Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Královna všech spikleneckých monetárních teorií

Královna všech spikleneckých monetárních teorií

26.04.2019 17:51

V předchozím příspěvku jsem poukazoval na jedno z častých nedorozumění týkající se monetární ekonomie – představu, že růst/pokles peněžní nabídky (přesněji řečeno monetární báze) automaticky vyvolává růst/pokles inflace. Zejména v prvních pokrizových letech bylo kvůli této nemístně zjednodušené představě všude plno varování před hypersupermegainflací. Což mimo jiné vedlo k vytvoření bubliny na zlatě, před kterou jsem tu na jejím počátku varoval. Dnes se chci zaměřit na mýtus ještě více zakořeněný, možná jakousi královnu všech spikleneckých monetárních teorií – můžeme jí nazvat „tvorba peněz z ničeho“.

Na počátku opět zmíním, že není mým cílem někoho přesvědčovat, aby se vzdal svého pohledu na monetární ekonomii. Následující řádky jsou určeny těm, kteří jsou otevřeni možnosti, že celý proces tvorby peněz bankovním systémem není tak tajemný, nefér, či spiklenecký, jak se někdy tvrdí.

Jádrem zmatků tu je zřejmě to, že širší peníze v současném systému skutečně tvoří také banky, což evidentně vede k nutkání vidět tento proces jako něco, na čem se obohacují, co je předmětem tajemných her mocných a podobně. Jistě k tomu přispívá i přetrvávání neblahého jevu „příliš velké na to, aby padly“, či dost pochybné jednání bank v jiných oblastech. Realita ohledně samotné tvorby peněz je ale mnohem střízlivější a nejlépe jí pochopíme, pokud se krátce zamyslíme nad naprosto konkrétním procesem a příkladem.

Vypůjčil jsem si k tomu následující tabulky, které ukazují rozvahu tří bank, A, B, C (pozor, aktiva jsou na pravé straně, pasiva na levé). Došlo k tomu že do banky A přišel klient K a uložil si tam 100 dolarů. Banka si ve svých pasivech ale nechala jen 10 dolarů a 90 dolarů půjčila klientovi L (loan). Může si to dovolit, protože na základě zkušeností a regulace ví, že takový poměr hotovosti k úvěrům jí nepošle do krize likvidity. Klient L si něco koupí od pana M a ten utržené peníze vloží do banky B. Té vzrostou pasiva o 90 dolarů a aktiva také, jenže banka z nich opět 90 % někomu půjčí. Těchto 81 dolarů dorazí nakonec obdobným do banky C, které o ně vzrostou pasiva a i aktiva a banka následně opět 90 % této částky půjčí:
0
Zdroj: Economics discussion.net

Naprosto klíčové je pochopit, že v ekonomice tímto procesem vzrostl objem širších peněz, do kterých se počítají i depozita. Během tohoto procesu ovšem vždy a všude stojí proti depozitu - závazku banky, i její pohledávka – úvěr (nebo nějaké jiné aktivum). Proces tvorby širších peněz tak není ničím jiným, než růstem objemu pohledávek a závazků v ekonomice s tím, že tyto závazky bank (depozita) jsou považovány za natolik málo rizikové, že slouží/jsou počítány jako peníze. Žádné kouzlo, žádné obohacování se bank (pokud za něj nepovažujeme úrokový diferenciál).

Na procesu nic nemění to, že druhů aktiv a pasiv je více (a diskutovat můžeme samozřejmě o kvalitě a bezrizikovosti depozitní části peněžní zásoby v případě, že banky mají aktiva mizerná). Nicméně já bych se v této souvislosti ještě rád krátce věnoval dalšímu široce rozšířenému mýtu: Tvrzení, že pokud probíhá monetární stimulace a v bankovním systému roste objem rezerv, stimulace není účinná. Pokud by totiž účinná byla, tyto rezervy by se měnily na úvěry.

Tento omyl byl také jedním z mediálních pokrizových evergreenů naprosto ignorujících to, že rezervy mohou podpořit objem nabízených úvěrů, ale nemohou se na ně měnit. Jsou prostě jedním druhem aktiv stejně jako třeba vládní dluhopisy, které taky nemohou být nějakým zázrakem najednou změněny/přepsány třeba na akcie. Jediný, kdo může objem rezerv (ceněných zejména během krize jako bezrizikové aktivum) měnit, je centrální banka.

