Česká národní banka potřebuje další nástroje, aby dokázala lépe chránit slabá místa ve finančním systému. Tvrdí to Mezinárodní měnový fond, který minulý týden ve středu dokončil svou pravidelnou misi v Česku. Tuzemská ekonomika si podle něj vede dobře. U domácností, které si půjčují na bydlení, by však situace mohla být napjatější.
„Některé domácnosti začínají být přetížené s tím, jak si půjčují na nákup bydlení,“ konstatuje fond ve zprávě ke skončení své pravidelné mise. Ta se koná každý rok na základě stanov MMF a uskutečňuje se v každém z členských států.
„Aby ČNB mohla chránit před finančními slabinami, je nutná širší škála nástrojů,“ stojí také v hodnotící zprávě, kterou MMF zveřejnil v pondělí. Jeho ředitelé „tudíž podpořili doporučení, aby byly ČNB poskytnuty závazné pravomoci ohledně poměrů úvěru k hodnotě, dluhu k příjmu a obsluze dluhu k příjmu“, zmiňuje fond trojici ukazatelů využívaných při sledování situace na hypotečním trhu. S tím, jak se zrychluje úvěrová aktivita, narůstají obavy, že úvěrové standardy by se mohly zhoršit, tvrdí také.
ČNB může nyní bankám v oblasti hypoték dávat pouze doporučení, což v posledních měsících již také činí. Zákon, kterým by se tato doporučení stala závaznými, ovšem leží ve sněmovně a je otázkou, zda ho poslanci do podzimních voleb stihnou schválit. Marek Mora z bankovní rady ČNB v nedávném rozhovoru s Reuters prohlásil, že doporučení ČNB bylo ještě donedávna akceptováno. Některé subjekty se je ale podle jeho názoru čím dál více snaží obcházet. To je prý důvod, proč se centrální banka snaží své pravomoci posílit.
MMF konstatuje, že ekonomice ČR se daří dobře. Nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii, základní inflace je zpět na cíli ČNB, vnější deflační tlaky ustoupily a nominální mzdy slušně rostou. Bankovní systém je nadále likvidní a ziskový a soukromé úvěry pokračují v expanzi. Veřejný dluh klesl těsně nad 37 procent HDP, což je jedna z najnižších hodnot v EU. Mohlo by tedy nadějné vyhlídky něco ohrozit?
Narůstající břímě domácností, které si půjčují na bydlení, není jediným rizikem, která fond pozoruje. Starosti může vyvolávat nedostatek pracovní síly, především pracovníků s odbornou kvalifikací. Opatření by se měla zaměřit na podporu nabídky pracovní síly, mimo jiné na to, jak zajistit větší zapojení matek s malými dětmi do pracovního procesu.
Dalším, podle fondu významným, zdrojem nejistoty je trajektorie směnného kurzu české koruny. Ten se podle MMF nyní tváří jako mírně podhodnocený a ve střednědobém výhledu je tudíž možné čekat jeho další posilování. Kurz by ale s rozvazováním spekulativních pozic mohl kolísat, přičemž v případě velkých výkyvů by mohlo dojít i na devizové intervence. Koruna se pondělí v podvečer na páru s eurem pohybovala mírně silnější kolem 26,24 za euro. Od dubnového vypnutí intervencí ČNB tak zpevnila o zhruba 2,9 procenta.
MMF nadále předpokládá, že růst reálného HDP letos především díky domácí poptávce zrychlí na 3 procenta z loňských 2,4 procenta. Nedostatek pracovní síly ale jeho růst ve střednědobém horizontu „zkrouhne“ na zhruba 2,5 procenta. Tuzemskou inflaci pro tento rok MMF předpokládá v průměru na 2,3 procenta. V příštím roce čeká její zpomalení a v roce následujícím návrat na inflační cíl, jak ukazuje i následující tabulka.
V oblasti fiskální politiky by vzhledem k relativně nízkému poměru veřejného dluhu k HDP bylo podle fondu záhodno, aby se stát zaměřil spíše na zvýšení růstového potenciálu než na snižování dluhu. Cestu MMF vidí v mírném navýšení investic do hmotného a lidského kapitálu. K tomu je ovšem třeba mít pro infrastrukturu dlouhodobě jednotný a transparentní plán.
Zdroj: MMF, Reuters, Patria.cz