Můžeme ekonomii vůbec považovat za vědu? Podle některých lidí je odpověď záporná a profesor ekonomie na Oxfordu Simon Wren-Lewis se domnívá, že dobrým testem je otázka minimální mzdy. Skutečná věda totiž disponuje dobrými teoriemi a je schopná je měnit v případě, že data začnou ukazovat na jejich slabosti. Jak je tomu v případě minimální mzdy?
„Základní ekonomická teorie říká, že pokud nastavíte mzdy nad jejich tržní úroveň, zaměstnanost klesne,“ píše Wren-Lewis na stránkách VoxEU. Dodává však, že řada studií ukazuje, že zaměstnanost na zavedení minimální mzdy nereaguje a podobně tomu je v případě, kdy se tato mzda zvedá. Celkový obrázek tedy není jasný a ukazuje na častý rys ekonomie a jiných sociálních věd: Studie nemusí přinášet jasné výsledky a je možno najít studie, které si svými závěry odporují.
Wren-Lewis se kloní k názoru, že mírné zvyšování minimální mzdy nemá na zaměstnanost skutečně žádný dopad. Ani zdaleka tu ale nepanuje shoda, což ukazují následující dva grafy. V prvním z nich vidíme odpovědi z průzkumu, který byl proveden mezi ekonomy, na následující otázku: Pokud se bude federální minimální mzda do roku 2020 zvyšovat na 15 dolarů za hodinu, zaměstnanost u lidí s nejnižšími mzdami bude výrazně nižší než v případě, kdyby se mzda nezvyšovala. Ve sloupcích jsou podíly odpovědí od jednoznačného souhlasu až po jednoznačný nesouhlas a „bez názoru“. Druhý graf váží odpovědi mírou přesvědčení dotazovaných:

Podle obou měřítek si je většina ekonomů ohledně dopadu minimální mzdy na zaměstnanost nejistá. Souhlasný i nesouhlasný postoj se zmíněným tvrzením pak zastává přibližně stejný počet ekonomů.
Nejednoznačně vyznívají i průzkumy prováděné ve Velké Británii, zatímco „většina německých ekonomů se staví proti minimální mzdě“. „Někteří ekonomové v této situaci učinili to, co by vědci dělat měli, a přišli s alternativními teoriemi. Ty se pokouší vysvětlit, proč minimální mzda nesnižuje nezaměstnanost,“ píše profesor. A poukazuje na skutečnost, že základní chybou by bylo „držet se teorií i přesto, že důkazy hovoří proti nim“. Té se podle jeho názoru nedopouští jen ekonomové, ale i zástupci jiných vědních disciplín. Druhou chybou je pak podlehnout vlivu ideologie tam, kde by měl dominovat čistě vědecký názor. V tomto ohledu „ekonomie není exaktní vědou“, uzavírá profesor.
Zdroj: VoxEU