Trhy, ekonomika, politika – izraelský brexit a můj dům, můj hrad
Izraelský brexit: Modelem pro brexit bylo podle Politica doposud zejména země jako Norsko, či Kanada. Tedy buď možnost, že Velká Británie zůstane velmi blízko celé EU a bude dál členem jejího jednotného trhu, nebo dosáhne dohody o volném obchodu podobné té kanadské. Guy Verhofstadt, který má v Evropském parlamentu na starost právě jednání o brexitu, ale nyní dal na stůl další možnost, která po měsících ne zrovna plodného vyjednávání nabírá na relevanci. Ta by stála na asociačních dohodách podobného typu, jaké má s EU například Ukrajina.
Verhofstadt o nové možnosti hovoří jako o struktuře o čtyřech pilířích, které by zahrnovaly obchod, zahraniční politiku, vnitřní bezpečnost a „tematickou spolupráci“. Tento rámec by podle Politica měl zajistit „flexibilní a dynamický vztah“ mezi Velkou Británií a EU poté, co proběhne brexit. Cílem by bylo vyhnout se velkému počtu bilaterálních dohod, jaké má Unie například se Švýcarskem a spolehnout se jen na zmíněnou strukturu.
EU má asociační dohody různého druhu se zeměmi jako Turecko, Izrael, Moldávie, Maroko, Tunis a dokonce i Sýrie a Politico hovoří o brexitu izraelského typu. Tento model začíná prý mít větší podporu i ve Velké Británii i přesto, že žádná z jeho existujících verzí nemůže být přesně použita na vztah mezi touto zemí a EU. A již nyní je zřejmé, že i v tomto případě by docházelo k nejasnostem. Evropský parlament například tvrdí, že Velká Británie by jako země mimo Unii neměla přístup k jejím institucím. Nicméně dodává, že spolupráce by byla možné v určitých konkrétních případech.
Mít svůj dům: Eurostat tento týden srovnává evropské země podle toho, kolik lidí v dané populaci vlastní svůj vlastní dům, či byt. Extrémem je Rumunsko, kde ve svém bydlí asi 95 % populace. Nejnižší je naopak podíl v Německu, kde ve svém bydlí jen asi 50 % domácností. K vlastnímu bydlení moc netíhnou ani v Rakousku, Dánsku a ve Francii (zhruba 60 % populace). Česká republika se s necelými 80 % pohybuje na úrovni zemí jako Estonsko, Kypr, či Španělsko. Žlutými body je v grafu vyznačena situace u cizinců. Ti u nás vlastní jen asi 45 % nemovitostí, ve kterých bydlí. V celé EU je průměr u cizinců na 30 % a u domácí populace na 70 %:
Byznys – Létající auta a podivná
Létající auta: Bloomberg Gadfly uvažuje nad touhou dát autům křídla a vznést se s nimi nad přeplněné silnice. Nejde o úvahu ve stylu science fiction, ale o reakci na informace, že spoluzakladatel společnosti Alphabet Larry Page plánuje zavést na Novém Zélandu službu elektrického leteckého taxi. Tato autopilotní vozidla s bateriemi by měla být schopna vertikálního vzletu a na trh by podle měla dorazit během tří let. Bloomberg ovšem poukazuje na to, že podobnou službu mohou již nyní nabízet vrtulníky a největší překážkou je jim nedostatek míst pro přistání. A také cena služby.
Průkopníkem v oblasti místní letecké přepravy je Sao Paulo. Tamní legendární dopravní zácpy a vysoká koncentrace boháčů má za důsledek největší flotilu vrtulníků a helipadů (přistávacích ploch) na světě. Společnost Voom, která se stala partnerem společnosti Uber a je nyní vlastněna společností Airbus SE, zase začala v loňském roce nabízet službu vrtulníkového taxi založenou na internetových aplikacích.
Problémem s podobnými službami je už tradičně hluk a vysoké náklady. Běžná letadla mohou podle Bloombergu být téměř stejně energeticky efektivní jako některé pozemní druhy dopravy (což je z velké části důsledkem délky přepravní vzdálenosti a velké kapacity). Menší letadla na kratších trasách jsou mnohem nákladnější a vertikální vzlety vrtulníku je znevýhodňují ještě více. Každopádně platí, že letecké taxi v té či oné podobě nevyřeší dopravní problémy velkoměst, ale jen umožní boháčům vznést se nad hlavy těch ostatních.
