Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Poblázněný Fed a kouzla a čáry (nezpochybnitelných) ekonomických zákonů

Poblázněný Fed a kouzla a čáry (nezpochybnitelných) ekonomických zákonů

26.10.2018 18:55

S některými primitivními ekonomickými rovnicemi se dají dělat divy. Dobrým příkladem je rovnice směny, která říká, že množství peněz v ekonomice a rychlost jejich obratu se musí rovnat cenám vynásobeným objemem směňovaného zboží. Tato rovnost nejde z matematického hlediska zpochybnit, ale když ji začneme používat jako ekonomický model, musíme si dávat hodně velký pozor. Třeba na to, abychom z rostoucího množství peněz nezačali automaticky předpovídat rostoucí růst cen s tím, že úplně ignorujeme klesající rychlost oběhu peněz. Tedy to, že peněz je více, ale točí se pomaleji a inflace tak růst nemusí, může naopak dokonce klesat, či přijít deflace. Jde o reálný příklad z pokrizových let, ale dnes bych se rád věnoval jinému, stejně výživnému „zákonu“ (a mimochodem také související s Irvingem Fisherem, jako rovnice směny).

Nominální úrokové sazby jsou součtem sazeb reálných a inflace. S touto čistě popisnou a technicky nezpochybnitelnou rovnicí se také dají dělat divy v případě, že ji začneme používat jako ekonomický model. Konkrétně takový model, který by nám měl říci, co se stane s pravou stranou rovnice (tedy se sazbami reálnými a/nebo inflací), pokud hneme s její levou částí (tedy se sazbami nominálními). Nehovoříme tedy o ničem jiném než o důsledcích používání hlavního nástroje monetární politiky.

Běžně používaná logika, a dovolím si tvrdit i instituce, napovídají následující: Pokud dojde k poklesu nominálních sazeb, odpovídajícím způsobem klesnou i sazby reálné. Pokud naopak nominální sazby vzrostou, nahoru jdou i sazby reálné. Pokud je tedy například inflace 2 % a nominální sazby se sníží ze 3 % na 2 %, reálné klesnou z 1 % na nulu. Jenže jak čtenář tuší, kvůli výše uvedenému bych se tématu asi nevěnoval. Podle některých názorů se totiž může dostavit efekt jiný:

Pokles nominálních sazeb nevede k poklesu sazeb reálných, ale k poklesu inflace. A růst sazeb nominálních zase nezvedá sazby reálné, ale inflaci. Což by neimplikovalo nic jiného, než že centrální banky nastavují svou politiku úplně opačně: Pokud je inflace příliš nízko, měly by zvedat sazby a ne je snižovat. A pokud je inflace příliš vysoko, sazby by měly klesat, aby inflaci při konstantních reálných sazbách snížily. Tedy pokud je například inflace na 5 % a reálné sazby na 2 %, nominální sazby by měly klesnout ze 7 % na 4 % a inflace se tak dostane na 2 % (zatímco reálné sazby se nezmění).

Jak realistická je tato druhá mechanika? Touto otázkou se dostávám k ekonomovi jménem M. Uribe, respektive jeho nové studii „The Neo-Fisher Effect: Econometric Evidence from Empirical and Optimizing Models“. Ta v podstatě říká, že relevantní jsou oba mechanismy a záleží „jen“ na tom, zda nás zajímá krátké, či delší období. Z řady grafů jsem vybral ten následující, který ukazuje, že pozitivní vztah mezi výší sazeb a inflací (tedy opačný, než o jakém většinou uvažujeme), je dokonce spíše pravidlem:

0

Studie se bohužel nevěnuje jedné podstatné věci: Přenosovým mechanismům, či jednoduše řečeno tomu, „jak to vlastně funguje“. Před několika týdny jsem tu psal o Turecku a jeho prezidentovi, který se zuby nehty bránil zvyšování sazeb a mimo jiné tvrdil, že vyšší sazby zvednou inflaci. Používal tedy onen „opačný“ argument, než na jaký jsme zvyklí. Tehdy jsem psal, že taková teorie by dávala smysl v principu tehdy, kdyby vyšší sazby destruovaly nabídkovou stranu ekonomiky (přesně řečeno, musely by ji tlumit více než tu poptávkovou). Představit si konkrétně můžeme například to, že by vedly k vlně bankrotů, která by zvedala nabídkovou inflaci. A nízké sazby zase mohou snižovat inflaci v případě, že by vedly k mohutné expanzi nabídkové strany ekonomiky, růstu produktivity a pod.

