Ve Velké Británii vzbudil velký poprask článek zveřejněný ve Frankfurter Allgemeine, který se týkal „pohromy u brexitové večeře“. Byl v něm citován nejmenovaný zdroj, podle něhož byl prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker na setkání s britskou premiérkou Theresou May šokován tím, jak velké jsou názorové rozdíly mezi oběma stranami jednajícími o brexitu. Juncker se tak obává, že Británie by z EU mohla v březnu 2019 odejít bez jakýchkoliv dohod. Následně by vznikl právní chaos v celé Evropě.
Junckerovi blízcí spolupracovníci nic z toho nepotvrdili, ale zároveň nevyvracejí, že řekl: „Opouštím Downing Street s desetkrát vyšší skepsí, než s jakou jsem přijel.“ Mayová ovšem tvrdí, že celá věc je jen „bruselským drbem“. Juncker ve svém oficiálním prohlášení uvedl, že jednání byla „konstruktivní, výborná a přátelská“. Dodal ovšem, že Brusel podceňuje složitost problémů, které se musí vyřešit.
Někteří zástupci EU se domnívají, že pokud jejich obavy z vyjednávací pozice Londýna vyjdou na veřejnost, pomůže to postoj Britů změnit. Německá kancléřka tak po telefonickém rozhovoru s Junckerem Britům vzkázala, aby „upustili od svých iluzí“, které se týkají způsobu, jak by mohl brexit proběhnout. Juncker prý Merkelové mimo jiné sdělil, že Mayová „žije v jiné galaxii“.
Mayová byla frustrována tím, že EU odmítla urychleně podepsat dohodu týkající se 4 milionů expatů na obou stranách hranice mezi Británií a zbytkem EU. Unie tvrdí, že je třeba hlubší diskuse nad dohodami týkajícími se občanů EU pracujících ve Velké Británii, kteří by podle ní měli být chráněni vymahatelnou právní normou. Juncker prý Mayové ukázal hromadu dokumentů, které se této normy týkají, a chtěl jí tím dát najevo, jak složitá celá věc je.
Mayová uznává, že další jednání budou tvrdá. Stále ovšem tvrdí, že brexit může být pro její zemi úspěchem a přinese výhody jak pro ni, tak pro Unii. Juncker se naopak domnívá, že obě strany ztratí a jde jen o to, aby tyto ztráty byly co nejnižší. Frankfurter Allgemeine píše, že Juncker Mayové sdělil, že brexit úspěchem být nemůže. Ona na to reagovala poukázáním na dohody, které Británii dávají možnost opustit bezpečnostní politiku EU. Junckerovi a jeho lidem prý v tu chvíli bylo jasné, že Mayová si plete poměrně jednoduchou záležitost týkající se oněch výjimek se složitým jednáním, které si brexit vyžaduje. Obavy v Bruselu vzbuzuje i to, že Mayová chce stát v čele jednání sama. Navrhuje měsíční frekvenci a každé kolo by mělo trvat čtyři dny. Zástupci EU ale očekávají permanentní rozhovory v Bruselu a Mayová by podle nich měla jmenovat nějakého vůdce britského týmu.
Mayová chce nyní hovořit zejména o zachování dohody o volném obchodu. EU na základě shody 27 zemí ale informovala, že Británie musí nejdříve přijít s celkovým konceptem rozvodu a zejména s návrhem práv expatů. K tomu musí vyrovnat pohledávky v rozpočtu EU a vyřešit téma hraničních kontrol, a to zejména na hranicích s Irskem. Juncker říká, že Británie bude v roce 2019 dlužit EU asi 60 miliard eur.
Vedoucí bruselského vyjednávacího týmu Michel Barnier tvrdí, že přesná částka bude známa až v roce 2019, ale už nyní se musí ujasnit metodologie. Mayová ovšem už nyní říká, že Británie nedluží Unii nic a to v Junckerovi údajně budí velké obavy. EU si platby vynutit nemůže, avšak Juncker tvrdí, že pokud k úhradě dluhů nedojde, Unie Británii obchodní dohodu nenabídne.
Je tedy zřejmé, že na obou stranách panuje velká míra znepokojení a podrážděnosti. Podle německého tisku Mayová požaduje, aby další jednání probíhala v utajení. Jenže EU musí informovat všech 27 členských zemí a utajení je tak v podstatě nedosažitelné. Unie naopak hovoří o tom, jak přínosná bude v této věci transparentnost. Podle Článku 50 odejde Británie z EU na konci března 2019 bez ohledu na úspěchy jednání a možný právní chaos. EU tvrdí, že taková situace by byla mnohem horší pro Británii už proto, že téměř polovina jejích exportů míří do Unie. Bolest by ovšem byla znatelná na obou stranách.
Londýn může po zveřejnění článku o brexitové večeři vnímat Junckera jako nepřítele. Diplomaté na druhou stranu tvrdí, že některé země EU mají hodně tvrdé požadavky. Podle jednoho vysokého zástupce EU nyní probíhá pouze mediální bouře. Skutečné problémy se mohou objevit až po britských volbách, pokud se nová britská vláda bude pokoušet zatlačit EU do kouta například tím, že bude blokovat schvalování rozpočtu EU. Pak by se jednání o brexitu mohla dostat do skutečného mrtvého bodu.
(Zdroj: Reuters)