Na začátku roku ekonomové evropské ekonomice moc nevěřili. Průměrné odhady na letošní růst v eurozóně se pohybovaly “pouze” v okolí 1,3 %. Překvapení se zdá být ohromné - dnešní odhady včetně našeho nakonec přesahují 2 %. A přepisovat vzhůru své prognózy bude nakonec i nejoptimističtější hráč na trhu ECB - ta v prosinci 2016 očekávala tehdy “těžko” uvěřitelný růst o 1,7 %. Jak se vyvíjí nálada v bankovní radě ve světle posledních silných čísel tento týden, ukáže zápis z posledního setkání ECB (tento čtvrtek).
Pozornost se soustředí zejména na to, jak budou centrální bankéři hodnotit vztah silného růstu a relativně slabé inflace. Doposud to byl vždy důvod k opatrnosti. Základní vysvětlení zní, že v ekonomice po vleklé krizi (s koncem v roce 2013) zůstává stále značné množství nevyužitých výrobních kapacit a vyjednávací pozice zaměstnanců je i z tohoto důvodu stále slabá. Existuje ale i alternativní vysvětlení. Silný růst odráží strukturální reformy v bankovním sektoru a na trhu práce, které jednoduše uvolňují cestu k vyššímu růstu i při vyšší míře nezaměstnanosti a nižší domácí poptávce. Jinými slovy, v řadě zemí mohly strukturální reformy jednoduše zvýšit hospodářský potenciál, a proto vidíme rychlejší růst v kombinaci s nízkými inflačními tlaky. To zdaleka neplatí v případě všech zemí v eurozóně. Jistou logiku ale toto vysvětlení dává v případě rychle rostoucího Irska nebo Španělska. Tomu v roce 2013 věštil MMF návrat růstu nad 1 % až v roce 2018. Realita je i díky reformám bank a trhu práce o poznání světlejší. Pokud ECB zvýší odhady potenciálu některých ekonomik, nemusí se sice také nijak moc obávat inflace, ale může být ve finále daleko méně “opatrná” při normalizaci měnové politiky. V takovém případě by dnešní růst stál na daleko pevnějších nohou.
TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna během posledního týdne mírně oslabovala a týden zakončila těsně pod hranicí 26,20 EUR/CZK. Na silnějších úrovních ji neudržela ani vyšší inflace, která dopadla podle očekávání centrální banky, a podobné to bude nejspíše i tento týden. Ve středu čeká novou prognózu ČNB druhý test v podobě předběžného odhadu HDP. Stejně jako u inflace jsou i tentokrát očekávání centrální banky posazena hodně vysoko. V případě velmi silného čísla u HDP je možné předpokládat, že si někteří hráči na trhu začnou pohrávat s myšlenkou dalšího zvýšení úrokových sazeb.
EURUSD + zahraniční FX
Nečekaně slabší americká inflace v pátek otřásla dolarem. Ke koši měn i k euru se dostal nejníže za jeden týden, když překvapivě pomalejší růst spotřebitelských cen v červenci poukázal na to, že Fed by s dalším letošním zvýšením sazeb v největší světové ekonomice mohl zaváhat. Ke společné měně se dolar propadl až na 1,1834 za euro. Poté ztráty částečně zase zkorigoval.
V tomto týdnu budou eurodolar zajímat zejména zápisy ze zasedání centrálních bank. Zápis z jednání Fedu by mohl vyslat jasnější signál ohledně zahájení kvantitativního utahování.
Libra setrvávala v blízkosti třítýdenního minima k dolaru kolem 1,2979. Tento týden přinese data o inflaci, která by librou mohla výrazněji zahýbat.
Ropa
Cena ropy Brent zůstává nad 52 USD/barel. Páteční zpráva z trhu s ropou od Mezinárodní energetické agentury vyzněla víceméně neutrálně. Data sice ukazují pokles zásob v červenci, avšak míra dodržování dohody OPECu byla patrně opět o něco nižší.
Tento týden budou zřejmě nejzajímavější data o zásobách ropy v USA. V posledních týdnech zásoby surové ropy poměrně významně klesaly.
Akcie
Při pohledu na technickou analýzu končí index S&P 500 pod hranicí 50denního klouzavého průměru (50 DMA 2448 bodů). Stodenní průměr se pohybuje pod 2412 body, což může indikovat další prostor pro pohyb níže (-1,2 %). Index Dow Jones Industrial Average do konce obchodní seance zvládl odevzdat skoro celý růst, když končil na 21859 bodech (+0,1 %). S&P 500 se ke konci týdne také nechtěl pouštět do větších akcí. Barometr začal víkend na 2441 bodech (+0,1 %). Technologický Nasdaq Composite ztráty ze čtvrtka doháněl v pátek nejpilněji. Technologie rostly o 0,6 % na 6256 bodů.