Angela Merkelová tvrdí, že uprchlická krize roku 2015 přinesla významná ponaučení. Mezi ně patří i to, že „vnější hranice EU nebyla dostatečně chráněna“. Podle německé kancléřky se ovšem situace od té doby značně zlepšila, i když „všechny cíle ještě dosaženy nebyly“. To je bohužel pravda, protože Merkelová slibovala, že uprchlická krize se už nesmí opakovat. Do Evropy už podle ní nesmí nekontrolovaně proudit miliony lidí. Z oficiálních míst slyšíme, že dohoda s Tureckem funguje a další krize je skutečně zažehnána. Jenže to může být velký omyl.
Balkánská cesta je sice uzavřena, na západ od ní se ale otevírá cesta nová. Od počátku ledna do konce dubna letošního roku se do Evropy přes sever Afriky a následně Itálii dostalo 36 851 migrantů. Meziročně to představuje 45% nárůst a Izabella Cooper z evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž hovoří o znepokojivé situaci. Ještě větší obavy budí fakt, že jsme teprve před létem. Nejvíce migrantů se totiž přes moře snaží dostat až v době, kdy se jeho vody uklidní. Italská vláda odhaduje, že k vodám Itálie letos dorazí asi čtvrt milionu lidí.
Cestu přes Itálii volí vedle Afričanů i stále více Asijců. To může znamenat, že tato trasa začala být obecně vnímána jako vhodná alternativa k cestě balkánské. Lidé z Bangladéše nyní představují druhou největší skupinu uprchlíků, kteří se letos do Evropy dostali přes Libyi. Minulý rok tudy do Evropy přišel jen jeden Bangladéšan. Stále častěji tuto trasu volí i Pákistánci.
Brusel i Berlín se zatím snaží celou situaci kreslit v optimistických barvách. Podle jednoho z diplomatů EU „zatím nelze říci, zda nejde jen o přechodný nárůst počtu uprchlíků“. Příchozí uprchlíci zatím zůstávají v Itálii. Německo ale již požádalo EU o možnost prodloužit hraniční kontroly na hranicích s Rakouskem a jejich žádosti bylo vyhověno do konce letošního roku. EU také již pracuje na krizovém plánu, který by byl použit v situaci, kdy by Evropa musela přerozdělit více než 200 000 uprchlíků.
Podle neveřejných informací se počítá s tím, že kdyby se počet uprchlíků stále zvyšoval, EU by začala prosazovat přísnější interpretaci pravidel pro azyl. Jinak řečeno, porostou snahy odrazovat další lidi od příchodu do Evropy. Většina z těch současných pochází z Nigérie, Guiney a Pobřeží slonoviny. Snaží se uniknout chudobě a jejich šance na získání azylu jsou většinou mizivé. Podle současných právních norem by tak měli být co nejdříve posláni zpět a neměli by být redistribuováni do jednotlivých zemí EU.
Potřebujeme plán B
V případě uprchlíků přicházejících do Itálie nefunguje předchozí plán EU založený na dohodě s Tureckem a rychlých deportacích. Většina z nich totiž přichází ze země, která se nazývala Libyí, ale dnes je nefunkčním státem, kde o moc neustále bojuje řada mocenských skupin. Výhled na vznik stabilní vlády je tam mizivý, ale bez ní je řešení uprchlické krize složité. Podle EU je tak situace chaotická a těží z ní zejména pašeráci, kteří s nízkým rizikem vydělávají ohromné zisky. Německá vláda se snažila jednat o vytvoření táborů v Egyptě a Tunisu, kam by byli vraceni uprchlíci přicházející do Evropy. Místní vlády ovšem takové řešení odmítly.
Annemarie Loofová z organizace Lékaři bez hranic nedávno v Evropském parlamentu ukazovala fotky z libyjských uprchlických táborů. Ty jsou značně přeplněné, děti v nich spí na betonu. Lidé jsou podviživení, někteří z nich byli evidentně mučeni. Loofová tvrdí, že se z uprchlíků stal „velký byznys a pokud do něj budou pumpovány další peníze, věci se jen zhorší“. Italové ale hodlají učinit přesně to. Zdá se jim totiž, že je Brusel nechal bez pomoci a tudíž začali sami jednat s Libyí o vytvoření dalších táborů. Financovat je bude Itálie, ale spravovat je budou Libyjci.
Monika Hohlmeierová z Evropského parlamentu tvrdí, že uprchlíky je nutno zastavit ještě předtím, než dorazí k Sahaře. „Čím více lidí zachráníme na březích Středozemního moře, o to více jich nakonec skončí v sítích pašeráků či zemře na cestě,“ říká Hohlmeierová. Podle Frontexu se pašeráci chovají stále brutálněji. Například se snaží natlačit až 170 lidí do nafukovacích člunů, které unesou jen 15 pasažérů. Dorazit až k břehům Itálie v takovém člunu nelze a pašeráci se spoléhají na to, že lidé z něj budou zachráněni nějakou jinou lodí. Letos tak na cestě k Itálii zemřelo již 1 000 uprchlíků. Ti, kteří přežili, hovoří o brutalitách a dokonce i vraždách. Evropa tedy čelí velkému dilematu. Nemůže jen tak stát a dívat se, jak se u jejích břehů topí stále více lidí. Ale čím více lidí bude tahat z vody, o to bezohlednější budou pašeráci.
AutoŘI: Christiane Hoffmann, Walter Mayr, Peter Müller, Christoph Schult a Wolf Wiedmann-Schmidt
(Zdroj: Der Spiegel)