Zatímco minulý týden jsme se teprve dozvěděli, v jaké kondici byla evropská ekonomika v prvním čtvrtletí, tento týden na trh přijde várka měkkých dat za květen v podobě indexů nákupních manažerů v Německu, Francii a odhad za celou eurozónu. Očekávání jsou sice nastavena zhruba na stejné úrovni jako v dubnu, avšak i to by znamenalo velmi silný výsledek. V podstatě ve všech uvedených případech totiž trhy předpokládají hodnoty nad hranicí 55, což znamená svižné pokračování konjunktury.
Lepší by mohly být i podnikatelské nálady ve Francii, nicméně ani tak nelze počítat s tím, že by francouzská ekonomika mohla v dohledném čase jakkoliv srovnat krok s tou německou. Ve stejný den tedy v úterý se vedle německého PMI dozvíme i výsledky sledovanějšího indexu Ifo. Ty by měly dopadnout opět lépe zejména díky subindexu očekávání a potvrdit tak, že německá ekonomika stále nabývá na síle. Zaslouží se o to nejspíše opět průmysl, díky němuž Německo posunuje své obchodní přebytky k novým historickým rekordům.
Z druhé strany Atlantiku mohou přijít zajímavé zprávy už ve středu, kdy bude zveřejněný zápis ze zasedání FOMC. Ten by totiž mohl naznačit, jak to Fed vlastně myslí se zeštíhlováním jeho bilance. Od americké centrální banky se totiž nejenom čeká další zvýšení úrokových sazeb už na červnovém zasedání, ale také zda bude pokračovat v reinvesticích bondových výnosů a splatných dluhopisů. Doposud Fed drží svoji bilanci stabilně na pětinásobku úrovně dosahované před pádem Lehman Brothers a dolary získané z bondů reinvestuje. Pokud se časem rozhodne alespoň omezit reinvestice výnosů (a následně i maturujících bondů) bude to samo o sobě znamenat docela citelné zpřísnění měnové politiky. Sice nebude mířit přímo na nejkratší úrokové sazby, ale o to více může pohnout delším koncem výnosové křivky nahoru. Dá se předpokládat, že Fed bude v tomto směru spíše opatrně našlapovat a jen postupně začne zkoušet, co trh bez velkých záchvěvů zkousne. Nakonec Fed nemá důvod nikam pospíchat. Ekonomika roste jen pozvolna a inflační tlaky zůstávají v podstatě utlumené.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna spolu s ostatními měnami v regionu v pátek mírně posílila a vrátila se zpět pod hranici 26,50 EUR/CZK. Slova centrálních bankéřů o zvyšování úrokových sazeb na ní zatím příliš stop nezanechala, protože toto téma nemusí být až tak horké, jak vypadá. Zvlášť když inflace zaostává za prognózou ČNB, a tak jasněji bude až po dalších inflačních číslech a zejména pak i po výsledcích mezd, které bychom se měli dozvědět už začátkem června. Rostoucí nedostatek zaměstnanců by se měl začít více odrážet právě ve mzdách, od nichž si vyšší inflaci slibuje i ČNB.
Dluhopisové výnosy po vzoru těch německých zamířily na konci uplynulého týdne alespoň na delším konci nahoru. Očekávaná příznivá data z evropské ekonomiky by výnosům mohla pomoci k udržení pozic, respektive k dalšímu mírnému nárůstu.
Zahraniční forex
Komunikace centrálních bankéřů zůstane hlavním tématem pro trh i tento týden, když zajímavá bude středa, kdy vystoupí prezident ECB Draghi a bude zveřejněn zápis z posledního jednání FOMC.
Dnes minimálně po ránu trh může hrát zajímavou spekulaci, že kancléřka Merkelová tlačí jako nástupce na prezidenta ECB jestřába a šéfa Bundesbanky Weidmanna.
Ropa
Hlavní událostí tohoto týdne je bezesporu zasedání OPECu. Cenu Brentu hned zpočátku týdne povzbuzují komentáře ze Saúdské Arábie. Ministr pro ropu al-Falih naznačil, že kromě prodloužení dohody na omezení produkce do března 2018 je ve hře i participace dalších producentů, tedy i výraznější omezení produkce. Cílem zůstává snížení zásob ropy na pětiletý průměr (a konečným cílem podpora cen ropy).
Zasedání se koná až ve čtvrtek a do té doby budou s cenou ropy hýbat hlavně komentáře vyslanců jednotlivých zemí OPECu. Je patrné, že komentáře z posledního týdne dokázaly povzbudit očekávání ohledně dalších kroků OPECu a spol. a jiný výsledek než prodloužení dohody za horizont letošního roku by trhy patrně zklamal.