Zákaz cestování znamená pro trhy zásah z několika stran

Dnes v noci přišla ze zámoří zásadní zpráva o tom, že prezident Trump nařídil přerušit cestování z Evropy. Tento nečekaný krok znovu na trzích rozvířil paniku a i zbytek hlavních akciových indexů bez milosti poslal do medvědího trhu. Důvodů k negativní reakci je přitom víc:

* Omezení tohoto rozsahu je naprosto bezprecedentní a utvrzuje nás v očekávání negativních důsledků na západní ekonomiky. V zásadě jde o typ opatření, kterého se trhy už nějaký čas obávaly.

* Ačkoli je omezení dopravy velmi razantním krokem, americký problém s virem těžko vyřeší. Rozsah nákazy je takový, že už nejde jen o import viru z jiných částí světa. USA už potřebují opatření proti internímu šíření viru, jenže o ničem takovém Trump nemluvil. Vypadá to, že vláda je stále o krok za událostmi.

* Trumpova administrativa je namísto prevence stále silně zaměřena na fiskální pomoc. Subjekty postižené virem nebudou muset platit daně, je přislíbena další likvidita, snížení daní pro fyzické osoby Kongresem, více peněz pro malé firmy a další blíže nespecifikované kroky. Jenže to působí tak, že většina opatření je stále jen v raných fázích příprav nebo vyjednávání s Kongresem.

* Perličkou je výjimka ze zákazu cestování pro Británii. V ní se podle nás odráží hlavně politika, respektive Trumpovy (ne)sympatie vůči EU a Británii. Ta je v poměru k populaci postiženější virem než USA, navíc Londýn je dopravním hubem s velkým mezinárodním přesahem.

Dohromady je tu nová vlna výprodejů rizikových aktiv, která posílá evropské akciové indexy bez mála o 7 procent dolů, ropa padá o 5,5 procenta a mezi oběťmi je třeba i česká koruna padající o více než procento. Pražská burza je na tom s -4 procenty ještě relativně dobře.

Peníze investorů nemíří do zlata, ale do dluhopisů. Americké výnosy padají zhruba o 15 bazických bodů, německé o 5. V těchto případech se ale zatím jen blížíme nedávným minimům a volatilita není tak drtivá jako při předchozích vlnách paniky.

Bankéři z ECB budou mít při dnešním zasedání opravdu těžkou hlavu. Pokud se budou držet svého dosavadního standardu, trhy snadno zklamou, a úplně nové nástroje v tak krátké době těžko připravili. Největší chyba by však byla nedělat nic. Od ECB se dá čekat snížení depozitní sazby a úprava podmínek TLTRO a QE tak, aby se k firmám i vládám dostalo více likvidity. Tento krok by dával smysl v zájmu podpory firemního sektoru a jeho překlenutí těžké doby a také jako pomoc vládám s fiskálním stimulem, který si nyní situace žádá. Ekonomicky by takové kroky určitě částečně pomohly, ale jestli dokáží přerušit paniku na trzích, je velkou otázkou. Spíše bychom na ECB v tomto směru nesázeli.