Daňový systém je neuvěřitelně mizerný. Jak ho změnit?

Ohledně daní si většinou stěžujeme na jejich výši, popřípadě na plýtvání penězi, které vláda s jejich pomocí získává. The Economist tvrdí, že příliš málo pozornosti je tak věnováno způsobu zdanění, neuvěřitelné složitosti daňových systémů, jejich malé efektivitě a zastaralosti. Svět totiž potřebuje „daňový systém, který by se hodil pro jednadvacáté století“. 

Jako příklad slabosti současných daňových systémů považuje The Economist to, že si většinou nevšímají obrovských zisků, které někteří lidé realizují díky prudkému růstu cen nemovitostí. V globálních metropolích totiž nyní leží ceny realit v průměru o 34 % výše než před pěti lety, ovšem daňové příjmy z nemovitostí se stále pohybují kolem 6 % celkových vládních příjmů vyspělých zemí. 

The Economist také tvrdí, že zatímco vyspělé země stále více trápí příjmová nerovnost, daňové změny posledních let míří spíše k regresi než k posílení progresivního zdanění, které by nerovnost alespoň částečně tlumilo. V neposlední řadě pak daňové systémy zaostávají za technologickými změnami a rozvojem. Ten sebou mimo jiné nese tvorbu obrovských nehmotných aktiv společností jako Appla či Amazon, ale tato aktiva jsou většinou „zaparkována“ v zemích, kde se dá vyhnout jejich zdanění. 

Politici se podobné problémy snaží většinou řešit tak, že ještě zvětší složitost celého daňového systému. The Economist ovšem tvrdí, že principy efektivního daňového systému jsou jednoduché: Musí se zaměřovat zejména na renty, nesmí pokřivit systém motivace a musí být těžké se zdanění vyhnout. Mezi konkrétní kroky by pak mělo být zařazeno větší zdanění majetku a dědictví, což je sice „značně nepopulární, ale většinou efektivní“. Extrémním krokem by pak bylo vyšší zdanění půdy, které má „dlouhou liberální tradici“. 

Ekonomové jsou skeptičtí ohledně zdanění jiných forem kapitálu a důvody jsou zřejmé: Takové zdanění může mít negativní dopad na investice. Proti tomuto argumentu ale stojí klesající míra konkurence na mnoha trzích a rostoucí monopolní renty. Zdanění kapitálu by tak mělo být zaměřeno zejména na tyto peníze. Boj proti přesouvání zisků do daňových rájů by pak měl být veden zejména tím, že se pozornost přesune od firem k investorům. Zisky se totiž nakonec dostanou k akcionářům přes dividendy či odkupy akcií a „jen málokterý akcionář se přesune do zahraničí kvůli tomu, aby vyhnul zdanění svých investičních příjmů“. 

Rostoucí polarizace mezi lidmi s nízkými příjmy na straně jedné a nejbohatší částí společnosti na straně druhé by měla vést k tomu, že sazby daně z příjmů u první skupiny budou extrémně nízké či dokonce negativní. „Adam Smith říkal, že daně by měly být efektivní, jisté, jednoduše vybírané a férové. Pokud z tohoto pohledu hodnotíme dnešní systémy, jsou neuvěřitelně mizerné,“ uzavírá The Economist.

Zdroj: The Economist