Tři investiční sázky na umělou inteligenci

V akciích spojených s takzvanou umělou inteligencí našly trhy zalíbení a investor Chris Neiger na stránkách Fool.com uvažuje nad trojkou, která by prý měla stále být investičně zajímavá. Patří do ní Microsoft, NVIDIA, pro mě doposud neznámá společnost Splunk. Microsoft patří mezi nejsledovanější tituly na trhu a podobné je to s druhou jmenovanou firmou. Ta dokonce podle mne píše jeden z nejzajímavějších korporátních příběhů současnosti, úzce spojený s neméně zajímavým měnovým kryptopříběhem. Věnovat se dnes chci ale Splunku.

PwC odhaduje, že umělá inteligence (AI) bude v roce 2030 souviset s globální ekonomickou aktivitou v hodnotě 15,7 bilionů dolarů. Mohli bychom uvažovat nad tím, nakolik je vlastně výraz „inteligence“ výstižný pro to, co je většinou procesem strojového učení, dolaďování algoritmů a sběrem a zpracováním neuvěřitelného množství dat. Jenže ona zkratka AI se již vžila natolik, že měnit se téměř jistě nebude a tak tuto diskusi nechme stranou.

Pan Neiger poukazuje na to, že akcie společnosti Splunk si letos připisují více než 20 %. Jde o „hybridní cloudovou firmu“, která se snaží využít AI pro zlepšení svých služeb. Tedy například pro třídění dat a práci s nimi, která by podle společnosti nebyla dosažitelná jen na základě analýzy provedené člověkem“. Firma k tomu koupila například SignalSense (2017) a loni VictorOps, což má mimo jiné znatelný dopad na růst jejích tržeb (viz níže).

Následující tabulka už ukazuje, co společnost zatím dokázala po finanční stránce. Ihned nás zaujme jednak onen růst tržeb, ovšem kombinovaný se soustavnou ztrátou, a to už na provozní úrovni. Co se týče provozního cash flow je ale firma v plusu a to samé platí o volném toku hotovosti. Dokonce bych se nebál říci, že s ohledem na provozní zisky je cash flow vydatné.

Splunk tak mimo jiné ukazuje, jak důležité je dívat se na tok hotovosti a nezůstat u zisků. V jeho případě je to způsobeno vysokými odměnami ve formě akcií, které mají dopad na účetní zisky. Nejednou přitom na trhu vidíme trochu jiný mustr – firma vykazuje slušné zisky, které jsou ale dány zejména čistě účetními položkami. Tok hotovosti je naopak znatelně v záporu, ale společnost přesto vyplácí dividendy. Nikdo se přitom neznepokojuje, protože je zisková a vše končí velkým rozladěním ve chvíli, kdy již není z čeho dividendy táhnout.



Zdroj: Morningstar

Splunk dokázal za posledních pět let po investicích v průměru vydělat 162 milionů dolarů, za posledních 12 měsíců to bylo 220 milionů dolarů. Pokud by toto trvalo do nekonečna, současná hodnota takového toku hotovosti by dosáhla 1,7 miliardy dolarů. Kapitalizace firmy ale dosahuje více než desetinásobku (1,8 miliardy dolarů). Investoři tedy čekají od Splunku mnohem více, což není překvapivé. Konkrétně by kapitalizaci podle mých jednoduchých výpočtů ospravedlnil například následující tok hotovosti:



Zdroj: Morningstar

Pokud tedy začneme s oněmi 220 miliony dolarů, firma by do deseti let musela na ospravedlnění současné kapitalizace po investicích vydělávat téměř tři miliardy dolarů (po tomto prudkém růstu by tato částka stále rostla asi o 5,6 % ročně). Hovoříme tu tedy o vysokých očekáváních, ale třeba Morningstar se domnívá, že fundamentální hodnota akcie je ještě výše než současná kapitalizace/cena na trhu (122 dolarů) - na 154 dolarech.

Morningstar je optimistická ohledně budoucí ziskovosti, hovoří i o exponenciálním růstu „strojového zpracování dat“ – toto odvěví by údajně mělo do roku 2020 vzrůst čtyřicetkrát. Splunk má pak podle firmy konkurenční výhodu ve své schopnosti „indexovat masivní množství nestrukturovaných dat“ a v některých oblastech je prý v podstatě bezkonkurenční. Pro zajímavost – největší klient firmy prý denně dostane 7 petabajtů dat. Vysoký potenciál, vysoká očekávání.

Malá poznámka na závěr: Mezi průkopníky AI mohou být považováni investoři, respektive instituce, které se jako první snažily zpracovávat obrovské objemy dat z trhu a tím objevit podhodnocené, či naopak nadhodnocené akcie. Je zajímavé, že nikdo tu nebyl schopen přijít s něčím, co by soustavně dokázalo vydělávat nadměrnou (riziku neodpovídající) návratnost. Nebo mi to alespoň není známo. Může to být tím, že čistě cenové arbitráže jsou rychle eliminovány. A co se týče fundamentálního výzkumu, tak to bych na AI nesázel. Ten podle mne zůstane doménou nás lidí, protože u něj je potřeba toho, co bych nazval skutečnou inteligencí. Ale možná se neinteligentně mýlím.