Kurz čínské měny k dolaru minulý týden prudce oslabil. Došlo k tomu jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump hovořil o pádu renminbi. Podle FTAlphaville velké čínské banky sice „zasahují“, ale renminbi k dolaru za poslední tři měsíce kleslo o více než 7 % a stalo se tak nejhůře si vedoucí asijskou měnou. Řada analytiků se přitom domnívá, že Peking by svou měnu mohl použít jako zbraň, kterou by reagoval na americká cla uvalená na dovozy z Číny.
Podle této logiky by Čína využila toho, že slabší měna zlevňuje čínské exporty a zároveň zdražuje dovozy. Tento druhý faktor by pak násobil negativní dopad čínských odvetných cel uvalených na americké zboží. Ohledně exportů pak MMF odhaduje, že 10% oslabení reálného efektivního kurzu renminbi zvyšuje čínské čisté exporty o 1,5 %. Podle FTAlphaville se ale nyní nezdá, že by se Čína k této „zbrani“ otáčela.
Marc Chandler z Brown Brothers Harriman tvrdí, že současný vývoj na měnovém trhu „není ani tak o renminbi, jako o dolaru“. Ten má totiž tendenci posilovat k euru a měnám rozvíjejících se zemí. Tento trend ještě posilují prohlášení šéfa Fedu Jeroma Powella, který dává najevo, že bude stále pokračovat zvedání sazeb v USA, protož ekonomika si podle jeho názoru vede dobře.
Chandler k tomu dodává, že čínská ekonomika slábne a naopak sílí obavy z jejího zadlužování. Čínská centrální banka navíc svou politiku uvolňuje. Spolu s utahováním v USA to vytváří tlak na oslabování kurzu renminbi. FTAlphaville k tomu ovšem dodává: „S podobnými argumenty je spojen jeden problém. Čína udržuje svůj kurz tam, kde ho chce vláda mít. Během současného oslabování tak mohla kdykoliv zasáhnout a neučinila tak. V podstatě to znamená, že vláda nechala kurz záměrně klesnout na dvanáctiměsíční minimum.“ I přesto ale prý není pravděpodobné, že by věci došly až do onoho bodu, kdy bude renminbi používáno jako zbraň. Hlavní důvod je podle stratégů následující:
Čínská vláda si ještě živě pamatuje roky 2015 a 2016, kdy prudké oslabení měnového kurzu vyvolalo mohutný odliv kapitálu ze země. Výsledkem bylo utažení domácích finančních podmínek. Pokud by vláda nyní použila renminbi jako zbraň, mohlo by to vést ke stejnému efektu a mohla by se opět dostavit panika jako v letech 2015 a 2016. Navíc by mohla být ohrožena snaha o stabilizaci finančního systému.
Na druhou stranu se Číně podařilo zvýšit své devizové rezervy a vláda přinejhorším mohla opět zavést omezení na tok kapitálu. Používání měnového kurzu v obchodních válkách tak zřejmě úplně vyloučit nelze. A pokud by Američané zvyšovali tlak, čínská vláda by své priority mohla přehodnotit.
Zdroj: FTAlphaville