Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Kdo doplatí na celní válku mezi USA a Čínou

Kdo doplatí na celní válku mezi USA a Čínou

08.08.2019 12:58
Autor: ČSOB Asset Management, ČSOB

Obecně platí, že obchodní války se nedají vyhrát, protože negativně dopadnou na všechny válčící strany. Na druhou stranu americký prezident Donald Trump vyhlašuje Ameriku za jednoznačného vítěze, který kasíruje miliardy dolarů od Číny. Kdo však tyto dolary skutečně platí? Je to Čína, americké společnosti, anebo americký spotřebitel?

Podle článku na zpravodajském serveru CNBC.com „Wholesale importer: Our family business, like others, pays Trump’s tariffs — not China“ to jsou spíš americké společnosti, kdo platí americké vládě za cla uvalená na čínské zboží. Kde je tedy pravda? Podle renomovaných ekonomů bude někde uprostřed.

Je zřejmé, že někdo cla do amerického rozpočtu platit musí. Otázkou je, na čem závisí, zda to budou čínské firmy, potažmo čínský stát, nebo americké společnosti, případně konečný spotřebitel. Podle teorie je schopnost propisovat daně (což cla víceméně jsou) do cen dána cenovou elasticitou poptávky a nabídky po daném výrobku či službě. Elasticita pak závisí na substitutech daného výrobku. Pokud tedy bude Čína jediným dodavatelem, případně pokud bude výrobek z nějakého důvodu těžké nahradit jiným, pak se cla celá propíšou do ceny finálního výrobku. Na druhé straně, pokud bude jednoduché výrobek nahradit jiným, nezatíženým cly, pak jím bude nahrazen, anebo ponese celní zátěž prodávající, v tomto případě Čína.

Primárně jsou cla placena dovozcem, připočtením k ceně importovaného zboží. V krátkém časovém horizontu tedy platí, že jsou plně placena společností (potažmo jejími zákazníky) ze země uvalující cla. V delším čase může dojít k přelití části, nebo celých cel na exportéra prostřednictvím vyjednání slev z původních cen zboží. Další možností je nahrazení dovozu z jiné země, na kterou cla uvalena nejsou. Toto zboží bude ale pravděpodobně dražší, nebo v horší kvalitě, než původní. Pokud se tedy podaří najít substitut, dojde ke zvýšení finální ceny, což půjde na vrub spotřebitele v zemi uvalující cla. V našem konkrétním případě v USA.

Měnový kurz má zásadní dopad

Další proměnou, kterou je potřeba vzít při kalkulacích dopadu v potaz, je pohyb měnového páru válčících zemí, v tomto případě USD/CNY. Měnový kurz je dalším z mechanismů, pomocí kterých je stanovována konečná cena výrobku. Z níže uvedeného grafu 1 je zřejmé, že od prvního uvalení cel na čínské zboží na jaře loňského roku oslabila čínská měna o více než 10 %. To znamená, že zboží dovážené z Číny je pro amerického spotřebitele o 10 % levnější. Ani zde nejde o okamžitý vliv, i když by se tak mohlo na první pohled zdát. Většina účastníků přeshraničního obchodu měnově zajišťuje velkou část svého očekávaného obratu mnohdy i na několik let dopředu. Případně jsou smlouvy uzavírány v „tvrdé“ měně (v tomto případě v USD).

Graf 1: Vývoj kurzu USD/CNY od uvalení cel

001

Zdroj: Bloomberg

V první fázi obchodních válek byla americká cla uvalena na čínské zboží, které má vysokou cenovou elasticitu. Tudíž se dá předpokládat, že zvýšení cen z důvodu dovozních cel způsobí buď snížení množství dováženého zboží (substituce), nebo snížení ceny dováženého zboží na exportní straně. I tak nejde o okamžitou změnu vzhledem ke kontraktům uzavíraným na určitou dobu dopředu.

S přibývajícím množstvím zboží na amerických seznamech však přibývají i položky, u kterých je elasticita nabídky či poptávky nízká, a tudíž většinu celní zátěže ponese buď dovozce snížením svých marží, nebo americký spotřebitel. Anebo si každý z těchto dvou subjektů vezme část tohoto nákladu na sebe.

