Aktualizováno Podle bleskového odhadu statistického úřadu se české ekonomice ve druhém čtvrtletí neskutečně dařilo. Po výborném prvním čtvrtletí přišlo na řadu druhé, kdy HDP vzrostl oproti úvodu roku o 2,3 %, což v meziročním srovnání znamenalo zvýšení růstu na 4,5 %. ČR se díky takovým číslům nepochybně zařadí mezi nejrychleji rostoucí země EU.
Na růstu se podílela jak spotřeba domácností, poháněná zvyšováním mezd, tak obnovená investiční aktivita podnikatelského sektoru. Nabídkovou stranu podle statistického úřadu podporoval nejenom zpracovatelský průmysl, ale většina ostatních odvětví ekonomiky.
Svoji nemalou roli sehrál i rozdílný počet pracovních dnů. Vzhledem k tomu, že druhé čtvrtletí mělo meziročně i mezičtvrtletně o čtyři pracovní dny méně, se právě HDP o tento vliv upravuje. Podobně tomu bylo i v Německu, kde podle neočištěných čísel HDP vzrostl ve druhém kvartále o 0,8 %, po zohlednění kalendářních efektů o 2,1 %. Ve zbytku roku už takové skoky v důsledku rozdílného počtu pracovních dnů čekat nemusíme.
S takovými čísly – pokud je potvrdí i následné zpřesnění HDP – bude nutné začít přepisovat veškeré výhledy pro letošní rok. I kdyby totiž došlo k výraznému zpomalení ve druhé polovině roku, růst se bude pohybovat v blízkosti 4 %. A to by byl nepochybně nejlepší výsledek za poslední dva roky. Naposledy podobně rychle rostla ekonomika v roce 2015, když se opožděně dočerpávaly peníze z fondů EU.
Koruně se nová čísla z ekonomiky zalíbila a pomohla jí vrátit se pod hranici 26,10 EUR/CZK. Silný růst ekonomiky totiž spolu s inflačními tlaky nahrává dřívějšímu růstu úrokových sazeb. Pokud se ECB konečně rozhoupe a udělá alespoň symbolické prohlášení o konci kvantitativního uvolňování, začne se rýsovat i další zvýšení úrokových sazeb v ČR. Zbrzdit ho může jen výraznější posílení koruny, které by ČNB mohlo od utahování měnových podmínek odrazovat. I nadále ovšem platí, že ČNB zůstává ohledně svého vlastního konkrétnějšího pohledu na kurz koruny tajemná.