Ta tak činí tím, že rezervy s bankami vymění za některá jejich aktiva (centrální banka tak v principu ze systému stáhne riziko, což jej stabilizuje a ideálně motivuje k větší úvěrové nabídce). Nebo centrální banka naopak rezervy stáhne a do systému vrátí rizikovější aktiva v době, kdy je třeba ekonomiku spíše chladit. Zde je možné diskutovat třeba o tom, jaký smysl má měnit rezervy za krátkodobé vládní dluhopisy, když obojí je bezrizikovým aktivem, ale to již je téma jemnější a ne tak náchylné na mýty a pověry. Na závěr skromné přání: Nedělejme si existující problémy ještě horší tím, že budeme propadat ekonomické obdobě chemtrails.



Čtěte více:

Většina centrálních bank přestává dávat do oběhu bankovky 500 eur
28.01.2019 8:50
Většina centrálních bank eurozóny včerejším dnem přestala dávat do obě...
Svět bez hotovosti podle MMF jako cesta k sazbám hluboko v záporu
19.02.2019 6:34
Řada centrálních bank snížila během globální krize sazby k nule a sna...
Zločin a globální finance
27.02.2019 13:42
Ekonomka Susan Strange, která zemřela v roce 1998, tvrdila, že „finanč...
„Temná“ zákoutí monetární politiky – tištění peněz a hypersupermegainflace
22.04.2019 20:46
Po požáru chrámu Matky Boží v Paříži se množí všemožné související úva...

Váš názor
  •  
    29.04.2019 22:07

    Záleží na tom jak se má správně chápat bankovnictví částečných rezerv. jestli v ČR musím držet 2% objemu ze 100% mohu udělat dvojí: Při vkladu 1 000 Kč mohu A) půjčit 980 Kč nebo mohu B) půjčit 50 000 Kč a tím vytvořit 48 000 Kč nových peněz . Účetně splňují 2% v obou případech, ale v jednom vydělám mnohem více. Varianta A i když je popsaná v příkladu, toho se musí držet jen smrtelníci... tj mohou půjčit max do 100% co mají, varianta B je ziskové privilegium bank. Multiplikace pak nastává jeli úvěr připsán jako vklad na účet věřitele. Pak se otevírá exponenciální prostor k ziskům. Kdyby tomu tak nebylo nebylo by třeba tuto činnost regulovat ze strany centrálních bank. Stačí se podívat na forex. Všichni vkladatelé vloží, ale obchodují z 100x větším objemem. Obchodují snad s vklady cizích klientů, které zrovna nejsou využité, nebo jso uto nové peníze.
    woxow
    • Na multiplikaci a bankovní rezervy zapomeňte
      30.04.2019 13:05

      Nejlepší je celou věc vysvětlit úplně od začátku. Nejprve musí vzniknout banka, protože peníze vznikají v bankách. Akcionáři tedy dají dohromady majetek ohodnocený na 500 mil. Kč, seženou kompetentní personál a založí banku (získají licenci). Banka je na začátku bez klientů. Přijde první klient a bude si chtít půjčit 100 mil. Kč. Banka zkontroluje jestli má podle pravidel kapitálové přiměřenosti dostatek vlastního kapitálu, aby mohla poskytnou půjčku ve výši 100 mil. Tato pravidla ukládají bankám disponovat minimálně s cca 15% vlastního kapitálů z objemu poskytnutých úvěru (a jiných rizikových aktiv držených bankou). 15% ze 100 mil. je 15 mil. Kč a vlastní kapitál banky je tedy zjevně větší (500 mil Kč). Banka tedy poskytnutím půjčky 100 mil. neporuší pravidla kapitálové přiměřenosti (pravidla jí umožňují poskytnout úvěry až do výše cca 3,3 miliardy Kč). Následně banka zkontroluje bonitu klienta a pokud je vše v pořádku, půjčí klientovi oněch 100 mil. Kč. To banka provede tak, že na vkladový účet klienta připíše půjčenou částku (o tomto účtuje na straně pasiv) a na straně aktiv zaúčtuje závazek klienta splatit daný úvěr. V tomto okamžiku vzniklo 100 mil. zbrusu nových bezhotovostních korun. Banka nepotřebovala jedinou korunu vkladu jiného klienta, aby mohla půjčit svému prvnímu klientovi. Následně si banka na mezibankovním trhu (od jiné banky nebo od centrální banky) půjčí likviditu ve výši 2% z daného vkladu, který banka vytvořila půjčením oněch 100 mil. Kč. Takto vypůjčenou likviditu ve výši PMR (2 mil. Kč) následně převede na svůj rezervní účet vedený u ČNB. Takto banka splní svou povinnost držet povinné minimální rezervy. Držení 2% PMR nemá na klientův účet žádný vliv. Klient má na účtu stále 100 mil. Kč. Banka v rámci držení PMR nepřevedla část klientova vkladu na rezervní účet v centrální bance. Pokud bude banka chtít, může dalšímu klientovi půjčit třeba 1 miliardu Kč, aniž by byla omezena tím, že na klientských vkladech banky je v dané chvíli drženo pouze 100 mil. Představa, že banka v takovém případě může půjčit jen 998 mil., protože má po odečtení PMR k dispozici vklady pouze ve výši 998 mil. Kč je zcela mylná. Banka je v ohledu maximálního objemu poskytnutých úvěrů omezena pouze výší vlastního kapitálu a pravidly kapitálové přiměřenosti. Jakmile dlužník dluh bance splatí, dříve vytvořené peníze tímto zase zaniknou. Banka odepíše dlužnou částku z vkladového účtu dlužníka a zároveň vyřadí z evidence dlužníkův (již splacený) závazek. Peníze, které vznikají poskytnutím bankovního úvěru tak dnes vznikají pouze na dobu určitou, tedy na dobu, na kterou byl úvěr poskytnut. Pro banky to není žádný zdroj bezrizikových nadměrných příjmů. Banka totiž sice z každé koruny, kterou vytvoří získává úrok od dlužníka, současně však musí také platit úrok držiteli týchž peněz, a to po celou dobu existence takto bankou (a dlužníkem) vytvořených peněz. Příjmem banky je banky jen rozdíl mezi úroky inkasovanými od dlužníků a placenými držitelům peněz. V žádném případě neplatí, že objem vkladů, z nichž banka platí úrok klientům je menší, než objem poskytnutých úvěrů, z nichž úrok banka inkasuje. Banka získává pouze úrokovou marži, z které financuje mimo jiné i ztráty způsobené nesplacením části poskytnutých úvěrů.
      Richard Fuld
      • Re: Na multiplikaci a bankovní rezervy zapomeňte
        01.05.2019 22:48

