„Utrácejte, utrácejte, utrácejte, nebo to za vás nakonec udělají populisté.“ Ve své analýze, na kterou poukazuje server Politico, to tvrdí hlavní ekonom Berenberg Bank Holger Schmieding. V ní poukazuje na „polský scénář“ – v Polsku totiž předchozí vláda vedená Donaldem Tuskem „váhala s použitím všech dostupných peněz jen proto, aby se nakonec dívala, jak tyto úspory utratila strana Vláda a spravedlnost, která se k moci dostala v roce 2015“.
Polský scénář hrozí podle ekonoma zemím, jako je Irsko, Nizozemí a do určité míry i Dánsku a Německu. V těchto případech „by bylo lepší jednat preventivně a smysluplně využít volné zdroje, například zvýšením výdajů na vzdělávání dětí či na infrastrukturu, a to zejména ve venkovských oblastech“. Schmieding se také zaměřil na celkový stav evropské ekonomiky a Politico v této souvislosti prezentuje následující graf s fundamentálním indikátorem ekonomického zdraví jednotlivých evropských zemí. Nad průměrnou hodnotou EU se nachází jen 12 zemí, nejlépe je na tom podle indikátoru Nizozemí s Německem. Mezi tuto dvanáctku patří i Česká republika, naopak nejhorší je situace v Řecku a Itálii.
Analýza obsahuje také indikátor pokročilosti ekonomických reforem. Zde se již Česká republika nachází znatelně pod průměrem EU, nejlépe je na tom Irsko a Malta, na druhém konci spektra nalezneme Lucembursko se Švédskem:
Politico podotýká, že Evropa je ve srovnání s dalšími významnými částmi světové ekonomiky nejslabším článkem. Některé členské země „trpí politickou paralýzou, čelí negativnímu fiskálnímu a demografickému vývoji a jiné zase zaostávají na poli moderních technologií. Nejhůře jsou na tom země jako Rumunsko, které si nevedou dobře a nevykazují známky nadšení pro významné reformy. Schmieding se domnívá, že zvýšené vládní výdaje mohou být použity i na zlepšení strukturálních problémů evropské ekonomiky a také jako proticyklický nástroj během současného útlumu. Dodává, že zaměstnanost a reálné mzdy se sice vyvíjejí správným směrem, ale trvá určitou dobu, než se začnou projevovat i v náladách společnosti.
Německo se podle výše uvedených grafů pohybuje na špici žebříčku ekonomického zdraví, ale reformního elánu mnoho nemá. Přitom tu podle ekonoma existuje velký prostor pro investice, zatímco „podíl neproduktivních vládních výdajů se nachází vysoko“. Na druhé straně jsou ale v Evropě země, které „využívají fiskální prostor, který ale ve skutečnosti nemají“. Příkladem je podle ekonoma Francie a Itálie.
Zdroj: Politico