Je libo kolo z Číny, Koreje či Tchaj-wanu?

Analytici z Deutsche Bank ve své analýze „Trade War and Supply Chains, Part II” zkoumali dopad cel na tržní podíl čínských výrobků v USA. U většiny (60 %) těchto výrobků zjistili, že tržní podíl se prakticky nezměnil (změna tržního podílu o méně než 10 %). Pouze u čtvrtiny čínských výrobků klesl tržní podíl o vice než 10 % a u 15 % zboží tržní podíl dokonce vzrostl. Svá zjištění přenesli do grafického znázornění, viz graf 2[TM2] . U vybraných produktů, u kterých nejvíce poklesl tržní podíl, udělali podrobnou analýzu změn.

Uveďme zde shrnutí analýzy jízdních kol. Tržní podíl čínských kol na americkém trhu klesl z 65 % v letech 2017-2018 na 48 % v prvním čtvrtletí 2019. Naopak vzrostl tržní podíl korejských a tchajwanských společností (viz graf 3), přitom průměrná prodejní cena čínského kola je 65 dolarů a tchajwanského 750 dolarů (je to částečně dáno tím, že na Tchaj-wanu se vyrábí kola vyšší třídy). V konečném důsledku přesun části exportů mimo Čínu zdraží kola v USA. Většímu přesunu brání fakt, že pro mnoho výrobců by bylo dražší odejít z Číny a exportovat kola na čínský trh, který je stejně velký jako ten americký a má vyšší dynamiku růstu, než přijít o část své produkce na úkor okolních zemí a na zbylé části zaplatit 25% clo.

Graf 2: Vývoj tržního podílu čínského zboží v USA
001
Zdroj: Deutsche Bank

Graf 3: Vývoj cen sportovních dopravních prostředků v USA
001
Zdroj: Deutsche Bank

Montovna umí iPhone za deset dolarů

Přišli zároveň na to, že u výrobků, kde Čína působí pouze jako montovna, a tudíž její přidaná hodnota je nízká, klesly exporty výrazně více, než u výrobků, kde jsou čínské firmy primárním producentem. Například u iPhonu je přidaná hodnota pocházející z Číny cca 10 dolarů, zatímco cena celého přístroje, na který je uvaleno clo, dosahuje 500 dolarů. I když se tedy přesune výroba těchto produktů mimo Čínu, ztráta měřená snížením HDP bude velmi limitovaná. Podle jejich výpočtů je přímý dopad doposud zavedených cel na exporty v hodnotě 250 mld. dolarů do čínského HDP cca 0,1 %, což je na úrovni statistické chyby.

Nejúžasnější věc. Skutečně?

Z ekonomického hlediska jsou obecně cla špatnou volbou, protože deformují konkurenční prostředí. Trumpova prohlášení kolik set miliard dolarů získává USA z nových cel a že je to ta nejúžasnější věc, kterou mohl udělat, jsou spíše divadlem pro občany a snahou o získání co nejvíce politických bodů. Realita je však jako obvykle výrazně komplikovanější. Z výše uvedeného vyplývá, že americké firmy jsou ty, které platí vyšší podíl cel uvalených na čínské zboží. Toto je částečně kompenzováno oslabením čínské měny, které naopak zlevňuje dovozy z Číny. O navýšení se tak dělí primárně americké společnosti snížením marží a americký spotřebitel, který skrze vyšší ceny konečných výrobků tato cla do rozpočtu platí. Ani celkový dopad do amerického rozpočtu není tak jednoznačný, jak je prezentován. Analytická firma Capital Economics ve své analýze „Pinning down the costs of the trade war“ uvádí, že většina příjmů státního rozpočtu z cel je přerozdělena v rámci subvencí pro zemědělce, jejichž produkce byla naopak zatížena cly ze strany Číny. Tato produkce je relativně snadno nahraditelná (např. sójové boby z Brazílie místo z USA), a proto čínská strana má v tomto případě silnější vyjednávací pozici.