        Většina lidí co si půjčí si půjčuje proto, aby peníze utratila. Takže banka, která peníze půjčila většinou úroky z připsaného úvěru nevyplácí jen inkasuje úroky z půjčky. A i kdyby, tak jsou ve velmi vysokém nepoměru vůči úrokům z půjčky. Asi každý kdo si někdy půjčil si dokáže zjistit kolik dostal včetně úroků a kolik celkem splatil. Nicméně jestliže celkově činí vrácení 20% - 50% navíc podle RPSN a délky úvěru pak se celkem logicky už kvůli těmto úrokům celkový objem peněz, aby na ty úroky bylo. Dejme tomu každých 10 let na dvojnásobek. Tím by se ale dalo říci že pak peníze každých deset let ztratí 50% své hodnoty. Zajímavé je, že existence zlatého standardu neztratil dolar během 200 let tolik co dnes za jeden rok. Zřejmě se nemohly peníze vytvářet tak jako dnes.
        woxow
        • Skutečnost, že dlužník půjčené peníze utratí neznamená, že banka z nich úrok neplatí.
          02.05.2019 20:32

          Pokud dlužník půjčené peníze utratí, pak jsou pouze převedeny na účet jiného klienta, kterému banka stále platí úrok. Průměrný rozdíl mezi úrokem, který banka inkasu a který platí, je cca 4%. Velkou část této úrokové marže spotřebuje úhrada ztrát z nesplácených úvěrů, část je spotřebována na provozní výdaje a teprve zbytek tvoří zisk banky, který se pohybuje okolo 2% z objemu aktiv držených bankou. Provozování banky nepředstavuje provozování nějakého stroje na bezpracné a bezrizikové zisky. Na placení úroků skutečně není třeba vytvářet žádné dodatečné peníze nad rámec peněz, které vznikly při poskytnutí úvěru. Objem peněz v oběhu v každém okamžiku mnohonásobně vždy převyšuje objem v daném okamžiku splatných splátek úvěrů včetně úroků. Žádné peníze na splácení úroků v oběhu skutečně nechybí. Proto Vaše úvaha o tom, jak pouhá existence úročení úvěrů zdvojnásobí každých 10 let objem peněz není zjevně správná. Pokud objem peněz v ekonomice roste, není to kvůli úrokům (ty mají zanedbatelný vliv). Je to kvůli tomu, že aktivita (produkce) a spotřeba ekonomických subjektů roste a s ní i potřeba financování těchto aktivit nebo spotřeby. Díky pružné peněžní zásobě nejsou kladeny překážky jakékoliv iniciativě ekonomických subjektů. Rozhoduje pouze odhad životaschopnosti záměrů, jež má banka financovat a kredibilita potenciálního dlužníka. Přechodu na účetní peníze tak můžeme děkovat za obrovský rozvoj ekonomik vyspělých zemí. Svěrací kazajka zlatého standardu (popř. absence vlastní národní měny) by rozvoj pouze (a zcela zbytečně) brzdila.
          Richard Fuld
  • Centr.banky
    29.04.2019 17:21

