Podle Reuters naráží snaha automobilky o vybudování služby robotaxíků na nečekané překážky. Postup tedy není ani zdaleka tak rychlý, jak si spolu s partnery SoftBank Group a Motor představovalo. Firma přitom na tuto kartu sází i z hlediska atraktivity akcie. Podívejme se na vše trochu detailněji, včetně základního fundamentu a srovnání s Fordem.
Reuters čerpá informace od zaměstnanců firmy, respektive její divize Cruise, která má projekt robotaxíků na starosti. Konečným cílem má být nabízení transportních služeb, které budou konkurovat firmám jako Uber, či Lyft (Uber přitom nyní prohlašuje, že chce být v dopravě tím, čím je v maloobchodu Amazon). Podle vedení Cruise umožní služby robotaxíků – tedy taxíků bez řidiče, lépe pokrýt náklady spojené s vývojem samořídících technologií, než samotný prodej samořídících aut. Tyto taxislužby by prý také umožnily lépe pracovat s omezeními, které technologie bude mít.
Podle informací, které má Reuters, mají „samořídící“ auta od například stále problémy s rozpoznáním toho, zda se objekty před nimi hýbou, či ne. To znamená, že tato auta „váhají a zastavují například ve chvíli, kdy míjejí řadu zaparkovaných motocyklů, či jízdních kol“. také někdy nedokáže rozeznat chodce, reaguje na neexistující jezdce na kole a výsledkem je „chaotické brzdění“.
Akcie si nevedou nejlépe a jak jsem uvedl, firma sází na samořídící kartu ve snaze vzbudit u investorů opětovný zájem. SoftBank a v tom automobilce (přesněji řečeno Cruise) pomohou svým kapitálem, ale pouze v případě, že bude dosaženo určitých předem definovaných „autonomních“ cílů. přitom není ani zdaleka jediným subjektem, který s těmito technologiemi zápasí. Známý je třeba případ Uberu, který musel v projektu udělat významné změny poté, co jeden z jeho vozů způsobil smrtelnou dopravní nehodu.
Reuters v souvislosti s investicemi do automobilové autonomie cituje Klause Froehlicha z , který říká, že „všichni jsou stále více nervózní z možnosti, že vyhodí miliardy dolarů.“ SoftBank zase o penězích, které do projektu vloží, hovoří jako o spekulativní investici. Čímž se dostáváme k celkové finanční situaci , kterou do značné míry vystihuje následující tabulka:
Zdroj: Morningstar
Ve srovnání s rokem 2014 měla loni firma o 10 miliard nižší tržby, za posledních 12 měsíců (TTM) generuje zhruba to, co v roce 2017. Provozní zisk se loni díky rostoucím maržím vyšplhal na 10 miliard dolarů, provozní tok hotovosti dokonce na 17,3 miliard a v TTM vyjádření na 15,3 miliard. Jenže kapitálové výdaje firmy jsou obrovské a již dva roky se pohybují téměř u 28 miliard dolarů. To znamená, že částka, která firmě zbývá na další investice, snižování dluhů a v neposlední řadě pro výplatu peněz akcionářům, je již dlouhé roky v záporu. Což zase obratem znamená, že celkem prudce zadlužuje svou rozvahu, což ale jeho vedení nezastavuje předtím, aby vyplácelo dividendy a dokonce provádělo odkupy akcií. Poměr čistého dluhu k EBITDA se pohybuje kolem hodnoty 3.
Z druhé tabulky vidíme, že je na tom podstatně jinak v tom smyslu, že jeho investice jsou hluboko pod provozním tokem hotovosti. V roce 2017 mu tak pro snižování dluhu, akvizice, či akcionáře zbylo 11 miliard dolarů (zatímco byl 10 miliard v mínusu). Zde je ale nutno podotknout, že mohutná financializace automobilek a jejich přeměna na polobanky a leasingové společnosti trochu snižuje vypovídací schopnost tradičních výkazů cash flow.
Zdroj: Morningstar
Pokud se podíváme na valuaci obou společností, zjistíme, že kapitalizace Fordu se pohybuje nad 32 miliardami dolarů, valuace nad 43 miliardami dolarů. Za poslední rok ztratily obě akcie asi 32 %, za poslední tři roky jsou ale ztráty Fordu výrazně větší (48 % vs. 15 % u GM). Z takových poklesů by se celkově zdálo, že investoři moc velkým optimismem ani u jedné společnosti netrpí.
Ono je to ale přesněji řečeno tak, že mnohem více fandí , přestože nyní těžce prodělává kvůli vysokým investicím. Nebo právě proto: Podle některých názorů jsou nové modely špičkou na trhu, investice by měly klesnout a investice začít úročit. Na ospravedlnění současné kapitalizace by ale tento obrat musel být skutečně obrovský a Froehlichova slova o vyhazování miliard by musela být neopodstatněná. Jinak řečeno, u i přes letošní 26 % pokles cen akcií panuje vlastně stále optimismus.