Jestliže globální finanční krize roku 2008 odhalila to nejhorší z kapitalismu, reakce soukromého sektoru na pandemii COVID-19 už teď předvádí to nejlepší.
Případů COVID-19 je už celosvětově přes milion a počet obětí na životech překročil 70 000 a dál stoupá. Úplný rozsah celosvětových ekonomických dopadů zůstává neznámý. Víme však, že svět naléhavě vyžaduje herkulovskou reakci vlád a soukromého sektoru, aby odvrátil zničující recesi.
Od krize roku 2008 korporace čelily ostré kritice, a dokonce nařčením, že si maximalizují zisky bez náležitého zohledňování širších potřeb společnosti. Dnes však vidíme, jak korporace v reakci na globální zdravotní krizi jednají. Přestože některé společnosti budou s ohledem na závažnost krize potřebovat k přežití vládní pomoc, jiné se mohou stát součástí řešení a tím odlehčit celkovou zátěž vlád.
V prvé řadě se na COVID-19 zaměřily přední farmaceutické společnosti a přesunuly zdroje do vývoje diagnostiky, léčby a – snad nadějně – očkování. Švýcarský zdravotnický obr například vytvořil první komerčně schválený test na COVID-19. Rozhodnutí amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv udělit této společnosti nouzový souhlas k prodeji testu do laboratoří ve Spojených státech umožní podstatné zlepšení zaostávajících testovacích kapacit země. Verily, zdravotnická dcera Googlu, zase údajně přesunula 1700 inženýrů do vývoje webově založeného screeningu na COVID-19.
Některé zdravotní pojišťovny – zejména v USA, kde na soukromé společnosti připadá většina zdravotního pojištění – upravily své podmínky, aby lidem umožnily čerpat lékařskou péči, již potřebují. Program federace pojišťoven Modrý kříž a modrý štít poskytující pojištění milionům vládních zaměstnanců a jejich rodinám upouští u léčby a testování od spoluúčasti, která se může pohybovat v tisících dolarů.
Přispívá i řada dalších odvětví, například automobilky. Ty přesouvají své zdroje z výdělečných aktivit do výroby nezbytného vybavení a zařízení, jako jsou ochranné pomůcky pro zdravotníky v první linii (mimo jiné ústenky, obličejové štíty, pláště) a plicní ventilátory.
Obdobně americký maloobchodní řetězec Walmart souhlasí s přeměnou části parkovišť u jeho obchodů na místa pro testování na COVID-19. Hotely v Německu, Británii a USA se zase přeměňují na provizorní nemocnice, aby pomohly zvládat nápor pacientů.
Soukromé společnosti také rozšiřováním rozvozu potravin, domácích potřeb a dalších nezbytností napomáhají k dodržování pravidel sociálního odstupu a karantény. Díky rychlému rozhodování a provozní pružnosti dodavatelů a výrobců zůstává tok potřebného zboží na mnoha místech nenarušený.
Aby držely krok se stoupající poptávkou, mnohé takové společnosti dokonce začaly nabírat pracující. se kupříkladu zavázal vytvořit sto tisíc nových míst s vyšší než minimální mzdou. Takové úsilí je obzvlášť cenné v době, kdy nucené odstávky přispívají k vystřelující nezaměstnanosti. V USA během jediného březnového týdne požádalo rekordních 6,6 milionu pracujících o pomoc v nezaměstnanosti. Týden před tím bylo podáno 3,3 milionu žádostí – téměř pětinásobek dřívějšího rekordu z roku 1982 ve výši 695 tisíc.
Intervence soukromého sektoru uvolňují veřejné zdroje na činnosti, které jsou pevně v působnosti státu, jako je třeba zajištění pokračující funkčnosti školství, zdravotnictví, infrastruktury a dalších základních veřejných statků. Vlády navíc musí uskutečňovat důrazná fiskální opatření, včetně finančních výpomocí nejhůře postiženým sektorům (jako jsou odvětví letecké dopravy a výletních lodí) a přímé podpory pracujících a drobných podniků. V USA půjdou teď na taková opatření dva biliony dolarů – největší jednotlivý fiskální balík v dějinách země.
Vlády budou rovněž nápomocné litím likvidity do ekonomiky, aby předešly zadrhnutí úvěrů. Některé centrální banky – včetně amerického Federálního rezervního systému, Evropské centrální banky a Bank of England – už rázně seškrtaly úrokové sazby a přislíbily finanční podporu, která má umožnit bankám, aby nabízely podnikům a jedincům postiženým COVID-19 laciné úvěry a splátkové prázdniny.
To vše je nezbytné na podporu hospodářství a bylo by mnohem těžší toho dosáhnout, kdyby k boji proti pandemii nepřispíval soukromý sektor. Také zotavení ze stavu, který se téměř jistě vyvine v hlubokou recesi, a rekonstrukce globální ekonomiky budou vyžadovat odhodlání soukromého sektoru, stejně jako řešení ostatních globálních imperativů, včetně omezování chudoby, rozšiřování přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a zápasu se změnou klimatu.
Splnění všech těchto náročných úkolů vyžaduje novátorství, v němž vyniká právě soukromý sektor. Pokud si soukromé firmy zachovají prozíravost, přizpůsobivost a soucit, jež mnohé v posledních týdnech projevily, vyjdou ze současné krize jako ten, kdo prokázal svou skutečnou hodnotu pro ekonomiky a komunity, jimž slouží.

Dambisa Moyo, ekonomka zaměřená na mezinárodní ekonomii, je autorkou čtyř knižních bestsellerů v žebříčku The , včetně Edge of Chaos (Pokraj chaosu) s podtitulem Proč se demokraciím nedaří přinášet hospodářský růst – a jak to napravit.
Copyright: Project Syndicate, 2020.
www.project-syndicate.org