    a co když se cent.banka rozhodne, že počítá s tím že se jí "vytištěné" peníze prostě nevrátí, aktiva v účetnictví jsou tváří se jako OK ale nejsou :o)
    Mike
  • Nic se nezměnilo
    27.04.2019 13:07

    Můžeme se zde týden přít, zda a jak vznikají nové peníze "z ničeho". Pomocí úvěrů? Pomocí QE? Jinak? Ale jsou zkrátka nějaká fakta, která nelze přehlížet: __________________________________________________ Peněz ZJEVNĚ přibývá a tudíž se zjevně odněkud nějak berou (a vím, že to nejsem já, kdo je vytvořil, kdybych to udělal já, tak mě zavřou). Jaké byly platy v 1995? Jaké byly ceny nemovitostí v 1995? Jaká byla kupní síla dolaru před 100 lety a jaká je nyní? __________________________________________________ A další věc: pokud to, co dělají banky je "správné" a morální, pak bude morální i když to začnu dělat já - třeba začnu půjčovat sousedům peníze, které nemám. OK? __________________________________________________ A další myslím zcela zjevná věc: existuje legal tender legislativa, která silou zákona a silou represivního aparátu vynucuje když ne monopolní, tak alespoň zásadně dominantní postavení oficiální měny. __________________________________________________ https://cs.wikipedia.org/wiki/Měna_s_nuceným_oběhem __________________________________________________ Proč? Pokud by oficiální státní měna byla těmi nejlepšími a nejkvalitnějšími možnými penězi, nebylo by potřeba ji lidem vnucovat silou. Jenže ono to spíš vypadá, že lepší alternativy existují a stát se jich obává a tak je nevybíravými způsoby likviduje. Znárodnění zlata v USA v roce 1933. Zákaz vlastnit zlato platící až do 1971. Dtto v Británii (a to jsou obě země vydávány za vrchol svobody, demokracie a volného kapitalismu). Likvidace systému e-gold. Monstrproces s NotHausem. DPH na stříbrných mincích. Daň z kapitálových výnosů na drahých kovech a kryptoměnách. Atd... __________________________________________________ Podle mne jediné, co se částečně změnilo, je propaganda. Protože i za feudalismu si panovník silou vynucoval monopol na ražení mincí. A zcela jistě jeho dvorní "ekonomové" ochotně sepisovali stohy "vědeckých" prací, proč je to tak správně. A když panovník začal mince šidit (snižovat obsah kovu v nich), zcela jistě i toto dvorní "učenci" moudře obhajovali. Měnový monopol si tvrdě udržoval i komunismus či nacismus. A zcela jistě se na tehdejších ekonomických školách hlásalo, jak je to správné a moudré. A hlásá se to i dnes - na STÁTNÍCH, státními profesory, studovanými také na státních školách, podle státních osnov, za státní peníze. Do státních (či státem licencovaných) médií se zvou zásadně jen odborníci ze státních škol, případně ze státní centrální komise pro plánování výše rezerv a úrokových měr (FED, ČNB, ECB), nebo dokonce z komerčních bank, které jsou na tomto systému závislé, profitují z něj a přechod na FREEBANKING by je o tyto prebendy připravil. __________________________________________________ http://www.hayek.sk/wp-content/uploads/2012/12/rothbard_penize.pdf
    Hayek
    • Re: Nic se nezměnilo
      29.04.2019 10:56

      "Pokud by oficiální státní měna byla těmi nejlepšími a nejkvalitnějšími možnými penězi, nebylo by potřeba ji lidem vnucovat silou." Pokud by ježdění po pravé straně silnice bylo tou nejlepší stranou pro jízdu vozidel, nebylo by potřeba ji lidem vnucovat silou. Peněžní systém je velmi důležitá ekonomická infrastruktura. Chtít provozovat více peněžních infrastruktur najednou je stejně pošetilé jako trvat na existenci konkurenčních paralelních dálničních sítí. Jednoduše jde o systémový nesmysl.
      Richard Fuld
    • Re: Nic se nezměnilo
      29.04.2019 10:50

