Po dvou největších ekonomikách v EU, které už své předběžné odhady HDP za první čtvrtletí již zveřejnily, dnes přijdou na řadu další země a zejména se ukáže, jak si vedla celá eurozóna a EU. Když se vrátíme krátce zpět, tak Francie rozhodně svým mezičtvrtletním růstem 0,3 % ani meziročním dosahujícím 0,7 % nijak neoslnila. Zvlášť, když vezmeme v úvahu, jak silně se na tomto výsledku podílely zásoby a zahraniční obchod. O poznání lépe na tom bylo Německo, které si v úvodu roku připsalo 0,6 %, respektive meziročních 1,7 % s tím, že na růstu se podílely všechny části poptávky, zejména investice následované spotřebou a svůj podíl na růstu si připsala i pokračující úspěšná vývozní expanze německých firem.
Za celou eurozónu se dnes dočkáme zřejmě podobných čísel jako v závěru loňského roku. Ekonomický růst by měl podle trhu dosáhnout mezičtvrtletních 0,5 %, i když je poměrně slušná naděje, že celkový výsledek bude ještě o nějakou desetinu lepší. A se silnějším růstem počítáme i v případě ČR. Závěr roku sice nebyl pro českou ekonomiku až tak oslnivý, nicméně data z průmyslu a služeb už docela jasně naznačila akceleraci tempa HDP. Velkou neznámou pro nás i nadále ovšem představují investice. Ty by se po loňském propadu měly stabilizovat a postupně nabírat na síle. Nakonec bazický efekt mimořádného čerpání evropských dotací už z čísel vymizel a zakázky indikují jasný obrat v případě inženýrského stavitelství, které napovídá o oživení investiční aktivity veřejného sektoru. Pozadu přitom nezůstávají ani firmy, které chtějí letos více investovat především do obnovy strojů. Proto ani v českém případě není zdaleka vyloučené pozitivní překvapení.
Příznivá čísla z evropské ekonomiky by měla potěšit i centrální banky, avšak samy o sobě nepovedou ke změně nastavení úrokových sazeb nebo k dřívějšímu konci QE v eurozóně. Na to asi bude ECB potřebovat více příhodnější podmínky, vyšší jádrovou inflací počínaje, politickou „jistotou“ konče. ECB ještě na čas zůstane hráčem, který silně ovlivňuje dluhopisové trhy ve většině eurozóny a de facto je už i jejich největším jednotlivým věřitelem.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna včera zdolala další rekord, když se poprvé od konce intervencí dostala až na úroveň 26,45 EUR/CZK. Od exitu si tak připisuje zhruba 2 %, což v uvažování centrální banky znamená dvojí zvýšení sazeb o 25 základních bodů. Silnější koruna utužuje měnové podmínky bez toho, že by centrální banka musela jakkoliv zasahovat. O to méně pravděpodobný se proto jeví úrokový výhled ČNB, který počítá s růstem sazeb už ve třetím čtvrtletí roku. Na druhou stranu, o co více koruna posílí, o to lákavější bude vybírání zisků.
Dluhopisový trh zažívá velmi poklidný čas. České výnosy se mění jen minimálně, zatímco ty německé velmi pomalu narůstají.
Zahraniční forex
Čísla ze Spojených států ani tentokrát nepotěšila, avšak na dolaru se nijak výrazně neprojevila. Kurz eurodolaru dnes bude testovat hranici 1,10, přičemž z makroekonomického hlediska bude asi nejzajímavějším číslem výsledek amerického průmyslu za duben. Po maloobchodních tržbách a payrolls to bude další tvrdé číslo, které zpřesní pohled na americkou ekonomiku ve druhém čtvrtletí.
Zlotý i forint zpevňují a jedním z důvodů mohou pozitivní očekávání ohledně růstu maďarské a polské ekonomiky. Dnes budou přitom reportovány výsledky HDP obou zemí za 1. čtvrtletí. V obou případech očekáváme silný růst, což forint i zlotý mohou ocenit.
Ropa
Cena ropy Brent se po prohlášení saúdského a ruského ministra pro ropu usadila poblíž 52 USD/barel. K jejich prohlášení se prozatím nevyjádřili zástupci ostatních zemí (silné slovo budou mít Irák a Írán aneb producenti číslo dva a tři v rámci OPECu), ale je pravděpodobné, že snaha na konci května se dohodnout bude silná.
Americká agentura EIA včera uvedla, že v červnu poroste produkce ropy v USA o 122 tisíc barelů denně, což představuje zrychlení o více než 10 % oproti květnovému přírůstku. Je patrné, že intervence tradičních producentů je pro těžaře LTO v USA vítanou zprávou.