Japonská vláda podpoří balíkem fiskálních opatření v hodnotě zhruba 13 bilionů jenů růst tamní ekonomiky, kterou trápí klesající vývozy, přírodní katastrofy a dopad nedávného navýšení daní. Oznámil to japonský premiér Šinzó Abe. Podle listu Financial Times jde o první japonský balík rozpočtových stimulů od roku 2016. Japonsko je třetí největší ekonomikou světa za Spojenými státy a Čínou.
Celková podpora by ale měla dosáhnout až dvojnásobku, tedy 26 bilionů jenů, rozprostřena by měla být do několika příštích let. Vládní opatření by podle návrhu měly navýšit růst japonské ekonomiky o 1,4 procentního bodu.
Vláda chce prostřednictvím nových opatření čelit slabosti světové ekonomiky, negativním důsledkům nedávného zvýšení daně z obratu a riziku hospodářského útlumu po letních olympijských hrách, které se budou v příštím roce konat v Tokiu, píše Financial Times.
Přestože je celkový balík opatření větší, než se čekalo, čerstvě oznámená výdajová opatření trhy neuchvátila. Ekonomové navíc mají pochybnosti o tom, zda budou mít představená opatření opravdu takový dopad, jaký očekává vládní návrh. Masaki Kuwahara, seniorní analytik ve společnosti Securities, na základě prvotních výpočtů očekává povzbuzení japonské ekonomiky celkově o 1 procento, dopad by podle něj byl rozprostřen do příštích dvou let. Takashi Shinio, ekonom banky pak očekává, že v příštím roce bude mít balík opatření dopad ve výši 0,2 % HDP.
„Je to pravděpodobně o něco méně, než očekával konsenzus, ale myslíme si, že rozpočet pro veřejné investice nemůže být utracen tak rychle, kvůli nedostatku pracovních sil a již nyní solidní poptávce po službách stavebních společností,“ říká Shiono.
Peníze budou směřovat například na odstranění škod způsobených tajfunem, zlepšení infrastruktury či investice do nových technologií. "Pro první ekonomickou stimulaci éry Reiwa jsme sestavili přiměřeně silný balík opatření," uvedl Abe. Éra Reiwa, jejíž název se překládá jako "krásná harmonie", začala letos na jaře nástupem nového japonského císaře Naruhita na trůn.
„V kterékoli zemi je pozitivní dopad peněžních stimulů omezený, v Japonsku nebo eurozóně, kde se sazby dostaly do záporu, to platí o to více. Nezbývá žádná jiná efektivní možnost, jak podpořit růst, než přistoupit k fiskální stimulaci,“ říká Harumi Taguchi, hlavní ekonom IHS Markit v Tokiu.
Podpora ekonomiky skrze nové investice poskytne vítanou úlevu japonské centrální bance, Bank of Japan si tak bude moci dovolit odložit další rozvolňování měnové politiky. Britská banka nově očekává, že další rozvolnění měnové politiky ve fiskálním roce 2021 neproběhne.
BoJ již nyní drží aktiva o celkové hodnotě vyšší, než je velikost celé Japonské ekonomiky, ve snaze podpořit růst a inflaci. Dopad její politiky na bankovní sektor a vnímaná neefektivita případné další podpory nyní drží politiku banky stabilní.
Růst japonské ekonomiky se v letošním třetím čtvrtletí téměř zastavil. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil pouze o 0,2 procenta po růstu 1,8 procenta ve druhém kvartálu. Konsenzus trhu pro aktuální kvartál pak je anualizovaný pokles ekonomiky Japonska o 2,7 %, vyplývá z průzkumu agentury Bloomberg.

Analytik Steve Cochrane ze společnosti Analytics podle agentury Reuters uvedl, že použití rozpočtové politiky k podpoře hospodářského růstu je za současné situace rozumné, protože prostor pro využití měnové politiky je již v Japonsku vyčerpán.
Zdroj:čtk, FT, Bloomberg