      "A další myslím zcela zjevná věc: existuje legal tender legislativa, která silou zákona a silou represivního aparátu vynucuje když ne monopolní, tak alespoň zásadně dominantní postavení oficiální měny." Tato legislativa zakazuje vyžadovat od jiných lidí platbu něčím jiným, než zákonným platidlem. Není pravdou, že je zákonné platidlo vnucováno těm, kdo s ním platí. Pokud bude kupující chtít platit něčím jiným, než zákonným platidlem a Vy mu to umožníte (což zákon nezakazuje), pak to bude legální. Musí ale nastat situace, kdy s tímto způsobem "platby" budou souhlasit jak prodávající tak kupující. Tato regulace je v naprostém pořádku.
      Richard Fuld
      • N E
        29.04.2019 15:00

        Není v pořádku. Vypěstuji králíka, jdu ho prodat na trh a někdo mi nařizuje, že si nesmím vybrat, za co ho prodám. Stačí se podívat do Venezuely. Pekař José upeče chleba a nějaký Madurův poskok s pistolí za pasem Josého nutí přijmout za ten bochník bolívar, který on nechce. Toto považovat za správné a morální může jen *****.
        Hayek
        • Je to v pořádku.
          29.04.2019 17:02

          Je to v pořádku, protože ten kdo dnes platí zákonným platidlem, tak jím nejspíš dostal zaplaceno třeba za králíka, kterého prodal před týdnem někomu jinému. Účetní peníze představují universální pohledávku za každým, kdo se chce účastnit peněžní směny. Jak by se Vám líbilo, kdybyste svého nadbytečného králíka prodal za peníze a po týdnu by Vám jiný prodejce králíka (nebo dokonce ten, co od Vás předtím za ty peníze králíka koupil) řekl, že ty peníze neakceptuje? A právě protože se nedá spoléhat na přirozenou poctivost lidí, existují zákony, které zakazují odmítat plnit své závazky plynoucí z jimi (společně s bankami) emitovaných peněz, což znamená závazek prodat svou produkci právě za platné peníze. Kdyby taková povinnost neplatila, mohli by určití vychytralí jedinci platit svým zaměstnancům za práci penězi a současně odmítat těm samým zaměstnancům jimi vyprodukované zboží prodat za peníze, které dostali za práci a požadovat od nich např. platbu jejich krví. Něco jiného případ, kdy peníze značně znehodnotí stát. V tomto případě mají samozřejmě držitelé peněz i stát smolíka, protože stát si nemá šanci vymoci další používání takových peněz. Současně ale zákaz odmítání peněz slouží ve standardní situaci k tomu, aby k odmítání peněz nedošlo jen z důvodu, že si někdo zamane, že už peníze jako platidlo přijímat nebude.
          Richard Fuld
          • Re: Je to v pořádku.
            29.04.2019 17:17

            Jste typ člověka, který ostatním má potřebu něco vnucovat. Jen proto, že jste přesvědčen, že to je (z vašeho pohledu) dobré, či pro vás osobně výhodné. Třeba proto, že dostáváte státní plat či státní penzi a děsíte se toho, že by pekař mohl vaše potištěné papírky odmítnout a chtít něco s hodnotou (přičemž hodnota je vždy subjektivní a vy nemáte ani možnost ani právo rozhodovat, zda koruny mají pro pekaře hodnotu). Naštěstí svoboda a trh se v delším horizontu má tendenci prosadit. A ta historicky opravdu krátká periodka "účetních" peněz (tedy něčeho bez hodnoty, pouhý zápis v knize dluhů - s arbitrárně stanoveným monopolním správcem knihy) skončí.
            Hayek
            • Vy nejste o nic lepší typ člověka :-)
              29.04.2019 18:38

