Jedním z epicenter evropské koronakrize se podle německého Spiegelu stalo italské Bergamo, kde zemřelo téměř 400 lidí. Do jeho „ultramoderní kliniky“ před nedávnem volal italský premiér Giuseppe Conte a ptal se, zda může jeho vláda nějak pomoci. Nemocnice se podle Spiegelu potýká s nedostatkem ochranných pomůcek a vypomáhat jí musí i dvacítka vojenských lékařů. Počet lidí, kteří volají kvůli tomu, že mají podezření na nákazu koronavirem, přitom podle Spiegelu stále roste.
Starosta Bergama Giorgio Gori Spiegelu sdělil, že situace ve městě je „velmi kritická“, počet nakažených soustavně roste a „bohužel řada z těch, kteří potřebují péči, umírá“. Hlavní „frontou“ jsou nemocnice, jejichž kapacity byly rozšířeny o stovky nových lůžek. Pomáhají lékaři z celé oblasti i ti, kteří již byli v důchodu. Starosta tvrdí, že zdravotní systém v jeho regionu i v celé Lombardii je celkově ve výborném stavu, ale za současných podmínek je i přesto těžké věci zvládat.
„Je to téměř takové, jako kdybychom byli v zákopech. Lidé pracují 24 hodin denně, řada z nich se bohužel nakazila, navíc není dostatek roušek a ochranných masek. Nejvíce je ale třeba plicních ventilátorů a dalších přístrojů pro jednotky intenzivní péče,“ uvedl Gori. Jeho lidé proto urgentně požadují pomoc po celém italském zdravotním systému i po mezinárodní komunitě. Ta se naštěstí dostavuje, ale „bohužel je tu stále mnoho starších lidí, kterým nemůžeme pomoci a kteří nemohou být přijati do nemocnic“.
„Vím o pacientech, kteří měli již předtím potíže a nyní nemají ventilátor, protože ten je poskytnut někomu jinému. K tomu došlo v několika případech v celé Lombardii, ale nedomnívám se, že jde o normu, spíš o výjimky. Pomoc by měl dostat každý,“ dodal starosta. Podle jeho názoru mohly na začátku epidemie panovat zmatky, ale nyní již spolupráce mezi radnicí, místní vládou a národní vládou funguje.
Podle Goriho měla být některá opatření zavedena rychleji – například zavádění karantén pro nejpostiženější oblasti. Vláda v Římě příliš dlouho váhala a pak musela uzavřít celou Lombardii. Důvod Gori nezná a podle svých slov „nemá nejmenší zájem na politických útocích či házení viny z jednoho na druhého“. Každý podle něj dělá chyby, když se dostane do situace, jakou je ta současná.
„Na počátku jsme se domnívali, že to zvládneme s několika opatřeními. A že bude možné pokračovat v relativně běžném životě, když se trochu omezí veřejný život a bude dodržována vzdálenost jednoho metru. Po několika dnech jsme ale zjistili, že to nebude stačit a že musíme hodně přitvrdit,“ řekl starosta. Lidé v Bergamu podle něj přísná opatření většinou dodržují bez větších problémů, on sám byl ale rozladěn třeba tím, že lidé si chodili k novinovým stánkům pro stírací kupony. Nebo se scházeli na veřejných místech proto, aby měli přístup k wi-fi. Proto ji dal Gori vypnout a „doufá, že všem dojde, že musí být doma, pokud je to jen trochu možné“.
Podle Goriho v Lombardii stále fungují některé velké průmyslové firmy, ale on sám by „všechno zavřel“. Výroba by měla být omezena pouze na potraviny a energii a k tomu zdravotnické potřeby. Podporu pak podle něj potřebují zejména ti, kdo bydlí sami. V Bergamu tak pracuje asi 500 dobrovolníků, kteří pomáhají s nákupy. Lidé z knihoven zase předčítají dětem a snaží se s nimi být na telefonu. Potřebným je zasíláno jídlo zdarma a „nikdo by neměl zůstat bez pomoci“.
Ekonomické ztráty podle starosty zatím odhadovat nelze, nemá představu ani o tom, kdy bude krize vrcholit a kdy pomine. Jiné země by pak podle něj měly rychle pochopit, že není možné „zůstat venku a tančit“, namísto toho musí přijmout tvrdá opatření. Gori na závěr rozhovoru zmínil, že jeho děti se vrátily domů z univerzity, ale on se s nimi na přivítání neobjal, protože se musí chovat zodpovědně a ve své pozici si nemůže dovolit riskovat.
Zdroj: Der Spiegel