Někdy na počátku roku se v oblasti akciových doporučení u ostře sledovaných titulů objevil dost znatelný a pozoruhodný konsenzus: půjde dolů, nahoru. V obou případech jde o povídkové akcie založené na vizích zářné budoucnosti, pozitivní tok hotovosti nyní firmy negenerují. Na tom není nic špatného, jak tu ale někdy připomínám, je dobré mít trochu přesnější představu o tom, kolik by toho firma vlastně musela vydělávat, aby současnou cenu akcií a kapitalizaci skutečně ospravedlnila. Na počátku roku jsem tuto kalkulaci učinil u Netflixu a následně jsem zde psal, že onen silný doporučovací konsenzus moc nechápu. Akcie za poslední tři měsíce po předchozí rally oslabila o téměř 20 %, ale analytici se svého doporučení drží dál.
Detailní komentář k poslednímu vývoji, kdy firma zklamala ohledně počtu nových uživatelů, nalezneme pod titulkem „Netflix s novými uživateli tvrdě narazil“. My se nyní podívejme na aktualizovanou velmi jednoduchou valuační úvahu: Kapitalizace firmy dosahuje 137 miliard dolarů. Pro následující tři roky vezmu za základ vývoje volného toku hotovosti současné projekce z Business Insider a zbytek modeluji tak, aby ospravedlnil kapitalizaci (tj., aby se jeho současná hodnota rovnala její hodnotě). V následujících deseti letech by tak volné cash flow (to, co zbude po investicích) muselo vypadat následovně, aby rostlo o 5 % ročně:

Netflix by se tedy na ospravedlnění současné kapitalizace musel do deseti let přesunout z hluboce záporných čísel na úroveň 9 miliard dolarů toku hotovosti po investicích. Pro srovnání: za posledních 12 měsíců na volném toku hotovosti vydělal 20 miliard dolarů, 15 miliard dolarů, Alphabet 25 miliard dolarů, 8 miliard dolarů. Hlavně je ale potřeba uvažovat nad tím, zda Netflixu dovolí vydělávat takové částky globální konkurence. Zde je pak hlavní otázka jeho (ne)udržitelné konkurenční výhody.
CNBC u tohoto pozoruhodného příběhu letošního roku (a nejen jeho) přináší přehled současných doporučení a komentářů analytiků. Ti se často domnívají, že druhé čtvrtletí bylo jen negativní anomálií a firmě v dalších čtvrtletích pomohou „Stranger Things“. RBC má nyní cílovou cenu nastavenou na 450 dolarech, snížena byla z 480 dolarů. J.P. Morgan jí snížil ze 450 na 425 dolarům, hovoří o „Disney riziku“, ovšem s tím, že aktivitami této firmy pravděpodobně tolik ohrožen nebude. vidí druhé čtvrtletí jako výjimku a nevnímá výrazně vyšší konkurenční tlak. Oppenheimer hovoří o globálním internetovém potenciálu.
Morgan Stanley tvrdí, že „svět se během posledních třech měsíců u Netflixu nezměnil“ a své celoroční odhady čísel banka nemění. je stále „silně přesvědčen o doporučení koupit“, cílovou cenu má nastavenu na 460 dolarů. hovoří o významné vlně nových pořadů v Q3 a Q4, pozitivním efektu zvýšených cen a dalších faktorech, které by měly mít na čísla firmy kladný vliv. tvrdí, že „pokud rozhoduje obsah, pak je dobré při současném poklesu kupovat“. Ten totiž podle banky neznační, že trh dosahuje saturace, ani že klesá schopnost zvyšovat ceny. A další analytici hovoří v podobném duchu.
Scénářů dalšího vývoje vymyslíme více. V tom pro nejoptimističtějším se mu podaří získat velkou globální bázi uživatelů. A jeho pořady a celkové služby budou ve srovnání s alternativami tak vysoko, že si jí udrží a zároveň bude schopen udržet vysoké ARPU. V tom pro firmu nejhorším (pro zákazníka lepším) začne úspěch firmy lákat konkurenci a vše skončí u nekončícího cenově/kvalitativního boje o zákazníka a mizerných návratnostech investic.
I v této široké škále scénářů jdoucí od dominance až po pád unaveného prvního hráče na trhu (poté, co na něm provedl revoluci) jsou si Netlfix a podle mne dost podobní. Možná, že se oběma skutečně podaří přistát na scénáři pro ně nejlepším. S oněmi mnoha miliardami volného toku hotovosti implikovanými současnou kapitalizací by tomu u Netlfixu výrazně jinak ani být nemělo.