              Nesnažím se Vám nic vnutit (snažím se Vás, zřejmě marně, jen přesvědčit, nebo alespoň přimět k zamyšlení). Navíc jste to přece Vy, kdo by rád nutil ostatní, aby Vám platili Vámi individuálně zvolenými prostředky. K obchodu jsou třeba vždy dva a Vy si myslíte, že Váš právo nabízet zboží za to, co uznáte za vhodné je důležitější, než právo nakupujícího nakupovat za standardní prostředek směny. V této situaci není Vaše právo důležitější. Když například požadujete platbu za králíka v podobě 0,05 g zlata, tak přece můžete králíka prodat za peníze a za peníze si následně koupit to požadované množství zlata. Vy přece chcete něco nestandardního, tak si to zařiďte sám. Namísto toho abyste chtěl arogantně bořit zavedený a plně funkční standardní peněžní systém. Jinak já tuto diskuzi chápu jako obhajobu toho, co považuji já za správné. Uvádím racionální důvody, proč považuji za správné to, co obhajuji. Je zvláštní, že právě Vy mi vyčítáte, že údajně obhajuji něco, co je pro mě osobně výhodné, když se současně zaštiťujete právě ohledem na individuální zájmy každého jednotlivce a jeho právo svobodně prosazovat jeho zájmy. Jsou snad moje zájmy méně důležité, než Vaše? Mohu Vás ujistit, že se opravdu děsím situace, kdy peníze přestanou plnit funkci prostředku směny. Nikoliv však z toho důvodu, že bych byl příjemcem státního platu nebo důchodu. Myslím si, že by se takové situace měl bát každý člověk, který disponuje pudem sebezáchovy a alespoň minimem rozumu. Vaše ideologické výhledy do budoucnosti mi připomínají bolševické předpovědi spravedlivých zářných zítřků. :-)
              Richard Fuld
            •  
              29.04.2019 18:06

              Naštěstí má pan Full pravdu a ja jako obchidnik nemudim prijmat něco obtížně směnitelného. Jinak nachápu proč Richarda napadáte za věcnou argumentaci. Asi na ni nemáte a rozčiluje vás, že nedokážete druhým vnutit váš jediný správný názor. Vy si platte cim chcete, poku protistrana pristoupí a nevnucujte to zbytku světa.
              Velkamedvědice
              •  
                29.04.2019 18:08

                Pro začátek, králici se nepěstují, ale chovají..
                Velkamedvědice
        • Re: N E
          29.04.2019 15:23

          Jo a mám pocit, že králíka nevypěstoval snad ani Lysenko.
          ..
    • Re: Nic se nezměnilo
      29.04.2019 10:45

      "A další věc: pokud to, co dělají banky je "správné" a morální, pak bude morální i když to začnu dělat já - třeba začnu půjčovat sousedům peníze, které nemám. OK?" Pokud si založíte banku, bude to samozřejmě OK. Peníze můžete začít půjčovat sousedům, ale pouze ty, které již dříve některá z bank vytvořila. Proto, aby peníze mohly tvořit pouze banky a pouze při dodržení určitých pravidel, je velmi mnoho dobrých důvodů. Vámi vytvořené peníze, které byste si natiskl na papír (nebo zapsal do své účetní knihy) by nejspíš nikdo vůbec nebyl ochoten akceptovat. Kdybyste jim to nabídl, lidé by si asi klepali na čelo.
      Richard Fuld
      • N E
        29.04.2019 15:01

        Ale to jsou vaše důvody. Jiní lidé mají jiné důvody.
        Hayek
        • Re: N E
          29.04.2019 18:11

          Ne, to je ojektuvní realita. Společenství musí být upraveno domluvenými pravidly
          Velkamedvědice
        • Re: N E
          29.04.2019 17:05

          Ty důvody jsou dobré pro poctivé lidi. A nejsou dobré pro podvodníky, padělatele a nezodpovědné hazardéry.
          Richard Fuld
          • N E
            29.04.2019 17:12

            "Běžným poctivým člověkem" se zaštiťoval každý režim, čím tyranštější, tím více. Ale jen ten liberální dá lidem možnost svobodné volby.
            Hayek
            • Re: N E
              29.04.2019 18:12

              Ježíš to sou kecy. Evidentně už nevíte kudy kam.
              Velkamedvědice
    • Re: Nic se nezměnilo
      29.04.2019 10:40

      "Peněz ZJEVNĚ přibývá a tudíž se zjevně odněkud nějak berou (a vím, že to nejsem já, kdo je vytvořil, kdybych to udělal já, tak mě zavřou)." Peníze tvoří lidé a firmy, kteří si jdou půjčit peníze od banky (tento způsob tvorby peněz převažuje, avšak není jediný). Společně s bankou pak právě tito lidé a firmy tvoří nové peníze, které zase zanikají v okamžiku, kdy své dluhy bance splatí. Peníze mohou tvořit nebankovní subjekty pouze společně s bankami, které jsou podřízeny regulačním pravidlům. Pokud splníte podmínky pro založení banky a podřídíte se regulačním pravidlům, můžete společně s Vašimi klienty začít tvořit peníze. Samotné banky tvořit nedokáží. Vždy k tomu potřebují dlužníka ochotného si od ní půjčit nebo dodavatele zboží služeb nebo aktiv, které je banka ochotna koupit. V situaci, kdy banka nakupuje zboží nebo služby od nebankovního subjektu, pak sice vznikají nové peníze, avšak o objem těchto peněz se snižuje vlastní kapitál banky. Banky tak v podstatě vždy nakupují na dluh, kterým také vznikají nové peníze.
      Richard Fuld
    • Re: Nic se nezměnilo
      29.04.2019 3:24