Ve zmíněné studii je jako důkaz „netradičního“ vztahu mezi sazbami a inflací vydáván i dlouhodobý trendový pokles sazeb a inflace v USA. Ten by měl údajně ukazovat, že s tím, jak jdou dolů sazby, jde dolů i inflace (reálné sazby jsou v delším období zhruba konstantní). Jenže při interpretaci podobných grafů musíme brát v úvahu jednak zpoždění, se kterým sazby na ekonomickou aktivitu a inflaci působí. A hlavně to, že klesající sazby ještě neznamenají uvolněnou monetární politiku a naopak. Mohou totiž klesat, ale stále se držet nad sazbami neutrálními (odpovídajícími stabilní inflaci). A pak mají stále dezinflační efekt, i když „na povrchu“ vidíme klesající sazby i inflaci, a tudíž vzniká dojem, že nižší sazby přímo vyvolávají pokles inflace. Přesně k tomu mohlo dlouhodobě docházet v období začínajícím Volcerovským krocením vysoké inflace sedmdesátých let.

O celé věci by toho šlo napsat ještě mnohem více. Celkově se domnívám, že ve speciálních, výše popsaných případech „citlivé“ nabídkové strany ekonomiky bychom teoreticky mohli hovořit o tom, že pokles sazeb skutečně vyvolává pokles inflace a naopak. Pokud ale v praxi vidíme, že sazby a inflace jdou stejným směrem, ještě to neznamená, že máme vyhodit současné modely a pohled na monetární politiku z okna a to z důvodů výše uvedených. A zejména z toho, že klesající sazby nejsou automaticky to samé, jako monetární uvolnění a naopak. Což je vlastně žhavé téma současnosti, kdy se Fed podle některých amerických elit „zbláznil“.

 

Čtěte více:

Současná největší hrozba trhům: Američané pláčou mizerně a na úplně špatném hřbitově
22.10.2018 18:07
Bank of America Merrill Lynch provádí každý měsíc průzkum mezi investo...
Nejnatlačenější investiční sázky: Dolar vs. módní riziková aktiva
23.10.2018 17:50
Největší obavy v investorech budí podle Bank of America Merrill Lynch ...
Pokud je Tesla bublina, pak o Netflixu to platí dvojnásob
24.10.2018 14:00
Na FTAlphaville si všímají mimořádné citlivosti akcií Netflixu na vývo...
Prudká korekce, která je ale vlastně stále optimismem
25.10.2018 17:48
Podle Reuters naráží snaha automobilky GM o vybudování služby robotaxí...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
26.05.2025
6:28Invesco: Jak si vedlo zlato v prvním čtvrtletí roku 2025?
25.05.2025
14:59Fidelity: Investoři do ETF reagují na celní konflikt odklonem od USA
8:13Víkendář: Reklamu jen tak nepoznáme?
24.05.2025
14:33Fidelity International: Jak mohou neutrální akciové strategie využít sílu volatility
8:10Víkendář: Svět, kde předvídatelnost je slabostí a cla jsou nejkrásnějším slovem ve slovníku
23.05.2025
22:03Americké trhy krvácí po hrozbách cel vůči EU a Applu  
17:44Traders Talk: Trump rozbouřil trhy, Colt potěšil výsledky a UnitedHealth v problémech
17:17PwC: Prodej elektromobilů v 1. čtvrtletí stoupl o 42 procent na 2,7 milionu
15:57Jednání s EU podle Trumpa nikam nevedou, chce clo 50 procent. Akcie klesají
15:49Půjde to k normálu bez cenového šoku?
14:26Pivo s Patrií ve Zlíně - s analytikem a makléřem o trzích i novinkách ve světě investic
13:03Perly týdne: Googlu a Applu se změnily časy
13:01Italská banka UniCredit soudně napadne podmínky převzetí konkurenční Banco BPM
11:00M2C míří na burzu: Český lídr v péči o nemovitosti sází na technologie a globální expanzi
10:30Tlak na dluhopisy polevil a ulevilo se i akciím  
10:13Do Česka dorazily první dodávky nového jaderného paliva od Westinghouse
8:56Německo hlásí růst HDP o 0,4 pct, ale celoroční stagnace zůstává ve hře
8:46Rozbřesk: Zhoršená nálada v eurozóně. Ale z jiného důvodu, než byste čekali
8:45Erste a VIG dnes naposledy s dividendou, růst HDP v Německu a další várka celního napětí mezi USA a EU  
22.05.2025
22:01Zámořské akcie se stabilizují, nárůstům vévodí Advanced Auto Parts  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data