Autor: Petr Kubec, Portfoliomanažer ČSOB

 
 

Čtěte více:

Pictet: Trhy uprostřed velké přetahované, namístě je technická skepse
06.08.2019 16:43
Světová ekonomika i finanční trhy čelí dvěma skupinám protichůdných fa...
Heimer: Regulace může prospět trhům a dokonce zvýšit návratnost spekulací
07.08.2019 16:10
Na finančních trzích mohou vznikat ohromné vlny spekulací a příkladem ...
Tři investiční sázky na umělou inteligenci
07.08.2019 17:26
V akciích spojených s takzvanou umělou inteligencí našly trhy zalíbení...
Jim Cramer: Sedm sektorů, které kupovat za obchodní války
06.08.2019 15:08
Obchodní válka mezi USA a Čínou eskaluje a americký komentátor a autor...
Čína v červenci překvapila nejlepším růstem vývozu od března
08.08.2019 8:35
Čínský vývoz se navzdory eskalaci obchodního tlaku Spojených států v č...
Rozbřesk: Vstupujeme do německé recese?
08.08.2019 9:14
Poslední čísla z Německa vyslala velice nepříjemný a jednoznačně negat...

Váš názor
  • Z manipulace ještě nikdy nikdo nezbohatl
    08.08.2019 12:04

    Bohatství národů může být krátkodobě ovlivněno cly a kursovou manilupací, ale dlouhodobě je problém v: - nersspektování duševních práv, - průmyslové špionáži, - dumpingu a soft rozpočtových omezeních v Rudé Číně, - mnohem vyšších mzdových nákladech v USA a v obrovském veřejném dluhu USA udržovaném jen díky roli dolaru a kvůli populismu. To jsou propojené nádoby. Kdyby byla Amerika natolik konkurenceschopná, aby dokázala vyvézt potřebné objemy do Číny, nebyl by problém s dovozy z Číny a nebylo by třeba takových deficitů na vytváření iluze o velikosti Ameriky, tom, že asi bude něco nezdravého v Americe, když se zmůže jen na vývoz sojových bobů a to ještě jen díky subvencím.
Aktuální komentáře
18.03.2024
17:24Jaký by „měl být“ poměr cen akcií k objemu peněz?
17:03Spolupráce Applu a Alphabetu dnes nastartovala zájem o technologie  
16:02Gerber: Situace v Tesle by se mohla změnit k lepšímu…
14:50Ceny starších bytů v Praze, Brně a Ostravě vzrostly, dorovnávají loňsky pokles
13:50Týdenní výhled: Jak moc změní Fed projekci sazeb na letošek?  
12:37Než otevře Wall Street: Alphabet, Nvidia, PepsiCo  
12:15Týden začíná opatrně pro akcie i dluhopisy. O slovo si řekla AI, ale pozornost míří k sazbám  
12:09Eurostat: Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta, česká klesla pod unijní průměr
11:32Komerční banka, a. s.: Znovuzvolení členky Představenstva KB
10:56Růst maloobchodu a průmyslu v Číně na začátku roku překonaly odhady analytiků
10:26Zájem o akcie Redditu před vstupem na burzu pětkrát převyšuje nabídku
10:08ČEZ, a.s.: Doplnění výroční finanční zprávy 2022
10:06ČEZ, a.s.: Oznámení o výplatě úrokového výnosu
9:58ČSÚ: Ceny průmyslových a zemědělských výrobců v únoru meziročně opět klesly
9:31Zdroje Bloomberg: Apple vyjednává o zabudování umělé inteligence od Gemini do iPhonu
9:13Rozbřesk: Březnové rozhodnutí ČNB - zvítězí snížení sazeb o 50bps?
8:56Trhy zamíří v úvodu týdne vlažně vzhůru. Vláda dle Síkely rozhodne nejméně o dvou jaderných blocích, volby v Rusku vyhrál Putin  
8:55Nynější vláda rozhodne o nejméně dvou nových jaderných blocích, je přesvědčen ministr Síkela
8:50Putin získal celkem 87,28%, EU nikdy neuzná výsledky voleb na okupovaných územích Ukrajiny
6:36Investoři do amerických akcií ignorují riziko stagflace, říká stratég BofA

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
JP - Jednání BoJ, základní sazba
11:00DE - Index očekávání ZEW
13:30USA - Počet stavebních povolení