Hlavním středoevropským měnám se během příštího roku zřejmě nepodaří zpevnit a maďarský forint se bude držet poblíž rekordně slabých úrovní. Pouze koruna by mohla vykřesat mírné zisky, ukázal ve čtvrtek průzkum Reuters.
Zpomalující ekonomický růst je významným faktorem, který zbavuje měny regionu lesku. Už během letošního roku je přitom sužovala sílící globální rizika jako obchodní svár mezi Spojenými státy a Čínou či trvalá nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie. A přestože až dosud středoevropské měny těmto rizikům odolávaly, v poslední době se u nich začínají projevovat dopady zpomalení ekonomik západních obchodních partnerů, zejména Německa.
Podle analytiků oslovených v průzkumu by si koruna mohla vést o něco lépe než ostatní měny regionu a během příštích 12 měsíců podle mediánu odhadů zpevnit proti středečnímu závěru o 0,5 % na 25,43 za euro. Česká národní banka zůstává jednou z mála centrálních bank v Evropě, které stále vedou debatu o možnosti zvýšení úrokových sazeb v boji proti inflačním tlakům.
Forint je naopak pod tlakem dlouhodobě uvolněného měnověpolitického postoje maďarské centrální banky a nejnižších úrokových sazeb v regionu. Maďarská měna od začátku letošního roku ztratila přes 3 % a na konci listopadu zapsala historické minimum na 337,21 za euro. Většina analytiků v průzkumu předpověděla, že se těchto úrovní přidrží i v následujícím roce a vyhne se podobnému trendu oslabování, jako byl k vidění letos. Podle mediánu odhadů forint během 12 měsíců oslabí o 1,1 % zhruba na 335 za euro.
Zlotý nejlikvidnější měnou regionu. Do roka by ale měl ubrat 0,5 % na 4,30 za euro, což je stejný kurz, jaký předpokládal průzkum před měsícem. Zdrojem obav v případě polské měny zůstává osud hypotečních úvěrů vedených ve švýcarských francích a jejich dopad na bankovní sektor. Minulý týden zlotý oslabil po verdiktu polského nejvyššího soudu, který podle znepokojených investorů zvyšuje riziko, že tyto hypotéky budou konvertovány do polské měny za nepříznivých podmínek pro polské banky.
Zdroj: Reuters