Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Na čem se Německo a Francie shodnou jen těžko

Víkendář: Na čem se Německo a Francie shodnou jen těžko

22.07.2017 16:09
Autor: Redakce, Patria.cz

Francie a Německo se snaží ukázat, že hodlají v řadě oblastí úzce spolupracovat. Hovoří se o programech výuky jazyků či o výrobě nové stíhačky a německá kancléřka Angela Merkelová dokonce obecně souhlasí s francouzskými návrhy na hlubší integraci eurozóny, vytvoření jejího společného rozpočtu a ministerstva financí. Ale zatímco všichni srší nápady na nové oblasti spolupráce, o žádnou revoluci nepůjde. Vážné rozpory mezi Francií a Německem přetrvávají v oblasti německých obchodních přebytků, důvěryhodnosti francouzských plánů na ekonomické reformy, solidarity s dalšími zeměmi EU či třeba výdajů na obranu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podobně jako jeho americký protějšek Donald Trump často kritizuje německé obchodní přebytky a dokonce říká, že jsou „nepřijatelné“. V jednom rozhovoru dodal, že „německá konkurenceschopnost pramení částečně z nefunkčnosti eurozóny a slabosti dalších členských zemí“. Německo s podobným názorem zčásti souhlasí. Ministr financí Wolfgang Schäuble například v rozhovoru pro Der Spiegel uvedl, že přebytek běžného účtu, který dosahuje asi 8 % HDP, je skutečně příliš vysoký. Názory se ale začnou značně rozcházet ve chvíli, kdy se začne hovořit o řešení.

Macron požaduje, aby Německo začalo své přebytky úspor směrovat na jih Evropy. Jinak řečeno, v podstatě by mělo dojít k vytvoření transferové unie. Schäuble ovšem tvrdí, že takový krok by musel být podpořen německým voličem. Jinak řečeno, nikdy k němu nedojde. Jens Weidmann, který stojí v čele německé centrální banky Bundesbank, přímo říká, že „není důvod, proč by Italové spolufinancovali stavbu mostů v Německu a naopak“.

Dalším sporným bodem jsou výdaje na zbrojení a ochota podílet se na vojenských operacích. Macron při setkání s Donaldem Trumpem poukázal na rozdíly mezi jeho zemí a Německem, které ve vojenské oblasti panují. Francouzský prezident plánuje zvýšení výdajů na obranu, aby dosáhly 2 % HDP. Merkelová sice dosažení tohoto cíle slíbila také, ale neřekla, kdy k tomu dojde. Macron v této souvislosti hovoří o tom, že „v době zvýšeného nebezpečí je život pod obranným deštníkem někoho jiného naivní“. Na druhou stranu by se Macronovi nemuselo líbit ani to, kdyby Německo své výdaje na obranu skutečně zvedlo. Francie je totiž v současnosti evropskou vojenskou velmocí a takový krok by na přední místo v této oblasti posunul Německo.

Nový francouzský prezident se na domácí půdě snaží prosadit důležité ekonomické reformy a zejména změny na trhu práce. Pokud se mu podaří omezit překážky, které plán na snížení rozpočtových deficitů, utiší kritiku ze strany Německa. Němcům by pak ale nezbylo nic jiného než souhlasit s další reformou celé eurozóny. Berlín je zatím ohledně francouzských reforem spíše skeptický a čeká, jak dopadnou veřejné protesty, které jsou už nyní proti reformám naplánovány.

Schäuble poukazuje na to, že pokud má mít eurozóna svého ministra financí, musí mít i svůj vlastní rozpočet a na to by musely být změněny zakládající smlouvy EU. Merkelová i Macron tvrdí, že nejde o žádné tabu. Hodně však bude záležet na tom, kdo skončí s Merkelovou ve vládní koalici. Pokud to bude FDP a Zelení, otevřenost ke změnám dohod bude velmi omezená.

Macronova kritika nerovnováh v eurozóně v sobě implicitně obsahuje i negativní postoj k politice ECB. Ta se sice snaží o zvýšení inflace, ale prozatím se jí nedaří tohoto cíle dosáhnout a nízká inflace hraje do karet německým exportům. Když se do čela ECB dostal Mario Draghi, šlo o krok směrem, který vyhovuje Francii, zatímco Němci byli pobouřeni. Draghi ze své pozice odejde v roce 2019 a Německo by si přálo vidět v čele ECB někoho ze svých lidí. S tím, jak se bude blížit odchod Draghiho, tak pravděpodobně bude sílit spor o to, kdy by měl do čela banky přijít po něm.

