Co nám říká silné euro? Tuto otázku si klade americký ekonom Scott Sumner a poukazuje v této souvislosti na japonský jen. Ten je totiž obecně považován za bezpečné útočiště, a tudíž se mu „vede dobře, když jdou věci v globální ekonomice špatným směrem“.
Sumner ale píše, že této logice nikdy nerozuměl, protože je otázkou, co by mělo z Japonska dělat bezpečné útočiště. Podobně tuto tezi vyvrací to, že jen posiloval v době, kdy Japonsko postihly problémy spojené s tsunami. Lidé podle ekonoma přicházejí s řadou vysvětlení, ale ta jsou podle něj jen chatrná a pravý stav věcí souvisí se zmíněným eurem.
Sumner má tedy alternativní teorii, podle které japonský jen posiluje v náročných dobách proto, že tato země čelí hranici nulových sazeb. Centrální banka BoJ tak nemůže dál snižovat sazby, a pokud v náročných dobách dojde ke globálnímu poklesu sazeb, ty japonské relativně k nim rostou. Rostou i relativně k rovnovážným sazbám a to znamená, že japonská monetární politika se stává utaženější. Pokud naopak americký Fed sazby snižuje v době, kdy rovnovážné sazby klesají, udržuje americkou monetární politiku stále stejně nastavenou.
Je možné tuto teorii nějak testovat? Podle ekonoma ano a to tak, že nalezneme nějakou velkou ekonomiku, která také čelí podobné hranici pro snižování sazeb jako Japonsko. A která by také mohla být vnímána jako bezpečné útočiště. Sumner samozřejmě hovoří o eurozóně tím, že i euro během globální krize posilovalo, přestože sama eurozóna byla v jejím epicentru. Sumner tím vysvětluje i to, proč má euro nyní tendenci k posilování i přesto, že Evropa „se nachází v centru globálního problému s koronavirem“.
Ohledně americké monetární politiky pak ekonom tvrdí, že je nyní příliš utažená a Fedu radí, aby ihned začal s cílením nominálního produktu, a to alespoň po přechodnou dobu, než se situace uklidní. Americká centrální banka by pak měla také požádat Kongres, aby rozšířil použitelné nástroje včetně negativních sazeb. Sumner se ale domnívá, že lepší než záporné sazby by bylo povolení kupovat „širokou škálu aktiv“. S tím, že Fed by měl primárně nakupovat vládní obligace a případné nákupy rozšířit o jiná aktiva.
Sumner píše, že s takovou politikou je možné, že americké hospodářství projde jen minirecesí a dopad na zaměstnanost nebude nijak velký. V opačném případě je ale možné, že dojde k vážnému narušení sentimentu, což se může projevit na investicích a následně na trhu práce.
Zdroj: The Money Illusion