Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že se za poslední sezonu nakazilo chřipkou 55 milionů Američanů a na 63.000 jich zemřelo. V porovnání s tím se podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse onemocnění covid-19 vyvolané koronavirem prokázalo v USA u 466.000 lidí, z nichž zemřelo přes 16.700. Čísla však neříkají vše, poznamenává WSJ.
Pro začátek, bilance nakažených chřipkou udávaná CDC je odhadem všech nakažených, kdežto údaje o infikovaných covid-19 se týkají jen skutečně diagnostikovaných pacientů. CDC někdy v budoucnu zveřejní odhad celkového počtu lidí s koronavirem, prozatím je však srovnání těchto údajů u obou onemocnění porovnáváním jablek s hruškami.
Covid-19 se navíc od chřipky liší tím, jak rychle se šíří, jak dlouhou vyžaduje léčbu a jak těžké je to onemocnění. Nákaza, na niž dosud není lék, také klade nezvykle velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice.
Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se přelévají napříč celou zemí v rozmezí šesti měsíců, zavalila přílivová vlna covid-19 za poloviční dobu jen hrstku měst. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých onemocnění tím přehltila zasažené oblasti. Panuje přitom obava, že bez společenských omezení, která se zdají být v tuto chvíli jedinou účinnou metodou proti šíření nákazy, se to samé bude opakovat i na jiných místech.
Nástin pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Pokud srovnáme jen laboratorně potvrzené případy, virem H1N1 se podle CDC za prvních 102 dní nakazilo 43.677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší se koronavirem infikovalo devětkrát tolik lidí a nemoci covid-19 jich podlehlo 42krát více.
Nejenže kvůli covid-19 přichází do nemocnic více pacientů, než je obvyklé, ale vyžadují také delší léčbu. Průměrná doba hospitalizace dospělého s chřipkou činí 3,6 dne. V nemocnicích v oblasti Seattlu, kde se léčili jedni z prvních pacientů, kteří v USA na covid-19 zemřeli, strávili tito lidé v nemocnici průměrně 12 dní, devět dní na jednotkách intenzivní péče a deset dní napojení na plicní ventilátor. Pro přeživší byly tyto údaje 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.
Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také vyčerpává zásoby ochranných pomůcek, což vystavuje riziku přítomné zdravotníky. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně v některých pokojích. Většina personálu má také určitou imunitu vůči chřipce, ať již přirozenou, či nabytou očkováním. Proti covid-19 však nyní očkování neexistuje.
Existuje však jedna vlastnost, díky níž je koronavirus méně problematický než chřipka. "Nemění se a nemutuje takovým tempem, jako to dokáže chřipka," řekla Allison Weinmannová, doktorka specializující se na infekční choroby. To může farmaceutickým společnostem usnadnit vývoj účinného očkování, což by z covid-19 mohlo nakonec učinit stejně všední onemocnění, jakým je sezonní chřipka, napsal list The Wall Street Journal.