Timothy Taylor patří mezi ekonomy, kteří si svými blogy dokázali získat značnou pozornost čtenářů. Editor časopisu Journal of Economic Perspectives se nyní zamýšlí nad tím, jak je těžké dělat predikce dalšího vývoje, a to zejména ty, které nějak souvisí s globálním geopolitickým vývojem. „Predikce jsou těžké, hlavně ty, které se týkají budoucnosti. Tato poznámka bývá připisována řadě lidí a má v sobě hlubokou pravdu. Většina z nás má přitom tendenci pronášet výroky o dalším vývoji s velkou sebedůvěrou a zároveň se vyhýbáme reflexi toho, zda se naše očekávání skutečně naplnila. Namísto toho radši pronášíme další predikce,“ všímá si Taylor.
Ekonom vzpomíná, že když v roce 2001 nastupovala do funkce Bushova vláda, Linville Wells z ministerstva obrany se tehdy snažil novému prezidentovi ukázat, jak marná byla v historii snaha predikovat geopolitický vývoj, byť jen na 10 let dopředu. Uvedl mimo jiné následující:
Pokud byste byl hlavou země, která je v roce 1900 světovou velmocí, stál byste v čele Velké Británie. S obavami byste hleděl zejména směrem k Francii, protože byla vaším dlouholetým nepřítelem.
V roce 1910 byste už ale byl spojencem Francie a vaším největším nepřítelem by bylo Německo.
V roce 1920 už byste měli za sebou první světovou válku a vaše země by se nacházela na její vítězné straně. Nyní by probíhaly závody ve zbrojení, a to zejména v oblasti námořních vojenských sil. Vedla by je Británie proti Spojeným státům a Japonsku.
Je rok 1930, byly uzavřeny mezinárodní dohody o omezení vojenských námořních sil, začala Velká deprese a experti na obranu tvrdí, že v následujících deseti letech žádná válka nebude. Za devět let vypukne druhá světová válka.
V roce 1950 už Velká Británie mezi světové velmoci nepatří. Začíná doba jaderného zbrojení a probíhá konflikt v Koreji.
O deset let později se mění vojenská strategie Spojených států, probíhá odklon od masivního zbrojení a klade se důraz na větší flexibilitu v reakci na možný jaderný útok. Jen málo lidí do této doby kdy slyšelo o Vietnamu.
V roce 1970 už máme za sebou válku ve Vietnamu. Spojené státy s Ruskem se snaží o uvolnění napětí. Spojené státy považují za svého největšího spojence na Blízkém východě íránského šáha.
V roce 1980 jsou Sověti v Afghánistánu, Íránem zmítá revoluce, Spojené státy jsou největší věřitelskou zemí na světě a domácí politici hovoří o jejich slábnoucí vojenské síle.
V roce 1990 zbývala jen chvíle do rozpadu Sovětského svazu, americké jednotky v Iráku ukazují, že síly mají více než dost a Spojené státy se stávají největším dlužníkem na světě. Téměř nikdo touto dobou ještě neslyšel o internetu.
O deset let později už NATO zahrnovalo i země jako Polsko, probíhá paralelní revoluce v oblasti informačních technologií, biotechnologií, robotiky, nanotechnologie, mění se struktura energetických zdrojů. Wells pak končí s tím, že neví, jak bude vypadat rok 2010, ale je si jistý, že nebude moc připomínat to, jak si jej lidé na přelomu tisíciletí představují. A Taylor k tomu nyní dodává, že schopnost flexibilně reagovat na nové výzvy, které se neobjevují „podle plánu“, je možná jednou z nejdůležitějších vlastností v politice i firemním managementu.
Zdroj: The Conversable Economist