Bankovní sebereflexe: Banka za sebou nemá zrovna nejlepší rok. Mimo jiné informovala o tom, že její zaměstnanci tlačili zákazníky k nákupu nepotřebného pojištění vozidel, a poté jim ne zrovna ochotně vracela jejich peníze. Americké ministerstvo spravedlnosti také zahájilo vyšetřování její divize správy majetku a minulý měsíc na ní zase Fed uvalil nová regulační omezení. Pokud by se ale investoři domnívali, že management banky provede určitou sebereflexi a podobné přešlapy se odrazí v jeho odměnách, mýlili by se.
Tuto středu banka uvedla, že generální ředitel Tim Sloan si v roce 2017 zasloužil nárůst odměn o 36 %. Za loňský rok je to druhý největší růst odměn mezi šéfy velkých bank, lépe na tom byl jen ředitel Michael Corbat. Jeho odměny se zvýšily o celých 48 %, ale akcie loni posílily o 23 %, což je téměř trojnásobek růstu akcií . Sloan pracuje v bance již řadu let, a i když mu už v roce 2013 byly předloženy důkazy o podvodech, stále tvrdil, že banka žádné problémy nemá. Bloomberg připomíná, že když se v Londýně dostala do problémů banka Chase & Co. Byl plat jejího generálního ředitele snížen o 50 % - tak nějak má vypadat sebereflexe a zodpovědnost.
U nás doma – Čínské sny a „podezřelé“ minipivovary
Čínské sny a realita: DVTV tento týden přináší rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou. Ta mimo jiné tvrdí, že u nás intenzivně probíraná čínská CEFC je sice formálně soukromou společností, ale budí nedůvěru. Obchoduje totiž s energiemi, staví největší zásobárny ropy, uzavírá dohody s dalšími státy a pohybuje se tudíž v oblasti byznysu, který je v Číně pod kontrolou vlády. Předseda představenstva společnosti a poradce prezidenta Zemana Jie Ťien-ming je vyšetřován kvůli podezření z ekonomické kriminality. Sinoložka se domnívá, že pohádka o miliardových investicích Číny v Česku nikdy ani nezačala, natož aby byla naděje, že se někdy naplní.
„Podezřelé“ minipivovary: Ihned.cz se domnívá, že „úspěch malých pivovarů trestá celní správa zvýšeným dohledem - dívá se na ně jako na rizikové podniky a chce po nich peníze dopředu“. Majitelé malých varen poukazují konkrétně na to, že v okamžiku úspěchu je celní správa začne považovat za takzvané nestabilní firmy a požaduje zaplacení spotřební daně na měsíce dopředu. Kromě vynaložených peněz, které pak nemohou investovat, je vše spojené s velkou administrativní zátěží. „Je to plošný problém každého, kdo dělá s alkoholem a rychle roste. Je to nepříjemné a psychicky drsné“ uvedl v této souvislosti majitel plzeňského pivovaru Raven Ladislav Vrtiš.
Loni bylo podle ihned.cz v Česku ke čtyřem stům takzvaných malých nezávislých pivovarů, každý týden v průměru jeden přibude. Podle mluvčí celní správy Martiny Kaňkové je správce daně povinen zkoumat ekonomickou stabilitu podnikatele. Podle Českomoravského svazu minipivovarů však prokazování ekonomické stability u pivovarů nemá valný smysl, a pokud pivovar včas a řádně platí daně, tak by se ho statisícové zálohy na spotřební daň neměly vůbec týkat. Brzké vyměření zálohy na spotřební daň očekává například spolumajitel jabloneckého pivovaru Volt Jaroslav Šída. „Když jsem dal na , že otevíráme, tak jsem měl do hodiny v pivovaru komando celníků ve vestách a s pistolemi. Postupovali správně, ale zarazilo mě, že někdo na správě sedí na a sleduje pivovary“, řekl Šída.