Německo na minulou finanční krizi reagovalo pomalu a na vážkách je i tentokrát, V opatřeních na zastavení šíření pandemie nového koronaviru zaostává za Itálií a Francií a dosud oznámené kroky na ochranu největší evropské ekonomiky nebudou stačit, říkají analytici Bloombergu. Ve svém základním scénáři předpokládají, že Berlín v příštích týdnech přijme drastičtější opatření, ke kterým už sáhly některé spolkové státy jako Bavorsko, a že tato opatření zůstanou v platnosti do poloviny dubna. Tato opatření, včetně kroků jiných evropských států a Číny, budou mít hluboký dopad na spolkovou ekonomiku.
Ta by do léta mohla klesnout o 5 %, což zhruba odpovídá rozsahu, ve kterém se propadla během minulé globální finanční krize.
Pokud skutečně dojde na základní scénáře (zpřísnění karanténních opatření a platnost těch hlavních až do poloviny dubna), přijde německá ekonomika v první polovině roku o příjem zhruba 70 miliard EUR, i s ohledem na „dovezené“ účinky podobných kroků v Evropě klesne v prvním čtvrtletí o 2,5 % a ve druhém o 2,8 %.
Berlín se v reakci na pandemii dosud soustředil na „bazuku“ 550 miliard EUR ve formě úvěrů se státní podporou a snazšího přístupu k programu zkrácené pracovní doby, zvaného kurzarbeit. Německo si tento nástroj vyzkoušelo už za minulé krize: Firmy, které se do projektu zapojily, mohly požádat stát o pokrytí nákladů na zaměstnance. Těm se jejich pracovní místo nezrušilo, ale pracovali méně hodin. Ušlý příjem jim uhradil stát.
Toto podle Bloombergu řeší příjmy lidí, kteří nuceně pracují kratší dobu, neřeší to ale situaci firem, které musely zavřít svoje brány a kterým mohou hrozit problémy se splácením půjček. Vlivný mnichovský institut Ifo již ve čtvrtek zveřejnil index podnikatelské nálady v zemi, jehož hodnota za březen se propadla na nejhorší úroveň od roku 2009. Bloomberg očekává kolaps v prodejích aut, ale také problémy v pohostinství, retailu a zábavním průmyslu – nehledě na to, že svoje továrny i na několik týdnů zavřely německé automobilky. Kromě toho musí stát zabránit propouštění a bankrotům.
Německo proto musí přijít s širším schématem náhrad ušlých příjmů. Balík v rozmezí až 50 miliard EUR by se mohl objevit už v příštích týdnech. Čím pružnější Berlín bude, tím rychleji to pomůže k zotavení ekonomiky už ve třetím čtvrtletí. Právě s ním Bloomberg ve svém základním scénáři počítá, ačkoli určité slabiny na straně poptávky zřejmě přetrvají.
A když se situace zhorší?
Další čtyři týdny karanténních kroků navíc – tedy do poloviny května - by znamenaly skoro 6% propad německé ekonomiky jenom ve druhém čtvrtletí a zhruba 3% pokles za celý rok 2020, namísto dosud očekávaných -2 %. Zmíněný skoro 6% propad (konkrétně o 5,9 %) by byl horší než kontrakce v úvodu roku 2009. Ekonomika se tehdy smrštila o 4,7 %.
V tomto pesimističtějším scénáři by ušlý příjem dosáhl skoro 100 miliard EUR a růst za celý rok by mohl dosáhnout záporných 3,2 %, a to i navzdory očekávanému výraznému odrazu ve třetím a čtvrtém čtvrtletí.
Nelze ale vyloučit, že krátkodobý dopad bude ještě větší a že karanténa by mohla trvat déle.
Zdroje: Bloomberg, ČTK