Zlato se bude v nejbližší budoucnosti pravděpodobně obchodovat mezi 1 200 až 1 300 dolary za unci s tím, jak se jeho cena orientuje podle posunu amerických reálných úrokových sazeb. Alespoň takový je odhad divize UBS pro správu majetku. Za kolik tedy podle ní žlutý kov nakupovat?
„Neříkáme, že upřednostňujeme býky, neříkáme, že upřednostňujeme medvědy,“ řekl podle Bloombergu Wayne Gordon, výkonný ředitel pro komodity a devizové trhy ve švýcarské bankovní jedničce. „Říkáme, že lidé by z taktických důvodů (zlato) měli nakupovat někde v blízkosti 1 200 dolarů a prodávat ho zase někde kolem 1 300 dolarů, a to proto, že jsme toho názoru, že reálné sazby jsou do strany. Tudíž zvýšení nominálních sazeb bude stejnoměrně doprovázeno zrychlením inflace,“ dodává také.
Zrcadlení
V prvním čtvrtletí se cena žlutého kovu zvýšila o téměř 9 procent. Trhy měly strach z geopolitického vývoje a z prezidentování Donalda Trumpa. Pak se ale ceny vydaly dolů a v červnu si připsaly letos první měsíční pokles. V pondělí zažil drahý kov největší jednodenní pokles od loňského listopadu, zatímco akciové trhy a dluhopisové výnosy rostly díky optimistickým údajům z amerického zpracovatelského sektoru.
Následující graf ukazuje, jak se vůči sobě chovají ceny zlata na spotovém trhu a výnosy desetiletých amerických vládních dluhopisů.
Pokud bude nezaměstnanost v USA nadále klesat a Fed bude pokračovat ve zvyšování sazeb bez ohledu na inflační data, bude to pro zlato krátkodobě negativní, říká Gordon. Oproti tomu solidní poptávka po kovu a slabší produkce by společně se slabším dolarem mohly ceny zlata podpořit. Investoři by se ke zlatu mohli uchýlit ještě v jednom případě, totiž kdyby se valuace akcií začaly snižovat.
Pokud ale americký trh práce nevykáže další zlepšení a inflace nezrychlí, mohlo by zlato zafungovat jako pojistka, dodává také expert. Stejnou funkci by prý mohlo plnit, kdyby se začal zadrhávat růst světové ekonomiky.
Zdroje: Bloomberg