EU: Vzhůru do dluhů (komentář analytika)

Takřka všechny země eurozóny čeká masívní propad příjmů veřejných rozpočtů na jedné straně, a vynucený fiskální impuls, který má zmírnit důsledky korona-krize, na straně druhé. Do této nečekané fáze vstupují s naprosto odlišnými startovacími podmínkami. Některé – rozpočtově odpovědné – jsou na tom z hlediska zadlužení podstatně lépe než jiné, které v dluzích dlouhodobě zabředly. Rozdílné jsou i podmínky mezi členskými a nečlenskými zeměmi Unie, které se (ne)mohou spoléhat, že jejich dluhy postupně skoupí ECB.

V jaké kondici tedy státní (veřejné) finance zemí EU do nové recese vstupují? Když se podíváme na souhrnná čísla, jen dvě země EU se vlastně nikdy od roku 2007 nedobraly rozpočtového přebytku - Francie a Velká Británie. Pokud jde o Itálii nebo Španělsko, vůči jejichž dluhopisům jsou investoři stále ostražitější, tak v jejich případě nelze říct nic. Tyto dvě staré členské země si totiž sezónně očištěný výsledek rozpočtů zřejmě spočítat nedokážou, což je mimochodem taky informace sama o sobě. Řecko nevyjímaje.

Celkově bylo v závěru roku 2019 hospodaření zemí EU spíše lepší a 13 z 21 počtů-schopných zemí bylo s vedoucím Dánskem (+3,7 % HDP) dokonce v přebytku. Na opačném konci žebříčku se poněkud nepřekvapivě umístila s -3,5 % HDP již zmíněná Francie. Je nasnadě, že loňské výsledky jsou již dávnou minulostí a nyní je třeba počítat s výrazně horšími rozpočtovými výsledky, které třeba v našem případě překonají i tragická čísla roku 2009.

Propad do hlubokých deficitů je kvůli nižším příjmům a naopak vyšším výdajům nevyhnutelný stejně, jako růst veřejného dluhu. Skončily tak časy, kdy se některým zemím podařilo dluh krotit, jiným alespoň udržet a počet zemí v klubu 100+ se rozroste nejméně na šest. Dluh poroste svižně především zemím, které již výrazně zadlužené jsou, což jsou mimochodem země eurozóny.

Díky ochotě ECB nakupovat jejich dluhy (vč. těch nadnárodních) však trhy tento vývoj až na výjimky v podobě vyšších spreadů asi řešit nebude. Portfolio ECB čítající aktuálně dluhopisy v hodnotě necelých 2,7 bilionu EUR se tak nepochybně dál bude rychle rozrůstat, stejně jako její faktická role věřitele poslední instance. Už nyní drží pětinu veřejného dluhu zemí eurozóny, u některých dokonce více než čtvrtinu.

????| EU: Vzhůru do dluhů

Takřka všechny země eurozóny čeká masívní propad příjmů veřejných rozpočtů na jedné straně, a vynucený fiskální impuls, který má zmírnit důsledky korona-krize, na straně druhé.

Petr Dufek??https://t.co/aIe4l0goin pic.twitter.com/CgVW8Ao0nI

— Analytici ČSOB (@AnalyticiCSOB) April 23, 2020