Deb: Ekonomika a vysoký počet zachráněných životů

COVID-19 se již rozšířil do více než 200 zemí světa. Jelikož není k dispozici vakcína, vlády řady zemí se uchýlily k tomu, co lze nazvat „velkým uzavřením“. Na blogu Mezinárodního měnového fondu na to poukazují Pragyan Deb, Davide Furceri, Jonathan D. Ostry a Nour Tawk a zamýšlí se nad tím, „zda to fungovalo.“

Podle ekonomů „přijaté kroky snížily mobilitu a byly velmi efektivní ve zploštění pandemické křivky“. Za příklad dávají Nový Zéland, který uplatnil restrikce na veřejné shromažďování osob již ve chvíli, kdy bylo v zemi jen málo nakažených. Následovalo uzavření škol a firem, lidé museli zůstat doma. Podle ekonomů to pravděpodobně snížilo počet obětí o 90 % ve srovnání se scénářem, kdy by nebyla přijata žádná opatření“. Jinak řečeno, počet obětí COVID-19 by byl „minimálně desetkrát vyšší“. Vietnam podle odhadů snížil počet obětí o 95 – 98 %, což mimo jiné „položilo základ střednědobého růstu“.

Efektivita restrikcí také vedle toho, jak rychle byly zavedeny, závisela na dalších proměnných. Mezi ně se řadí zejména počasí – efektivita byla vyšší v zemích, kde chladnější počasí zvyšovalo počet infekcí. Vyšší byla efektivita také v zemích s větším podílem starší populace, která je z hlediska epidemie zranitelnější. Silný zdravotní systém a menší hustota obydlení zase ulehčovaly zavádění restrikcí a sociálního distancování. A významnou roli hrálo i to, jak na oficiální kroky zareagovalo obyvatelstvo. Tedy to, zda vládní nařízení skutečně vedla k sociálnímu distancování.

Deb tvrdí, že je těžké posoudit, které konkrétní kroky přinesly největší snížení počtu nakažených a zemřelých. Příčinou je to, že obvykle bylo zavedeno několik restrikcí a kroků najednou. I tak se ale podle dat zdá, že nejefektivnější jsou požadavky na to, aby lidé zůstávali doma. Celkově pak ekonomové tvrdí, že restrikce a sociální distancování sice vyvolaly velké krátkodobé ekonomické škody, ale analýza ukazuje, že zároveň zachránily obrovský počet životů. A v konečném důsledku nelze oddělit zdraví obyvatel a jejich ekonomickou prosperitu, takže pro ekonomické oživení je třeba dosáhnout pokroku v první z těchto dvou oblastí.

Tématu efektivity jednotlivých nástrojů a restrikcí se věnuje i VoxEU. Podle Nikose Askitase a jeho kolegů je v první řadě nejlepší zabránit kontaktu lidí během velkých shromáždění, a to veřejných i soukromých. Efektivní je také uzavírání škol. Naopak nulový přínos má podle ekonoma uzavírání hranic, veřejné dopravy a restrikce pohybu mezi jednotlivými městy a regiony.

Zdroj: IMFBlog, VoxEU Flattening the COVID-19 curve: What works