      Pokud je mi známo, tak nové peníze se do ekonomiky dostanou pouze půjčkou, to znamená, že jsou svázány úrokem. Jenže, když si půjčím z banky milión na deseti procentní úrok, tak banka vytvoří mávnutím kouzelného proutku jeden milión, ALE těch sto táců na pokrytí úroku už musím stáhnout z reálné ekonomiky! Proto se na nás neustále hrnou reklamy o výhodných půjčkách na cokoli, protože jakmile se přestanou půjčovat peníze, tak pro většinu lidí nezbydou peníze na umoření svých dluhů. Tak teď mudrujte páni ekonomové......
      Jenda anti11
      • Peněz je vždy dostatek.
        29.04.2019 11:16

        Bohudík nemáte pravdu. :-) Když banka vytvoří peníze společně s povinností dlužníka platit z půjčených peněz úrok, tak současně vytvoří i peníze, které někdo vlastní a z těchto peněz banka zase úrok držiteli vkladu vyplácí. Banka je tak ve vztahu k vytvořeným penězům současně věřitel (inkasuje od dlužníka úrok) a současně i dlužník (vyplácí držiteli vkladu úrok). V oběhu tak "nechybí" celých 10% nevytvořených peněz. V oběhu "chybí" pouze cca 3%, které tvoří rozdíl mezi bankou inkasovaným a vypláceným úrokem, tedy pouze objem peněz odpovídající úrokové marži banky. Avšak ani celá úroková marže v oběhu nebude "chybět", protože z této marže platí banka veškeré služby energii, personální náklady apod.. Také při úhradách svých nákladů banky tvoří nové peníze. Dále platí, že pokud banka nakupuje na primárním trhu např. akcie, tak zase tvoří "chybějící" peníze, aniž by však tyto peníze byly spojeny s nutností emitenta platit úrok bance, nebo v budoucnu splatit peníze získané prodejem akcií. Jinými slovy Vaše teze o chybějících nevytvořených penězích je z výše uvedených důvodů nesprávná. Navíc je i principiálně nesmyslná, protože teze o chybějících nevytvořených penězích by mohla mít určitou relevanci pouze pro případ, že by všechny úvěry a úroky byly splatné v jeden jediný den. Takový předpoklad je ale z hlediska reality fungování bankovního trhu, kde banky poskytují kontinuálně úvěry splatné v různé dny a kdy jak splátky tak úroky jsou splatné zpravidla v měsíčních intervalech (nikoli celé v jeden den), zcela nesmyslný. Jinými slovy existujících peněz pro splácení dluhů a úroků je v každém okamžiku na trhu dostatek. Jediným "problémem" je jak získat tyto existující peníze nabídkou své práce, zboží nebo služeb těm, co právě ony peníze mají.
        Richard Fuld
        • Re: Peněz je vždy dostatek.
          29.04.2019 17:30

          Jak může banka vytvořit peníze, které už někdo má, dále v tom případě co jste napsal je zjevné, že si banka na své pohledávky vytváří peníze...... Přiznejme si Pánové, že tento ekonomický model (letadlo) postavený na úroku bude muset jednoho dne přistát. Jde jen o to, jestli kurátoři tohoto projektu vysunou podvozek......nebo ten boeing 737 max 8 opětovně (cíleně) selže. v tom případě se celá věc nazve "Měnová reforma".
          Jenda anti11
          • Je třeba chápat alespoň základy účetnictví
            29.04.2019 19:05

