Nákupy státních dluhopisů, kterými se Evropská centrální banka (ECB) snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jsou částečně v rozporu s německou ústavou. Rozhodl o tom dnes německý ústavní soud.
Rozhodnutí se týká dlouhodobého podpůrného programu PSPP, ve kterém centrální banky eurozóny nakupují státní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry vydané vládami eurozóny podle detailního rámce stanovaného ECB. Německý ústavní spolkový soud v Karlsruhe konstatoval, že ECB při nákupech bondů nerespektovala princip proporcionality, a naznačil tím, že při vykonávání svého mandátu zašla příliš daleko. Německá vláda a parlament nemají podle soudu nad kroky ECB dostatečný dohled, informuje BBC. Německé centrální bance Bundesbank soud nařídil, aby svoji účast v tomto programu do tří měsíců přerušila, dokud ECB neprokáže, že tyto nákupy jsou zapotřebí. Německá spolková vláda a Bundesbank pak podle soudu musejí podniknout kroky, kterými by zajistily, že ECB provede zhodnocení proporcionality.
Euro po oznámení verdiktu klesá k dolaru o 0,6 % na 1,0839 EURUSD a italské a německé dluhopisy se dostaly pod tlak. Evropské akciové trhy pak v důsledku verdiktu smazaly část zisků z dnešního rána.
"Zatím to vypadá, že je tu dostatek manévrovacího prostoru k tomu, aby program nákupů dluhopisů pokračoval," uvedla analytička Marija Veitmaneová ze společnosti State Street Global Market. Negativní dopad verdiktu na euro a ceny dluhopisů tak podle ní zřejmě bude jen krátkodobý.
ECB od spuštění širšího programu kvantitativního uvolňování v roce 2014 nakoupila cenné papíry za více než 2,2 bilionu EUR s cílem zastavit zpomalující inflaci. Z toho zhruba 2 biliony tvořily k 8. listopadu 2019 nákupy aktiv v rámci programu PSPP. V tomto roce svoje nákupy podstatnou měrou rozšířila, aby zabránila tomu, že se koronavirová pandemie přetaví do hlubší dluhové krize.
Kritici tvrdí, že ECB těmito nákupy překračuje své pravomoci, protože typodle nich představují přímé financování vlád. Soudní dvůr EU nicméně koncem roku 2018 rozhodl, že program nákupů dluhopisů je v souladu s právem EU, a nepřekračuje tedy mandát ECB. Odmítl tehdy i tvrzení, že ECB svým programem nezákonně financuje vlády.
Podle analytika Jörga Krämera z finanční společnosti Commerzbank by pro ECB mělo být snadné přesvědčit soud o nezbytnosti nákupů. "ECB bude v nákupech dluhopisů pokračovat. Dnešní rozhodnutí to nezmění," uvedl Krämer. Také podle hlavního ekonoma Berenberg Holgera Schmiedlinga by verdikt z Karlsruhe neměl ECB moc omezit. Poukázal ale prý na to, že nákupy dluhopisů mají svoje limity. “ECB by to mohlo zkomplikovat rozšíření PEPP,” uvedl podle Reuters s poukazem na nejnovější, nouzový pandemický program kvantitativního uvolňování.
„Rozhodnutí soudu může zpochybnit budoucí participaci Bundesbank v celoevropských programech. Vzhledem k hospodářské velikosti Německa jak v rámci EU, tak eurozóny by neakceschopnost Bundesbank při podpoře budoucí mutualizace rizika byla pro evropská riziková aktiva negativní,“ uvedl podle Reuters Edward Parker z Cio Brooks MacDonald.
Rada guvernérů ECB se podle mluvčího banky rozhodnutím německého ústavního soudu bude mimořádně zabývat na dnešním zasedání, které začne v 18:00 SELČ. Evropská komise (EK) v reakci na verdikt soudu upozornila, že zákony EU jsou nadřazeny německé ústavě a že rozhodnutí Soudního dvora EU jsou závazná i pro německý ústavní soud.
Zdroje: ČTK, FT, Reuters, CNBC, www.bundesverfassungsgericht.de
Foto: https://www.bundesverfassungsgericht.de/