Autor: Nicholas Vinocut

(Zdroj: Politico)

 
 
 
 

Čtěte více:

Víkendář: Nová uprchlická krize na obzoru
14.05.2017 15:19
Angela Merkelová tvrdí, že uprchlická krize roku 2015 přinesla význam...
Víkendář: Měla by se střední Evropa bát nového francouzského prezidenta?
10.06.2017 16:22
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron má řadu nápadů, jak zachrán...
Víkendář: Byl Lenin německým agentem?
24.06.2017 8:54
Vladimir Iljič Uljanov, známý spíše pod jménem Lenin, se v polovině du...
Macronovo charisma u nás asi fungovat nebude
27.06.2017 10:54
Francouzský prezident Emmanuel Macron si během své bruselské premiéry ...
Co budou Němci požadovat za Macronovy reformy? Možná ECB
30.06.2017 7:08
Všechny diskuse o tom, jak nový francouzský prezident Emmanuel Macron ...
Jak se Němcům daří vyhnout populismu a extremismu?
07.07.2017 6:37
Britové se v loňském roce rozhodli pro odchod z EU, na podzim byl pak ...
Trump a Macron – rýsuje se nová mocenská osa?
18.07.2017 6:53
V Evropě je Donald Trump značně neoblíbený, ale Francie se v tomto ohl...

Váš názor
  •  
    25.07.2017 10:24

    Pokud někdo očekává , že se Makronom s Makrelou na něčem dohodnou , bude asi zklamán . Jsou to prostě politici velkých evropských zemí a sami jsou důkazem toho , že EU nikdy fungovat nemůže . Politici v EU jsou schopní se dohodnout na tom , že se musí několikrát sejít , aby se dohodli . Když se nedohodnou , tak se problém odsune , neřeší a trpí celá EUropa . Účinnost Frontexu v "navracení" ekonomických migrantů je toho nezvratným důkazem .
    karel IV
Aktuální komentáře
04.05.2025
8:31Víkendář: Prudký růst ziskovosti evropských bank jako důsledek protiinflační politiky ECB
03.05.2025
14:37PIMCO: Přichází změna investičního paradigmatu, posun k novému ale bude trvat dlouho
8:21Víkendář: Podle nové studie hrála politika ECB při snižování inflace jen podružnou roli
02.05.2025
17:20Evropa směřuje k rovnováze, USA se budou letos (opět) spoléhat na spotřebitele?
16:48TikTok dostal v EU pokutu 530 milionů eur za nedostatky při ochraně dat
16:19S&P 500 stoupá a přesně po měsíci maže ztráty z cel  
16:16Reuters: ČNB pravděpodobně sníží úrokové sazby, ale zůstává opatrná
15:41Trh práce v zámoří dál podporuje akcie. Útlum zaměstnanosti se nekoná  
14:23Dubnový deficit rozpočtu se prohloubil, příjmová strana se ale lepší
13:53Morgan Stanley: Trh s humanoidními roboty dosáhne na 5 bilionů dolarů
13:50Výsledky ropných gigantů Chevronu a Exxonu: Zisky klesají, ale strategie zůstává
13:45LVMH propustí přes tisíc zaměstnanců. Důvodem jsou problémy na klíčových trzích
13:23Škoda Auto zvýšila v prvním čtvrtletí prodej o 8,2 procenta na 238.600 aut
13:06Perly týdne: Americké akcie za zenitem, Čína pod tlakem
12:44Prodej vozů Tesla ve Švédsku v dubnu klesl o 81 procent, propadá se i jinde
12:20Inflace v eurozóně si v dubnu udržela tempo růstu, tlačily ji nahoru zejména služby
12:16WOOD & Company, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s: Výroční zpráva za rok 2024
12:06Březnová nezaměstnanost v EU stagnovala na 5,8 %. Nejnižší byla v Česku
11:08Patria zvyšuje cílovou cenu Erste Bank, potvrzuje odolný výkon a nákladovou disciplínu  
11:04Jakub Blaha: Amazon očekává nižší provozní zisk kvůli obavám z cel. Růst cloudu navíc zaznamenal zpomalení  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data