S tím, jak turecké finanční trhy bouří pod americkým tlakem v nejnovějším mezinárodním sporu se analytici snaží rozluštit, které ze světových aktiv mohou být v případném prohloubení tureckých problémů v nebezpečí. Turecko má řadu ekonomických potíží již od začátku letošního roku. Turecká lira ztratila od začátku roku do včerejšího dne více než 30 procent své hodnoty v důsledku rozsáhlého fiskálního stimulu, rostoucí inflace a velkého deficitu běžného účtu obchodní bilance. Na klidu rozhodně nepřidává prezident Erdogan, který se snaží spolupodílet na určování politiky centrální banky. Ta investory nepřestává překvapovat a přispívá k propadu liry. Koho by tedy zasáhla případná krize?
Evropské banky
Podle zpráv médií se představitelé ECB začínají obávat turecké expozice jihoevropských bank, které v euroasijské zemi poskytly významný objem půjček. Z toho vyplývá, že investoři držící podíly v některých evropských bankách mohou být vystaveni riziku. ECB však zprávy médií nekomentovala.
Data z Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), označované za centrální banku centrálních bank, ukazují, že španělské banky pohledávají v Turecku 83,3 mld. USD, francouzské 38,4 mld. USD a italské 17 mld. USD. Evropští regulátoři se údajně strachují, že slábnoucí lira povede k nesplacení zahraničních půjček.
Akcie evropských bank Unicredit, a klesají během pátečního odpoledne o 4 až 6 procent poté, co byly označeny za banky s největší tureckou expozicí. Táhnou s sebou dolů celý evropský bankovní sektor, EURO STOXX Banks Index ztrácí 3,66 %. Ušetřen není ani český trh, kde je nejvíce zasažena ztrácející 3,5 %.
Carsten Hesse, ekonom společnosti Berenberg, ve své zprávě napsal, že některé banky eurozóny jsou pod tlakem „kvůli jejich přímé expozici na turecké banky nebo participaci v syndikovaných půjčkách – půjčkách nabízených skupinou poskytovatelů.“
Japonsko, USA
Když se ptali Timothyho Ashe, hlavního stratéga rozvíjejících se trhů u Bluebay Asset Management, řekl, že „v tomto stádiu jde pravděpodobně hlavně o bankovní expozice.“ Ale dodal, že expozice jsou značně mezinárodní. „Evropské, americké, Japonsko, Čína, Blízký východ – každý.“ Přeshraniční data BIS také ukazují, že japonským bankám dluží 14 miliard dolarů, britským 19,2 miliard dolarů a USA asi 18 miliard dolarů.
Lira padá dál
V pátek ráno dosáhla lira dalšího rekordního minima na 5,9976 za americký dolar. Sám Erdogan vystoupil a snažil se ekonomickou bouři uklidnit. Řekl, že turečtí občané by se neměli slabší měny obávat. „Probíhají různé kampaně. Nevšímejte si jich,“ vyjádřil se prezident. „Nezapomínejte, když oni mají své dolary, my máme naše lidi, našeho Boha. Pracujeme tvrdě. Podívejte se, kde jsme byli před 16 lety a kde jsme teď,“ řekl Erdogan svým stoupencům.
Liře se však oddechu nedostalo. Odpoledne americký prezident Donald Trump prohlásil, že v případě Turecka autorizoval navýšení cel na ocel a hliník na dvojnásobek, tedy 50 respektive 20 procent. Lira na páru s dolarem zareagovala opětovným propadem na -15 %, který dál prohlubuje až na -26 %, a krátce prolomila dno sedmi lir za dolar.

„Mírný“ dopad
Navzdory tomu, že se turecké obavy šíří do zbytku Evropy, analytici jsou stále celkem optimističtí ohledně rizik pro globální ekonomiku a zahraniční investory. Roger Jones, vedoucí akciový analytik u investičního fondu London and Capital, poznamenal, že tu mohou být následky pro evropské pojišťovny, ale „mírné“. „Několik evropských bank a pojišťoven mají expozice (v Tureceku), ale skromné v kontextu celkové skupiny. Turecko je celkově malou součástí zisků evropských společností a žádnou z nich nelze označit za příliš exponovanou,“ komentoval Jones. „Ve Spojeném království má expozice v Turecku , ale ty jsou v kontextu skupiny skromné, podobně jako u Avivy,“ poznamenal při dotazu na konkrétní britské akciové tituly.
Trh dluhopisů
Hospodářské řehole v Turecku by mohlo znamenat problém pro evropský suverénní dluh a mohl by ovlivnit investory do dluhopisů a vlády, které se spoléhají na to, že jim trh s dluhopisy pomůže ve výdajových plánech. „Nečekám, že by kvůli Turecku výnosy dluhopisů nějaké země eurozóny opravdu utrpěly, ale země eurozóny s nejvyššími výnosy budou pravděpodobně ty, které by mohly pocítit menší dopad,“ vyjádřil se Hesse z banky Berenberg. Zmínil, že v tomto případě by mohlo být zasaženo Řecko, Itálie nebo i Španělsko „kvůli jejich vyšším než průměrným expozicím v Turecku.“ Ale Ash riziko, že by Turecko mohlo představovat problém, co se suverénního dluhu týče, odmítá. „Z toho velká globální nákaza nebude. Turecko je stále relativně malá ekonomika – (s hodnotou) 850 miliard dolarů, a není pravděpodobné, že by z toho byla velká dluhová událost,“ dodal Ash.
Zdroj: CNBC, Reuters