá inteligence vytvoří „digitální uprchlíky“; v současnosti přitom nepanuje jasný náhled na to, jak se má příští úbytek pracovních míst řešit. Generální ředitel Tesly Elon Musk dokonce prohlásil, že základní nepodmíněný příjem bude „nutností“.
„Existuje poměrně velká šance, že kvůli automatizaci skončíme se všeobecným základním příjmem nebo něčím podobným,“ uvedl už v listopadovém rozhovoru s televizí CNBC americký miliardář, kterého někteří považují za inovátora. Muskova je přitom jednou z firem, které na umělou inteligenci sázejí. U Tesly jde o využití v autech schopných autonomního řízení, u internetového prodejce o využití v obchodech bez prodavačů a u firem jako Google je to v rozvoji softwaru, který by byl chytřejší než člověk.
„Měli bychom se co nejvíc snažit o to, abychom lidi vyškolili na práci budoucnosti,“ řekl generální ředitel Satya Nadella v lednu na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.
Experti tvrdí, že technologický průmysl si stále víc uvědomuje, jakou roli bude hrát v řízení budoucí automatizace, která bude brát lidem práci. Technologické firmy nechtějí, aby se nenávist pracovníků obrátila proti nim.
Faktor strachu?
„Je to faktor. Tato obava, že veřejným nepřítelem číslo jedna budou najednou roboti a technologické firmy budou stát v první linii,“ řekl ekonom Guy Standing z The School of Oriental and African Studies v rámci Londýnské univerzity. Tohoto nebezpečí, tedy rizika „groteskní nerovnosti“ a politického odporu, který může vyvolat, se lidé z odvětví bojí stále víc, tvrdí ekonom, který sám myšlenku univerzálního nepodmíněného příjmu podporuje.
To, jak by celá věc s nepodmíněným příjmem mohla v budoucnosti fungovat, se teď neví. Vlády by na příklad mohly vyplácet všem určitou částku za měsíc. Podle expertů to lidi od práce odrazovat nebude, protože tyto peníze budou v podstatě existenční minimum a lidé si budou usilovat o vyšší životní standard prostřednictvím příjmů z pracovní činnosti, podotýká CNBC.
Akademici jako Standing se domnívají, že s nástupem umělé inteligence to bude podobné jako u předchozích technologických revolucí. Lidé ztratí práci, přeškolí se a vrátí do pracovního procesu. Základní nepodmíněný příjem pro ně bude znamenat jenom určitý „polštář“ v době, kdy se budou učit novým dovednostem.
Kde na to vzít?
Ať už bude univerzální příjem vypadat jakkoli, financovat jej bude těžké. Vlády by k tomu na příklad mohly využít státní investiční fond. Dalším nápadem, ke kterému se podle Standinga pomalu obracejí někteří špičkoví manažeři, je zdanění „superzisků“ v technologickém odvětví.
Stojí za zmínku, že „daň z robotů“ nedávno zmínil zakladatel Bill Gates jako způsob, jak v budoucnu dostat víc peněz do státní kasy. "Pokud zaměstnanec vykoná v továrně práci za 50 000 dolarů, tento příjem se daní," uvedl v rozhovoru s Quartz. "Jestliže by stejnou věc dostal pravidelně na starost robot, pak bychom mohli uvažovat, že na obdobné úrovni zdaníme robota," uvedl také.
O takzvané robotické dani se (složitě) diskutuje i na evropské půdě. Nástup robotických služeb či etických pravidel ohledně vývoje a používání robotů se má stát podle návrhu evropských zákonodárců součástí ucelené legislativy. A tou pouhé zavedení daňové legislativy na roboty prý rozhodně není.
(Zdroj: CNBC, Patria.cz, foto Pixabay)