V Evropě je Donald Trump značně neoblíbený, ale Francie se v tomto ohledu trochu vymyká. Podle komentáře Davida M. Herszenhorna pro server Politico, je to možná proto, že Trump prostě jen potvrzuje dlouhodobý pohled Francouzů na Američany. Americký prezident a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu podle všeho zatím vycházejí dobře. Z průběhu Trumpovy poslední návštěvy Paříže se dokonce zdá, že jejich vztah kvete.
Vše začalo pověstným stiskem rukou, ke kterému došlo mezi oběma prezidenty na setkání v Bruselu. V Paříži už to ale vypadalo, že z obou jsou dobří kamarádi, kteří se rádi a často chytají za ruce či plácají po zádech. U hodovního stolu se zdálo, že jde o ty nejlepší přátele, a i když je Trump mnohem vyšší než Macron, oba se naučili, jak se spolu správně prezentovat na veřejnosti.
Tím, jak se k sobě oba prezidenti chovají na veřejnosti, se ale nesmíme nechat zmást. Oběma jde i o jejich vlastní politické zájmy. Macron sám sebe prezentuje jako člověka, který je schopen jednat a uzavírat dohody s každým. Pokud by se stal mostem mezi Evropou a Spojenými státy, bude mít velmi výjimečnou pozici. A Trump zase v Evropě zoufale potřebuje nalézt nějakou spřízněnou duši. Angela Merkelová se jí nestane a Theresa May prohrává, kde může. Macron je ale pro Trumpa člověkem, který má moc, postavil se elitám a stojí za ním velká armáda. Politické a názorové rozdíly mezi oběma prezidenty jsou velké, ale oba mohou v reálné politice svou spoluprací také hodně získat.
Spojenectví Macrona s Trumpem bude také držet pohromadě jedno silné lepidlo: Boj s terorismem a obrana proti němu. Společným nepřítelem je ISIS a Francie je pro USA spojencem, který je ochoten dát do boje peníze, diplomatickou snahu, ale i svou vlastní kůži. Macron zase cítí, že spojenectví s Trumpem mu po brexitu zajistí pozici faktického vůdce evropských vojenských sil. V době, kdy se v Bruselu hovoří o posílení společné obrany a NATO se snaží o rozšíření svých aktivit, to není k zahození. Trump i Macron také stojí před další velkou výzvou, kterou představuje Rusko. Větší bolesti hlavy z ní má první jmenovaný. Nicméně i Macron říká, že Rusko je příliš velké na to, aby jej bylo možno ignorovat.
Trump kdysi hovořil o Paříži jako o kolébce terorismu. Nyní tvrdí, že jde o jedno z nejkrásnějších měst na Zemi. Během setkání s Macronem dokonce řekl, že k nějakým změnám může dojít i v jeho postoji v otázce klimatických změn. Oba muži si rozumí stále více, oba jsou přitom v některých ohledech velmi výjimeční. Trump má například i přes svůj věk rád mladé ženy, Macron se zase zamiloval do své učitelky a podle všeho je jí naprosto oddaný a rozumí si s jejími dětmi (jedno z nich bylo jeho spolužákem). Trump pak jeho ženu chválí, že je „v dobré kondici“ (radši se ani neptejme, co by řekl, kdyby nebyla). Oba prezidenti jsou podle všeho zvyklí žít mimo zaběhlé zvyky. Pomohlo jim to vyhrát volby a možná si díky tomu dobře rozumějí.