Čína čelí palčivému problému. Pokud má uživit svou populaci i ve druhé polovině tohoto století, musí zajistit, aby byl celý svět schopen uživit 9 miliard lidí.
V Číně žije 1,4 miliardy lidí a jejich chutě mění způsob produkce potravin po celém světě. Čínská strava se totiž začíná podobat té, na kterou jsou zvyklí lidé na Západě. To zvyšuje poptávku po všem od banánů až po šunku. Zdá se ovšem, že Číně nebude stačit budování farem v zahraničí a pronájem půdy v jiných zemích. Proti jejím zájmům totiž stojí další rozvíjející se země s prudce rostoucí populací. Najdeme je v Asii, Africe i Jižní Americe a dohromady zvednou během jedné generace svou populaci o 2 miliardy lidí, upozorňuje Bloomberg.
V čínském zemědělství nyní najdeme malé rodinné společnosti produkující rýži až po giganty, kteří jsou schopni soutěžit s firmami jako či . A v tomto odvětví začaly probíhat velké změny. Vše začalo vlastně už před čtyřiceti lety, když se v celé Číně začal měnit ekonomický systém a tyto reformy vyvolaly ekonomický boom. Ten je patrný zejména v množství továren, investic a objemu exportů, ale stejně revoluční změny proběhly i v zemědělství.
Pozemková reforma zvedla produkci rýže, pšenice a dalších plodin, nově vznikající střední třída začala zároveň kupovat více zeleniny a vepřového. Dokonce si žádá to, co bylo dříve luxusem – mléko a hovězí. Ekonomický boom sebou ale přinesl i řadu negativních dopadů. Kvalitní půda se využila pro stavbu továren, půdu ničí znečištění a zemědělci, kteří používají nadměrné množství chemických prostředků. Z celé Číny se dokonce stala země, která je spojována s jedovatými potravinami.
Může tedy Čína produkovat dost potravin, aby uživila populaci, která bude jíst podobně jako třeba lidé v USA? Jednoduchá odpověď zní, že ne. Na uživení průměrného spotřebitele v USA je totiž potřeba asi půl hektaru zemědělské půdy. Čína má ale k dispozici jen přibližně desetinu hektaru na obyvatele, a to včetně znečištěné půdy. Vláda se tak stále více pokouší o reformy a zaměřuje se na čtyři hlavní oblasti: Kontrola trhu, zlepšování efektivity výroby potravin, omezování ztrát půdy a dovozy.
Čína dnes vydává ohromné částky na systémy zavlažování, výrobu semen, roboty a datové technologie. To vše s cílem vytvořit vysoce efektivní farmy a zemědělské podniky. Chce se stát soběstačnou v oblasti základních potravin. Jenže farmáři reagují na různé pobídky i tím, že do půdy sypou velké množství chemikálií, aby mohli co nejvíce plodin prodat do nově budovaných státních rezerv.
Poptávka po potravinách je tedy uspokojována tím, že z půdy a celého životního prostředí se ždímá maximum. Množí se tak hlasy, které volají po udržitelném zemědělství. Čína přitom podle OECD mezi lety 1997–2008 ztratila 6,2 % své zemědělské půdy. Vláda se pokouší situaci měnit, ale místní vlády, které z prodeje půdy dlouhé roky získávaly finance, se snaží její omezení všemožně obcházet. K tomu se odhaduje, že znečištěno už je asi 20 % čínské zemědělské půdy. O kvalitu čínských potravin se tak začínají intenzivně zajímat i domácí spotřebitelé, o zahraničních nemluvě. V Číně proto rostou tlaky na vyšší dovoz potravin a příčinou je jednak nízká kvalita potravin domácích, ale také jejich nedostatečné množství. Poptávka ovšem sílí i ze strany dalších rozvíjejících se zemí.
Čína se proto snaží řešit svůj problém i investicemi v jiných částech světa. Následující obrázek ukazuje, kde již provedla investice v oblasti potravinářství (vyznačeno tmavě zeleně) a kde nakoupila půdu (světle zeleně). Kombinace barev pak ukazuje země, kde investovala v obou oblastech:
