Vztahy mezi Západem a Moskvou se dostaly do stavu podobného tomu z dob studené války. Reid Standish z Politico tvrdí, že jedním z důsledků je posun v chování těch zemí EU, které jsou Rusku nejblíže. Minulý týden tak například vrcholní představitelé Estonska, Litvy a Lotyšska žádali prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě, aby Spojené státy učinily více kroků, které by Rusko odrazovaly od agresivních plánů.
Trump na tyto požadavky zatím jasně nereagoval, jen chválil baltské země za jejich výdaje na obranu. K tomu dodal, že „nikdo proti Rusku nepostupoval tak tvrdě jako jeho vláda“. Zároveň však opakovaně vyjadřuje touhu po lepších vztazích s Kremlem i přesto, že někteří jeho poradci i samotný Kongres s takovými prohlášeními nesouhlasí.
Pro západní země se Rusko dostalo opět do popředí zájmu poté, co jej Velká Británie, EU a Spojené státy obvinily z otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Nejpalčivějším problémem jsou ale obnovené tenze právě pro baltské země a také pro jejich severní sousedy Finsko, Švédsko a Dánsko. Tyto země by totiž podle Politica byly „na frontové linii při potenciálním konfliktu s Ruskem“.
Jmenované země se přidaly k těm, které v reakci na otrávení Skripala vyhostily ruské diplomaty. Odmítají tvrzení Rusů o tom, že oni tento čin neprovedli a například Dánsko pracuje na seznamu sankcí, jejichž cílem by měla být aktiva Rusů, kteří jsou spojováni s porušováním lidských práv a korupcí.
Poslanec dánského parlamentu Michael Aastrup Jensen tvrdí, že dánská vláda chce dát Rusku jasně najevo, že jeho kroky budou mít své důsledky. Vztahy mezi Kodaní a Moskvou se přitom zhoršují již od roku 2015, kdy ruský velvyslanec hrozil Dánům, že jejich válečné lodě se stanou cílem ruských raket. Učinil tak poté, co se Dánsko stalo členem obranného štítu NATO. Dánské ministerstvo obrany zase informovalo, že ruští hackeři se dostali k datům v jeho systémech. A Kodaň také protestuje proti stavbě plynovodu Nord Stream 2, který představuje další cestu, jak by se ruský plyn dostával do Evropy.
Baltské i severské země samozřejmě značně znepokojila ruská invaze na Krym. Švédové k tomu viní Moskvu, že v roce 2014 poslala svou ponorku blízko Stockholmu, ale Rusové to odmítají. Rusko však podle Politica každopádně několikrát narušilo letecký prostor baltských zemí, což mimo jiné zvyšuje riziko letecké nehody. Finský ministr obrany Jussi Niinistö tvrdí, že současná situace kolem Ruska je nejsložitější za posledních několik desetiletí a útok na Skripala je jen jedním z projevů tohoto nového stavu.
Západní země se vedle posilování tradičních nástrojů obrany snaží zvýšit svou kybernetickou bezpečnost a vzdělávat populaci tak, aby byla méně zranitelná, co se týče zahraniční propagandy a falešných zpráv. Vztahy s Ruskem zůstávají velmi citlivou záležitostí hlavně pro jmenované baltské a severské země. Nedávný průzkum veřejného mínění ve Finsku například ukázal, že 46 % společnosti by rádo posílilo vztahy s NATO a USA, přímý vstup do aliance ale podporuje jen 17 % populace. Ve Švédsku podobný průzkum ukázal, že 43 % populace je pro vstup do NATO, zatímco 37 % je proti. Vývoj ve Švédsku by přitom podle Politico mohl ovlivnit i situaci ve Finsku.
Zdroj: Politico