Živnostníci a další osoby samostatně výdělečné činné budou zřejmě moci od státu dostat jednorázový příspěvek 25.000 korun jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. Vládní návrh ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Finanční úřady o něj budou moci požádat vedle živnostníků například samostatní zemědělci nebo lékaři. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Jednotlivci i firmy by mohli v souvislosti s epidemií koronaviru přerušit buď na tři, nebo šest měsíců splácení úvěrů a hypoték. Délku přerušení, o které by museli požádat, by si mohli vybrat. Moratorium zavádí vládní návrh zákona o některých opatřeních při splácení úvěrů, který také ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nyní ho dostane k posouzení Senát, projednat by ho mohl ve čtvrtek.
25 tisíc pro OSVČ
Pro schválení příspěvku 25 tisíc korun pro OSVČ hlasovalo všech 102 přítomných poslanců. Příspěvek 500 korun denně je určen především těm osobám, které ekonomicky poškodila situace kolem epidemie koronaviru. Vyplácet se bude za období od 12. března do 30. dubna. Zaměstnanců se týkat nebude. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce.
Na příspěvek mají dosáhnout lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikání je jejich vedlejší činnost. O příspěvek budou moci žádat i podnikající studenti do 26 let. Vedle toho budou mít nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat budou moci i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nebude podléhat zdanění.
Sněmovna za souhlasu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) přijala pozměňovací Zbyňka Stanjury (ODS) a Romana Kubíčka (ANO), aby bylo možné žádat o příspěvek e-mailem bez nutnosti mít elektronický podpis. K podání žádosti by tak postačilo mailem poslat naskenovaný podepsaný formulář. Má to zabránit tomu, aby živnostníci museli chodit na poštu nebo na finanční úřad. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura odhadl, že by na úřady přišlo asi půl milionu lidí. Návrh podporovala i Komora daňových poradců.
Oba poslanci uspěli i s dalším návrhem, který rovněž podporovala daňová komora. Jde o to, že ošetřovné vyplacené letos OSVČ nebude podléhat dani z příjmů. Sněmovna podpořila i technický a zpřesňující návrh Romana Onderky (ČSSD), jinak všechny ostatní návrhy odmítla.
Ministryně Schillerová také řekla, že na příspěvek dosáhne i člověk, který pracuje na dohodu o provedení práce s odměnou do 10.000 korun měsíčně a současně podniká. Zato u lidí, kteří si na dohodu vydělají méně než 10.000 korun, a tudíž se z jejich výdělku neodvádí pojistné, ale současně nepodnikají, je podle ministryně problém, protože nejsou evidováni. Podotkla však, že stále existuje systém státní sociální podpory, na který se můžou obrátit o pomoc.
Původní návrh vyžadoval, aby živnostníci doložili meziroční pokles tržeb za první čtvrtletí minimálně o deset procent. Další podmínkou byly loňské minimální hrubé příjmy 180.000 korun. Vládní návrh se ale setkal s kritikou opozice i podnikatelů, kteří mu vytýkali, že na něj dosáhne málo lidí. Ministerstvo ho proto přepracovalo a poslanci předlohu přijali v pozměněném znění. Pokles příjmů už nebude třeba dokládat.
Odklad splátek úvěrů
Pokud jde o odklad splátek úvěrů, v případě jednotlivců má být podle předlohy odložen odklad splácení úroků i jistiny, ale úročení poběží dál. U firemních úvěrů bude pozastaveno jen splácení jistiny.
"Odložení splátek bude pro klienty dobrovolné a nebudou s ním spojeny žádné poplatky," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Splátky budou odloženy poté, co to dlužník svému věřiteli oznámí a zdůvodní negativním ekonomickým dopadem pandemie koronaviru. Důvody nebude muset nijak prokazovat. "Zavedením této možnosti se výrazně eliminuje riziko masivního nárůstu nesplácených úvěrů v ekonomice a z nich plynoucích následků v podobě exekucí a insolvencí," uvedla ministryně.
Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.
Moratorium se naopak nemá vztahovat na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry a operativní leasing. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů.
Sněmovna na rozdíl od vlády umožnila přerušení také pro úvěry zajištěné termínovanou operací na kapitálovém trhu. Podle poslankyň Barbory Kořanové (ANO) a Věry Kovářové (STAN) to má pomoci pronajímatelům nemovitostí, kteří přijdou jinou úpravou o splátky nájemného. Pavel Juříček (ANO) prosadil, aby se úroky během moratoria dále neúročily a uhradily se až na konci doby splácení úvěru.
Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak neuspěl s návrhem, aby v případě využití odkladu splácení úvěru jeho úroky nepřesáhly polovinu jejich sjednané výše. Lidovec Jan Bartošek neprosadil úpravu, která měla stanovit maximální výši úroků u bankovních úvěrů. Podle Schillerové by úroky kvůli hrozbě arbitráží měly zůstat na nasmlouvané výši.
V případě přerušení splácení zaplatí spotřebitelé i živnostníci splátky s úroky později. Úroky budou při využití odkladu splátek zachovány ve smluvní výši, v případě spotřebitelů však mohou dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby ČNB, navýšené o osm procentních bodů, aktuálně tedy devíti procent. Zabrání se tak podle ministryně situaci, že by spotřebitel musel zaplatit úroky v takové výši, která by pro něj byla likvidační.
(Zdroj: čtk, ČT)