            Půjčení peněz bankou probíhá následovně: Banka zaúčtuje na straně aktiv pohledávku za dlužníkem ve výši poskytnutého úvěru. Současně banka připíše půjčenou částku na vkladový účet dlužníka (zaúčtuje na straně pasiv). Pokud dlužník peníze neutratí, pak bude banka inkasovat od dlužníka úrok z půjčené částky a současně bude dlužníkovi platit úrok z peněz ležících na vkladovém účtu dlužníka. Banka tak bude zároveň věřitelem, který inkasuje úrok a zároveň dlužníkem, který platí úrok z vkladu. Stejně tak dlužník bude dlužníkem, který bance platí úrok z úvěru a zároveň bude věřitelem, který inkasuje úrok od banky z titulu držení vkladu, na němž leží půjčené peníze. Obě úrokové platby jsou spojeny s týmiž penězi. Na základě úvěru nově vzniklé peníze zakládají právní vztah mezi bankou a dlužníkem, kdy obě strany jsou zároveň oprávněny z tohoto vztahu inkasovat úrok a zároveň jsou obě strany povinny platit úrok druhé straně. Situace se mění až po té, kdy dlužník půjčené peníze převede na jiného držitele vkladu. Po této transakci dlužník platí nadále úrok bance, avšak banka již začne platit úrok novému aktuálnímu držiteli peněz, na něhož je dlužník převedl. Z uvedeného by mělo být zřejmé, jak banka tvoří peníze a že tedy banka netvoří peníze, které už někdo má. :-) Rozhodně nejde o žádné letadlo. Peníze totiž se splacením dluhu bance zanikají, na což se rádo zapomíná. Takže zjednodušeně se dá napsat, že peníze vznikají zpravidla na dobu určitou, a to na dobu poskytnutí úvěru. Objem peněz tedy v daném čase roste pouze v tom rozsahu v jakém objem poskytnutých bankovních úvěrů převyšuje objem splacených bankovních úvěrů.
            Richard Fuld
      •  
        29.04.2019 9:29

        Ano je to přesně tak, jakmile lidi přestanou pracovat nastává bída a hlad. A je jedno zda nezištně pracují protože práce šlechtí nebo jen proto, aby sprostě umořili své dluhy.
        ..
        •  
          29.04.2019 17:32

          Nejde o to, jestli lidé přestanou pracovat, ale o to, jestli si přestanou půjčovat!
          Jenda anti11
          •  
            29.04.2019 19:12

            To jestli budou lidé pracovat a jestli si budou půjčovat spolu velmi intenzivně souvisí. Lidé co si půjčují na spotřebu, jsou pak nuceni pracovat, aby vydělali peníze na splacení dluhu. Firmy, co si půjčují na produkci, jsou nucení produkovat, aby vydělali peníze na splacení dluhu. A když firmy vyrábí, tak taky zaměstnávají lidi, kteří v nich pracují (tedy zatím). :-) Pracovat ale musí i lidé, kteří žádné dluhy nemají, že. A také firmy, které nemají dluhy rády produkují a zaměstnávají lidi, protože chtějí vytvářet zisk. Život je pestrá směsice. :-)
            Richard Fuld
Aktuální komentáře
19.05.2019
8:06Víkendář: Německá „obnovitelná“ budoucnost vypadá v praxi hodně jinak, než na papíře
18.05.2019
16:27Všechno (ne)musí dávat smysl a mít racionální odpověď
8:25Víkendář: EU prý nepotřebuje populisty, ale nadšené občany
17.05.2019
22:12Bouřlivý týden v USA za námi
17:56Jak investičně nedopadnout jako některé padlé hedge fondy
17:35Výrobce polovodičového vybavení Applied Materials těžký kvartál zvládl dobře (komentář analytika)  
16:52Kauza Huawei drží trhy pod tlakem. Dolaru se však na závěr týdne daří  
16:34Wolf: Jak jsme si vlastně vytvořili tenhle nízkoinflační zadlužený svět
16:14Brexitová jednání v Británii ztroskotala, vláda zvažuje postup
15:53Výsledky Nvidie mohly být horší, v dalším kvartálu čeká stabilizaci  
15:47Trump odložil rozhodnutí o clech na dovoz aut do USA o půl roku
14:34Thomas Cook (-38 %) je tu od 19. století. Teď jsou prý akcie bezcenné
13:51TESLA KARLÍN, a.s. - Pozvánka na valnou hromadu
12:51Šéf správy rezerv: Unipetrol začne čerpat druhou půjčku, čistá ropa z Ruska přiteče na konci května
11:59Bloomberg: USA a Čína se perou, Evropa se směje. Zatím.
11:06Inflace v eurozóně v dubnu vzrostla na 1,7 pct., v EU na 1,9 pct.
10:47Google v Itálii čelí vyšetřování kvůli zneužívání tržní síly
10:40Čína hraje na vlastenectví, čímž ochladila tržní náladu. Zatím však pohyby akcií ani dluhopisů nejsou výrazné  
10:37Perly týdne: Čína prodává americké obligace, nálada je negativně optimistická a my zaostáváme na kolejích
10:21Flash crash nasměroval bitcoin z letošních maxim až pod 6200 dolarů, rychle se zotavuje

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data