Saúdská Arábie by chtěla letos vidět ceny ropy na zhruba 60 dolarech za barel. To je úroveň, která by podpořila investice do nových ropných polí a nevyvolala přitom boom v americké produkci z břidlic, domnívá se Rijád a jeho ropní spojenci z Perského zálivu. Pro severomořský Brent, který je jedním z hlavních ukazatelů světových cen ropy, by to znamenalo zdražení o necelých 5 dolarů na barel, tedy o více než 7 procent oproti aktuální úrovni.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se loni zavázala, že sníží produkci o 1,8 milionu denních barelů, aby zbavila trh nadbytečných zásob a pomohla ceně suroviny k růstu. Brent na burze ICE zdražil od historické listopadové dohody o více než 14 procent. Od 56 dolarů za barel se mu ale tolik odpíchnout nedaří (viz graf níže). Barel Brentu se dnes naposledy obchodoval kolem 55,81 USD. Americká lehká ropa WTI byla naposledy pět centů pod 54 USD za barel.
Vyšší, ale ne moc vysoké
Představitelé OPECu do médií říkají, že ropné uskupení nemá v merku žádnou specifickou cenu a že jeho cílem je snížit globální zásoby ropy. Za zavřenými dveřmi ale Rijád, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Katar doufají, že ceny budou vyšší, ovšem ne tak moc, aby to spustilo další těžbu z amerických břidlic.
„Saúdové chtějí vidět ceny ropy ke konci letošního roku na 60 dolarech. Je to dobré pro (ropné) investice“, sdělil nejmenovaný zdroj agentury Reuters.
Za přáním v podobě dražší ropy by ale mohl být i jiný zájem. Saúdská Arábie má v plánu částečně privatizovat státní ropnou společnost Saudi Aramco. Prodej pouhých 5 procent v Aramku by mohl vynést odhadem 100 miliard dolarů a být dostatečně velkou emisí na to, aby to vyvolalo vlny na trzích od Tokia po Kanadu. Přesná dolarová hodnota saúdskoarabského státního gigantu je ovšem předmětem debat: odhady se pohybují od 2 bilionů dolarů (jak kdysi naznačil korunní princ Muhammad bin Salmán) po „pouhých“ 400 miliard dolarů, jak údajně odhadla poradenská společnost Wood Mackenzie.
Nejtěsnější rozpětí za 13 let
Dvouletý propad cen ropy uškodil arabským producentům i americkým těžařům z břidlic. Když se ropa loni v květnu poprvé vrátila na 50 dolarů, začalo se v USA opět těžit víc.
Právě napětí mezi snahou OPECu snížit těžbu a rostoucími ropnými zásobami, potažmo ropnou aktivitou v USA je v posledních týdnech dominantním příběhem na trhu s ropou. Americký úřad EIA předpokládá, že domácí produkce ropy stoupne od loňského do letošního prosince o 430 000 denních barelů. A anketa Bloombergu naznačuje, že americké zásoby černého zlata stouply minulý týden pravděpodobně o 3 miliony barelů na historické maximum.
Výše zmíněná tenze „svazuje ruce“ americké ropě. Futures WTI se v únoru pohybovaly mezi 51,22 USD a 54,94 USD za barel, což je nejtěsnější měsíční koridor od srpna 2003.
To, zda se ropa na 60 dolarů letos opravdu dostane, je ale otázkou. Zdroje také říkají, že producenti z břidlic, kteří krizi na ropném trhu přežili, by na změny v cenách komodity mohli reagovat zdrženlivě. Šedesáti a více dolarová meta je údajně vzdálená i kvůli nadměrné nabídce, která prozatím z trhů nemizí.
To, co by OPEC mohl udělat, pokud se světové zásoby ropy nedostanou na cílovou úroveň, by bylo prodloužit ropnou dohodu, kterou má od prosince s některými nečleny kartelu. Další možností by bylo zavést od července ještě tvrdší škrty, uvedly také zdroje.
Zdroje: Reuters, BBG, Patria.cz