Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
The Economist: Nepochopený Baumolův efekt a fungování moderní ekonomiky

The Economist: Nepochopený Baumolův efekt a fungování moderní ekonomiky

25.06.2019 6:09
Autor: Redakce, Patria.cz

Zatímco ceny některého zboží a služeb díky technologickému pokroku klesají, například vzdělání a zdravotní péče zdražuje. The Economist tvrdí, že nejde o nic záhadného, ale i přesto se jedná o široce nepochopený jev a jeho nepochopení může mít vážné ekonomické důsledky. Zejména politici mají tendenci vykládat si jej svým vlastním způsobem a následně se snaží implementovat řešení, která mohou spíše uškodit. The Economist v této souvislosti upozorňuje na novou studii „Why are the prices so damn high?“ autorů Erica Hellanda a Alexe Tabarroka. Zaměřují se na rostoucí náklady vzdělání a zdravotní péče ve vyspělých zemích a dochází k závěru, že jejich příčinou je zejména růst mezd lékařů a učitelů. Co je ale tahounem tohoto růstu?

Ekonomové poukazují na práci Williama Baumola, který hovořil o jevu zvaném „nákladová nemoc“. Produktivita totiž roste v různých odvětvích jiným tempem. Například ve výrobě automobilů je dnes třeba mnohem méně zaměstnanců než dříve, továrny jsou místo lidí plné strojů a robotů. Na jednoho učitele ale připadá přibližně stále stejný počet dětí. Ekonomická teorie tvrdí, že mzdy by se měly odvíjet od vývoje produktivity, ovšem data ukazují, že jejich růst je podobný v odvětvích s rychlejším i pomalejším růstem produktivity. Baumol poukazoval na to, že důvodem je společný trh práce – například zmínění učitelé a inženýři jsou zaměnitelní, protože růst platů motivuje ke studiu na tuto profesi a naopak.

Nová studie tvrdí, že přesně tento efekt se projevuje při rostoucích nákladech zdravotní péče a vzdělávání ve vyspělých zemích. Jinak řečeno, tyto náklady se zvyšují zejména kvůli mzdám a příčinou je jev veskrze pozitivní: Zvyšování produktivity v některých odvětvích. A rostoucí náklady vzdělání a zdravotní péče pak nutně neznamenají jejich nižší dostupnost, protože jdou ruku v ruce s celkově vyšší produkční kapacitou v ekonomice.

Popsaná situace také implikuje, že ji není třeba řešit nějakými radikálními kroky. Pokud by například došlo ke zvýšení pracovní síly pomocí imigrace, došlo by k plošnému poklesu nákladu práce, ale relativní ceny zdravotní péče a například automobilů by zůstaly stejné. Jediné „řešení“ představuje celkové zpomalení tempa růstu produktivity v ekonomice. The Economist tvrdí, že se k němu možná skutečně schyluje. Skutečným nebezpečím je ale to, že v ekonomice budou existovat skupiny lidí, kteří z celkově rostoucí produktivity těžit nebudou.

Problém tedy nevzniká ve chvíli, kdy roste produktivita jen v některých odvětvích, například v technologiích, ale její dopad na mzdy se projevuje třeba u lékařů. Tenze vznikají, pokud se tento růst produktivity neprojevuje i u lidí s nižšími příjmy a následně roste příjmová nerovnost. Tato část společnosti pak čelí stagnujícím mzdám, ale musí platit vyšší ceny, protože ty zvedají všichni, kteří z růstu produktivity těží. „Politici Baumolovu efektu nerozumí, a tak se například snaží zastropovat výdaje na zdravotní péči a vzdělání. Pak není překvapivé, že když je špatná diagnóza, léčba stav věcí jen zhorší,“ uzavírá The Economist.

Zdroj: The Economist

 

Čtěte více:

Natixis: Tři fáze japonizace evropské ekonomiky
15.05.2019 6:13
Investiční banka Natixis se v jedné ze svých posledních analýz zaměřuj...
Artus: Donald Trump je ekonomický génius, Němci míří k úpadku
23.05.2019 14:33
Hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus se do...
Natixis: Rizikové spready rostou. Míří ekonomika a trhy do problémů?
28.05.2019 11:41
Řada investorů se podle francouzské banky Natixis obává, že ve Spojený...
Artus: Co by mohla Evropa závidět Spojeným státům
03.06.2019 15:03
Hlavní ekonom investiční banky Natixis Patrick Artus se ve své posledn...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
22.02.2020
9:43Víkendář: Tento způsob boje s chudobou zdá se poněkud nešťastným
21.02.2020
22:06Výprodeje na Wall Street pokračovaly i na konci týdne
17:48Smutek akciových soutěží krásy
17:03Aktivita v sektoru služeb USA klesla, je nejnižší od roku 2013
16:32UNICAPITAL Invest I a.s. - Oznámení o výplatě výnosu dluhopisů
16:31Euro na závěr týdne ožilo, akcie naopak padají  
15:52The Economist: Akcie velkých technologií na roztrhání. Nebo ne?
15:36Čínský solární průmysl by mohl letos vzrůst o 50 procent
14:10Německá hnědouhelná elektrárna Schkopau bude patřit EPH
14:03Z centrálního bankéře detektivem, aneb jak je těžké určit dopady viru
12:25Perly týdne: Nová kultovní akcie, recese s 25 % pravděpodobností a u nás větší kontrola investic
11:33Inflace v eurozóně v lednu zrychlila na 1,4 %
11:01Největší evropská pojišťovna Allianz dosáhla rekordního zisku
10:49IHS: Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru zrychlil
10:42Nečekaně dobrá data se míjí účinkem, obavy na trzích převažují  
10:41Damodaran: Aktuální cena rizika na realitách, akciích a dluhopisech
9:35Prodej aut v Číně v půlce února kvůli epidemii klesl o 92 procent
9:11Rozbřesk: Prodej aut v Číně propadá o hrozivých 92 %. ECB reviduje, nakupuje a reinvestuje...
8:55Nové případy nákazy koronavirem navyšují pesimismus na trzích, EU jedná o rozpočtu  
8:48S&P: Vládní dluhy letos narostou na 53 bilionů dolarů. O 30 procent víc proti roku 2015

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data