Světová zdravotnická organizace minulý týden ve středu v souvislosti s koronavirem hovořila o „znepokojující pasivitě“. Jak na stránkách The tvrdí Somini Sengupta, takový výraz je dobře znám všem, kteří se zajímají o změny klimatu. I v jejich případě bylo třeba „agresivních kroků, aby byly minimalizovány ztráty“ a „jen ze zpětného pohledu uvidíme, s čím jsme si hráli a co jsme ztratili tím, že jsme nejednali včas,“ tvrdí Kim Cobb z Georgia Institute of Technology.
„Změna je těžká, pokud ji blokují mocné firemní zájmy. Odvětví fosilních paliv popíralo vědecké závěry a lobovalo proti politice, která mohla snížit emise plynů způsobujících oteplování planety,“ uvádějí NYT. A tyto snahy byly podle nich ve Spojených státech jako zemi s nejvyššími emisemi na světě úspěšné. Projevilo se to i tím, že USA nepodepsaly Pařížskou dohodu, která měla „zabránit těm nejkatastrofičtějším scénářům“.
NYT poukazuje na to, že americká vláda dříve opakovaně zpochybňovala vědeckou činnost a závěry různých studií, omezovala prostředky na výzkum, ale nyní americký prezident Trump „požaduje vakcínu proti koronaviru“. Časopis Science k tomu napsal, že nelze na vědu útočit a pak najednou požadovat něco, co není možné vytvořit za pár dní“.
Vedle podobného zpochybňování varovných vědeckých studií hraje při snaze o omezení klimatických změn podle NYT roli i to, jak běžně uvažujeme. Elke Weber z Princeton University tvrdí, že změny klimatu jsou o budoucnosti a pravděpodobnostech. A to jsou pro nás témata, která „těžko zpracováváme“ a která v nás nevyvolávají takové obavy.
Namísto uvažování o vzdálenější budoucnosti jsme „naprogramováni k řešení toho, co je tady a teď“. Pokud máme plánovat, nejsme v tom moc dobří, tvrdí Weber. NYT dodává, že podle všeho to platí i o nepříliš vzdálené budoucnosti, protože „Arktida bude zřejmě bez ledu již za dvacet let a amazonské pralesy se mohou proměnit v savanu do padesáti let“.
Koronavirus podle NYT ukazuje, že někdy je nutno se nejdříve něčeho vzdát a přínosy se dostaví až později. Ve srovnání se změnou klimatu jde o velmi zkrácené období, ale princip je podobný. „Vědci opakovaně tvrdí, že globální emise musí klesnout na polovinu, a to již v následujícím desetiletí, abychom zabránili růstu teplot o více než 1,5 stupně Celsia z úrovně před nástupem průmyslové revoluce,“ čteme v NYT. Pokud tak neučiníme, „pravděpodobně se dostaví katastrofa již kolem roku 2040,“ včetně požárů, sucha a zaplavených pobřežních oblastí.
Podobná varování ale zatím nevedou k většímu počtu konkrétních kroků. Namísto toho roste počet prodaných SUV a jsou vypalovány pralesy, aby se na této půdě dala pěstovat sója a chovat skot. Zároveň přišla do Evropy nevídaná horka, která měla podle vědců za důsledek i řadu úmrtí. A například University of Chicago předpovídá, že v roce 2100 budou mít změny klimatu za důsledek stejný počet úmrtí, jako má nyní rakovina a infekční choroby.
Zdroj: NYT